
Hannoverský rodák Ingo Metzmacher vystudoval klavír, teorii hudby a dirigování v Hannoveru, Salcburku a Kolíně nad Rýnem. Jeho prvními uměleckými působišti byly soubor Ensemble Modern a Frankfurtská opera. V roce 1988 zahájil mezinárodní kariéru dirigováním nové inscenace Schrekerovy opery Der ferne Klang v Théâtre de la Monnaie v Bruselu. V roce 1997 byl Ingo Metzmacher jmenován generálním hudebním ředitelem Hamburské státní opery, kde během osmi sezon dirigoval řadu mezinárodně vysoce ceněných inscenací, většinou ve spolupráci s režisérem Peterem Konwitschnym. Poté se stal šéfdirigentem Nizozemské opery v Amsterdamu. V letech 2007–2010 byl šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Z jeho tamějších mimořádných projektů je třeba jmenovat tematické koncertní cykly nazvané „O německé duši”, „Přelom 1909” a „Pokušení” a „Casual Concerts” (neboli Neformální koncerty). S berlínským orchestrem koncertoval v Hamburku, Kolíně, Bonnu, Baden-Badenu, Paříži, Bruselu, Edinburku, Londýně, Vídni, Rimini, Meranu, Madridu, Záhřebu, Rize, Vilniusu, Varšavě, Kuala Lumpur, Hong Kongu, Tokiu a Pekingu.
K uměleckým vrcholům posledních let patří Metzmacherova vystoupení na Salcburském festivalu (světová premiéra operní fantasie Dionysos Wolfganga Rihma a opery Luigiho Nona Prometeo a Al gran sole carico d’amore), v Královské opeře Covent Garden v Londýně (Život prostopášníka a Die tote Stadt), v operním domě v Curychu (Königskinder, Tristan und Isolde, Der ferne Klang, Tannhäuser, Z mrtvého domu), v Berlínské státní opeře (Život prostopášníka), v Nizozemské opeře (Dionysos) a ve Vídeňské státní opeře (Lady Macbeth Mcenského újezdu). V koncertních sálech dirigoval Vídeňské filharmoniky, Ruský národní orchestr, Bamberské symfoniky, Orchestre de Paris, Orchestr Accademie Nazionale di Santa Cecilia, Gustav Mahler Jugendorchester, Českou filharmonii, Novou japonskou filharmonii, Staatskapelle Berlin, Vídeňské symfoniky, ORF rozhlasový symfonický orchestr ve Vídni, Drážďanskou a Petrohradskou filharmonii. V sezoně 2011/2012 Ingo Metzmacher diriguje v Curychu nové inscenace oper Nos a Palestrina, ve Vídeňské státní opeře Vzestup a pád města Mahagonny, debutuje v Grand Théâtre de Genève v nové inscenaci Macbetha, ke spolupráci ho pozvaly Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Nová japonská filharmonie, Vídeňští symfonikové, Orchestre de Paris a Gustav Mahler Jugendorchester. Příští plány zahrnují koncerty s Berlínskými a Mnichovskými filharmoniky, s Filarmonica della Scala, BBC Symphony Orchestra a Bavorským rozhlasovým symfonickým orchestrem, v operních plánech figurují Die Soldaten (Salcburský festival 2012), Il prigioniero a Sestra Angelica (Madrid, podzim 2012) a Prsten Nibelungův (Ženeva, 2013 a 2014).
Diskografie Inga Metzmachera zahrnuje live nahrávky Novoročních koncertů v Hamburku z let 1999 až 2004, nazvaných „Kdo se bojí hudby 20. století?”, kompletní nahrávku symfonií Karla Amadea Hartmanna s Bamberskými symfoniky, světovou premiéru Symfonie č. 9 Hanse Wernera Henzeho s Berlínskými filharmoniky, Eclairs sur l´au-delà… Oliviera Messiaena s Vídeňskými filharmoniky, Von deutscher Seele Hanse Pfitznera, Königskinder Engelberta Humperdincka s Deutsches Symphonie-Orchester Berlin a live nahrávku Lady Macbeth Mcenského újezdu z Vídeňské státní opery. DVD pak zahrnují Messiaenovu operu Svatý František z Assisi (Holland Festival 2008, režie Pierre Audi) a Mozartovy opery na libreta Lorenza da Ponteho (Amsterdam, režie Jossi Wieler a Sergio Morabito). Na Pražském jaru Ingo Metzmacher dirigoval 3. 6. 1999 Bamberské symfoniky a 19. 4. 2009 Gustav Mahler Jugendorchester (mimořádný koncert, Mahlerova Symfonie č. 3).