EN
EN hledat Košík

Historie festivalu

Historie

Píše se rok 1946 a v Praze se odehrává vůbec první ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Pražské jaro. Jeho založení iniciuje světoznámý dirigent Rafael Kubelík, záštitu poskytuje tehdejší československý prezident Dr. Edvard Beneš a zakládá tím tradici, která trvá dodnes.

Již první dva ročníky festivalu jsou fenomenálním úspěchem. V roce 1946 je to právě Pražské jaro, kde Leonard Bernstein poprvé diriguje mimo americký kontinent. Na dlouhých 44 let zde naposledy v Československu vystupuje klavírista Rudolf Firkušný, o rok později přijíždí skladatel Dmitrij Šostakovič.

Významným mezníkem se stává rok 1990 – první svobodné Pražské jaro po sametové revoluci. Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein plní svůj slib, , že se na festival vrátí, až bude Československo opět demokratické. 45. ročník festivalu Pražské jaro se tak stal dějištěm unikátního setkání tří uměleckých osobností. Počátky jejich kariér byly spjaty s prvními ročníky Pražského jara a po více než čtyřiceti letech se na festival vrátili již jako osobnosti světového renomé.

V roce 2000 se Pražské jaro úspěšně transformuje ze státní příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost, jejíž financování se opírá o tři pilíře: třetina příjmů je zajištěna sponzoringem a donátorstvím z privátního či nadačního sektoru, druhou třetinou se na financování festivalu podílejí Ministerstvo kultury České republiky a Hlavní město Praha. Poslední třetinu příjmů tvoří příjmy z prodeje vstupenek, jejichž výše řadí Pražské jaro na přední pozice mezi českými kulturními institucemi.

Již od prvního ročníku se festival prezentuje logem ve tvaru „f“ z dílny českého malíře, ilustrátora a typografa Františka Muziky. Logo je tak výrazné a na první pohled jednoznačně zařaditelné, že bylo v roce 2005 vybráno mezi stovku ikon českého designu 20. století (100 let, 100 ikon) v rámci Czech 100 Design Icons. Nadčasovost loga potvrzuje i skutečnost, že je v nezměněné podobě užíváno dodnes.

V současnosti je Pražské jaro festivalem klasické hudby s nejdelší tradicí v České republice. V roce 2017 divákům přinese jubilejní 72. ročník, což jej řadí i v celosvětovém měřítku k festivalům s nejdelší historií. Momentálně nemá na české scéně srovnání také co do počtu koncertů. Každoročně nabízí na ploše tří květnových týdnů na 45 koncertů symfonických těles, komorních ansámblů a sólistů a 4-5 hudebně-divadelních představení. 

Inovace

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je založen na interakci a konfrontaci špiček domácího a světového interpretačního umění. Otevírá nové horizonty uváděním děl českých i světových skladatelů ve světové či české premiéře a prezentací projektů, které jsou v České republice realizovány vůbec poprvé.

Významných změn doznal v posledních letech jeho způsob komunikace se zákazníky, kde se stále výrazněji dostávají ke slovu internet a mobilní aplikace. Velkými inovacemi prošel prodej vstupenek. Ještě před třemi lety prodávalo Pražské jaro pouze 19% vstupenek on-line, nyní je to více než 60 %.

Pražské jaro je v posledních letech považováno za průkopníka v oblasti vizuální prezentace. Před pěti lety vzbudilo rozruch puristicky typografické pojetí kampaně. V roce 2012 byla tato mediální prezentace vyhodnocena ve velmi silné konkurenci a podle přísných měřítek časopisu Marketing&Media jako nejlepší outdoorová kampaň za měsíc duben. V sezóně 2013/2014 přišlo opět s novinkou – svébytným konceptem vizualizace hudby, vytvořením koncertu pro oko, zachycením magie hudby, symetrie a harmonie. „Nejtradičnější festival klasické hudby má nejprogresivnější vizuální styl.“ (Martin Marušinec, Creative director and owner Touch Branding, zdroj designportal.cz, 5/2014)

Na podzim roku 2013 přišlo Pražské jaro s další s novinkou – prvním ročníkem Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Jedná se o festival, který je v mnohém protiváhou svému staršímu sourozenci. Časově je situován do první poloviny koncertní sezony a v jeho hledáčku je výhradně klavírní umění a program zřetelně akcentuje niterný zážitek ze sólového recitálu. Oběma festivalům je však společný důraz na nejvyšší uměleckou kvalitu, která je zaštítěna jménem a tradicí značky Pražské jaro. 

Hodnota značky

Hodnotu značky tvoří především dramaturgie festivalu, která je založena na výběru

toho nejlepšího z české a mezinárodní hudební scény, na spojení zdravého konzervatismu s neotřelými nápady. Pražské jaro je obecně prospěšnou společností, která v rámci svého poslání zprostředkovává výkony mimořádně kvalitních umělců v umělecky hodnotných programech co nejširšímu věkovému a příjmovému spektru posluchačů klasické hudby. Vyhýbá se uměleckým kompromisům, i kdyby byly ekonomicky výhodné, či uměleckému populismu či prvoplánovosti. Je důkazem toho, že klasická hudba je živým uměním a že v hudebním průmyslu pracují kreativní, moderní lidé s citem pro tradici a vkus.

V mezinárodním kontextu se Pražské jaro řadí k nejrespektovanějším festivalům v evropském regionu. Je členem Evropské asociace hudebních festivalů EFA, přidruženým členem International Artist Managers ́Association IAMA a zakládajícím členem World Federation of International Music Competitions se sídlem v Ženevě. Je jediným festivalem v České republice, který dokáže zprostředkovat vystoupení takových orchestrů, jakými jsou Berlínská, Newyorská či Mnichovská filharmonie. V tvrdém a náročném světě hudebního businessu by realizace těchto koncertů nebyla možná bez mezinárodního renomé dobře etablované značky, zkušeného produkčního zázemí a mimořádné podpory partnerů festivalu, kteří jsou si vědomi tohoto jedinečného přínosu pro českou společnost.

Se značkou Pražské jaro se lze setkat, kromě dvacítky pražských koncertních sálů během festivalu, v desítkách recenzí v českém a zahraničním tisku, ve stovkách anoncí a článků o hvězdách festivalu a v nespočtu rozhovorů se zajímavými uměleckými osobnostmi na stránkách prestižních tištěných a on-line magazínů. Jen v roce 2014 bylo o festivalu napsáno 119.520 slov! Tradičně je mu dáván velký prostor v rozhlase a v televizi. Festival je nedílnou součástí českých a zahraničních informačních on-line portálů, zaměřených především na cestovní ruch.

Pražské jaro si již několik let drží hladinu cca 12.000 návštěvníků při cca 40,000 prodaných vstupenkách na jeden festivalový ročník, při celkové vyprodanosti cca 93%. To znamená, že jeden divák zakoupí vstupenku v průměru na 3 – 4 festivalové koncerty. Divácký dosah je ovšem podstatně vyšší, vezmeme-li v úvahu přímé přenosy koncertů, jejich vysílání ze záznamu či šíření prostřednictvím internetu Českou televizí, Českým rozhlasem a jejich zahraničními partnery (např. síť EBU) a kanálem youtube.com.

Statisticky nejpočetnější skupinou návštěvníků festivalu jsou lidé ve věku od 36 do 65 let, převažují vysokoškolsky vzdělaní lidé. Cílovou skupinou v hledáčku Pražského jara ovšem není konkrétní věková, příjmová, vzdělanostní či společenská třída. Festival cílí na vnímavou část populace, která zážitek z koncertu klasické hudby vyhledává jako element obohacující kvalitu života, a snaží se dle toho diversifikovat svou nabídku a služby.

Za důkaz věrnosti a afinity zákazníků ke značce Pražské jaro lze považovat skutečnost, že během prvního měsíce prodeje (tedy v prosinci) se prodá téměř čtvrtina vstupenek, aniž by bylo zahájení prodeje podpořeno výraznou inzertní kampaní. 

Společensky odpovědné podnikání

Mezi značkami, které byly vybrány do ročenky Superbrands, má Pražské jaro výjimečnou pozici v tom, že se samo o sobě podílí na propagaci kultury – je jejím příjemcem, zprostředkovatelem a skrze své působení vlastně i donátorem. Velkým úkolem Pražského jara je udržet široce rozevřenou cenovou politiku a nabízet jedinečnou uměleckou kvalitu za ceny reflektující široké spektrum různě ekonomicky silných vrstev. Každoroční dotace Pražského jara týkající se čistě samotné realizace festivalu (honoráře, cestovné a ubytování umělců, pronájmy sálů, logistika) se tak po odečtení příjmů ze vstupného pohybuje v řádech desítek miliónů korun.

Tradiční součástí festivalu jsou open air koncerty se vstupem zdarma a své místo si ve festivalovém programu našel i koncert pro rodiče s dětmi s možností zakoupit rodinnou vstupenku. Systém slev tradičně nabízí zvýhodněné vstupné pro děti do 15 let, seniory, studenty a zdravotně postižené.

Speciální péči věnuje Pražské jaro mladým do 26 let v projektu Rozkvět Pražského jara, jehož zřejmě největší předností je možnost nákupu vstupenky za 100,- Kč do jakékoliv kategorie na vybrané koncerty festivalu. V roce 2014 roce se tak mohli mladí zájemci o hudbu dostat za tuto báječnou cenu na koncerty San Francisco Symphony, Mahler Chamber Orchestra, Gidona Kremera, Frankfurt Radio Symphony Orchestra, Bamberger Symphoniker, Julia Fischer Quartet, souboru Les Arts Florissants a dalších. Mladému publiku byly Pražským jarem v roce 2017 dotovány vstupenky v hodnotě cca 200.000 Kč.

Pražské jaro je od roku 1947 pořadatelem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, jež pro mnohé umělce znamená start jejich úspěšné profesionální kariéry. Kupříkladu v roce 2014 se do prvního výběrového kola přihlásilo rekordních 295 kandidátů ze 40 zemí světa.