Roli rezidenční skladatelky Prague Offspring přijala v roce 2026 korejská autorka Unsuk Chin. Bude to její první návštěva České republiky v kariéře. „K Česku nicméně chovám velice blízký vztah, protože obě naše země si prošly podobnými obtížemi a podobnou politickou minulostí. Mám ráda texty Milana Kundery a Franze Kafky a také mě fascinuje česká hudba, zejména ta od Leoše Janáčka. Je totiž úzce svázána s jazykem, a to je něco skutečně výjimečného,“ říká Unsuk Chin. Rodačce z jihokorejského Soulu, pro kterou se stalo v tvorbě určující propojení kultury Východu a Západu, se za její skladby dostalo největších poct, jakých mohou žijící skladatelé dosáhnout. V roce 2004 získala Grawemeyerovu cenu, která bývá považována za Nobelovu cenu v hudbě. Následovala Cena Arnolda Schönberga, prestižní cena Ernst von Siemens Musikstiftung a v roce 2026 BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award v kategorii Hudba a opera. Skladby Unsuk Chin uvádějí a objednávají ty nejlepší světové orchestry a operní domy: Berlínští filharmonikové, Chicagský symfonický orchestr, Newyorská a Losangeleská filharmonie nebo Bavorská státní opera. Jejím velkým obdivovatelem a propagátorem je dirigent Kent Nagano, hudbu Unsuk Chin ovšem s oblibou uvádějí i další světoví dirigenti a dirigentky jako sir Simon Rattle, Gustavo Dudamel, Esa-Pekka Salonen, David Robertson nebo Mirga Gražinytė-Tyla.

Na Prague Offspring zazní čtyři její skladby: Akrostichon-Wortspiel (1993) pro soprán a orchestr se sólistkou Sarah Aristidou, Dvojkoncert pro klavír, bicí nástroje a ansámbl (2003) s klavíristou Orlandem Bassem a perkusionisty Ensemble Modern Rainerem Römerem a Davidem Hallerem, Gougalōn (2009) a scéna z opery Alenka v říši divů (2007) s názvem Na radu u Housenky pro sólový basklarinet. Opera byla v časopisu Die Opernwelt oceněna titulem Světová premiéra roku 2007.

Dirigent Ilan Volkov se zapsal do širšího hudebního povědomí v pouhých třiadvaceti letech, kdy se stal asistentem tehdejšího šéfdirigenta Bostonského symfonického orchestru Seidžiho Ozawy. To odstartovalo jeho bohatou mezinárodní kariéru, pro niž se stalo zásadní působení u BBC Scottish Symphony Orchestra, kde zastával v letech 2003–2009 post šéfdirigenta, 2009–2024 působil na pozici hlavního hostujícího dirigenta a dnes s orchestrem spolupracuje jako kreativní partner. Kromě toho, že je ceněným interpretem klasického repertoáru, je také jednou z klíčových osobností mezinárodní scény současné hudby a jejím neúnavným propagátorem. V roce 2012 založil festival Tectonics, který se stal velmi záhy jednou z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších platforem nové hudby na světě. Pod Volkovovým vedením se Tectonics rozrostl do celosvětové sítě festivalů s pobočkami v Glasgow, Reykjavíku, Tel Avivu, New Yorku, Oslu, Aténách, Krakově či Adelaide a stal se prostorem pro setkávání avantgardních skladatelů, improvizátorů a experimentátorů z celého světa. Volkov spolupracuje s těmi nejlepšími soubory specializovanými na soudobou hudbu, jako jsou Ensemble Modern, Klangforum Wien či Ensemble intercontemporain. Premiéroval celou řadu děl včetně těch od Unsuk Chin, Missy Mazzoli nebo Hanse Abrahamsena. Je pravidelným hostem Salcburského, Lucernského či Edinburského festivalu a BBC Proms, kde kombinuje tradiční a soudobý repertoár. Za své četné nahrávky získal řadu ocenění, mimo jiné hned několikrát Cenu Gramophone.

Ensemble Modern vznikl v roce 1980, kdy ho založili bývalí členové Junge Deutsche Philharmonie se zájmem o soudobou hudbu. Od té doby úzce spolupracoval s bezpočtem vynikajících skladatelů, mezi jinými s Györgym Ligetim, Wolfgangem Rihmem, Helmutem Lachenmannem, Stevem Reichem, Heinerem Goebbelsem, Unsuk Chin nebo Georgem Benjaminem. Mezi průlomové projekty Ensemble Modern patřila také spolupráce s Frankem Zappou na albu Yellow Shark v roce 1992. Kromě koncertů ve vlastní abonentní řadě ve frankfurtské Alte Oper je soubor pravidelným hostem prestižních festivalů a koncertních sezon, včetně Festivalu d’Aix-en-Provence, Berliner Festspiele, Holland Festival, Wigmore Hall a South Bank Centre v Londýně či newyorské Carnegie Hall.

Program Prague Offspring 2026
Pá 29. května
18.30 Unsuk Chin in Conversation
20.00 Koncert: Ensemble Modern I

So 30. května
14.00 Reading Lessons
16.00 Masterclass se členy Ensemble Modern
18.30 How To Spring Off? Beseda Miroslava Srnky s generální ředitelkou Českých center Jitkou Pánek Jurkovou o postavení české soudobé hudby v zahraničí a současném umění jako součásti české kulturní diplomacie.
20.00 Koncert: Ensemble Modern II

Světové premiéry na Prague Offspring 2026
Michal Nejtek: Die Hintergedanken
Michaela Antalová: Unravel
Tobiáš Horváth: 423
Patrik Kako: funktionslust : R
Jiří Kadeřábek: COVID-19 (Fury and Silence)

Detail koncertu I: https://festival.cz/program/ensemble-modern-i-29-5-prague-offspring/
Detail koncert II: https://festival.cz/program/ensemble-modern-2-30-5-prague-offspring/

Hned v pondělí 25. května zazní podruhé v historii Pražského jara „légende dramatique“ Hectora Berlioze Faustovo prokletí se sólisty Paulem Applebym (Faust), Alexandrem Vinogradovem (Mefistofeles), Štěpánkou Pučálkovou (Markétka) a Pavlem Švingrem (Brander). Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a kvarteto sólistů bude řídit dirigent Tomáš Netopil. Koncert přímým přenosem přenáší Český rozhlas Vltava.

Francouzský repertoár bude na programu také 26. května, kdy se ve dvojroli pěvkyně a dirigentky představí v Rudolfinu při svém debutu s Českou filharmonií rezidenční umělkyně Pražského jara 2026 Barbara Hannigan ve svém vlastním pojetí Poulencova operního monodramatu Lidský hlas. Projekt obohacený o živé videoprojekce bude mít v České republice svou premiéru. „Francouzský triptych“ se uzavře 27. května dílem na rozhraní oratoria a opery – Máří Magdalénou Julese Masseneta. Pod taktovkou Roberta Jindry, jenž na jevišti Národního divadla povede Sbor a Orchestr Národního divadla, se v titulních rolích představí sopranistka Alexandra Kurzak (Máří), tenorista Kang Wang (Ježíš), mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir (Marta) a basista František Zahradníček (Jidáš). Projekt vznikl ve spolupráci s Národním divadlem. Působivá série velkých vokálně-instrumentálních děl vyvrcholí 28. května uvedením oratoria Stvoření Josepha Haydna. To na festivalu zaznělo naposledy v roce 1982 pod taktovkou rakouského dirigenta Leopolda Hagera. Tentokrát se provedení ujme dirigent Václav Luks, který bude řídit Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment.

Do mimořádné vokálně-instrumentální řady následujícího týdne můžeme zařadit i jedno z průlomových děl konce 20. století z pera rezidenční skladatelky Prague Offspring 2026 Unsuk Chin s názvem Akrostichon-Wortspiel. Skladba, která Unsuk Chin otevřela cestu na světová pódia, zazní na prvním večeru Prague Offspring 29. května v podání Ensemble Modern a sopranistky Sarah Aristidou. Z díla Unsuk Chin se můžeme v rámci její festivalové rezidence těšit ještě na Dvojkoncert pro klavír, bicí nástroje a ansámbl (29. května) a Gougalōn (30. května) inspirovaný korejským pouličním divadlem. Prague Offspring nabídne také pět světových premiér na objednávku Pražského jara: Die Hintergedanken Michala Nejtka (29. května) na fragmenty textů Franze Kafky, COVID-19 (Fury and Silence) Jiřího Kadeřábka, Unravel Michaely Antalové, 423 Tobiáše Horvátha a funktionslust : R Patrika Kaka (30. května). Vedle koncertů mohou diváci během dvou dnů 29. a 30. května načerpat v Centru současného umění DOX inspiraci také na workshopech, volně přístupných besedách a masterclassu se členy Ensemble Modern. Veřejnosti přístupný masterclass povede 31. května v Sukově síni Rudolfina také Barbara Hannigan.

V sobotu 30. května proběhne od 14 do 20 hodin v areálu Anežského kláštera třetí ročník populárního projektu SpringTEEN určeného nejmladšímu publiku. Na děti a náctileté opět čekají koncerty a workshopy, které se letos inspirují světem vizualizací, pohybu a hudebního divadla. Hvězdami SpringTEENu budou letos herec a zpěvák Jan Cina, Floex Ensemble s robotem Josefem a tradiční SpringTEEN Band posílený o SpringTEEN Band Junior. Odpoledne vyvrcholí v 18.30 hodin Velkým finále, na kterém zazní světová premiéra skladby Jaro skladatele a dirigenta Marko Ivanoviće, do které se tradičně zapojí děti i springteenové publikum. I letos propojí SpringTEEN díky podpoře společnosti ABB Česká republika svět technologií a umění a novinkou bude workshop a Chill-Aut zóna ve spolupráci s Nadačním fondem AutTalk, který pomáhá dětem s poruchou autistického spektra. Dramaturgie SpringTEEN se i letos ujala Klára Boudalová.

Třetí festivalový týden vyvrcholí nedělí plnou hudby, kdy 31. května v Rudolfinu proběhne od 17 hodin nejprve komorní koncert ze skladeb Antonína Dvořáka v podání houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Davida Marečka a večer zazní v Obecním domě dvě zcela mimořádná díla 19. a 20. století v provedení Deutsches Symphonie-Orchester Berlin: Šostakovičův Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, napsaný pro vítěze soutěže Pražské jaro 1952 Mstislava Rostropoviče, a Šestá symfonie Antona Brucknera. Sólového partu v Šostakovičově koncertu se tentokrát ujme vítěz soutěže Pražské jaro 2025, japonský violoncellista Yuya Mizuno. Do čela DSO Berlin, tělesa ověnčeného cenou Grammy, se postaví další z řady vynikajících českých dirigentů Tomáš Hanus. V neděli 31. května také proběhne tradiční uctění památky Josefa Suka koncertem v Křečovicích.

Týden plný hudby otevřeme kino premiérou filmového dokumentu režiséra a scénáristy Martina Suchánka Pražské jaro – Okno do světa, který vznikl k osmdesáti letům festivalu Pražské jaro. Premiéra se uskuteční za přítomnosti tvůrců v pondělí 25. května v Kině 35 ve Francouzském institutu v Praze. Snímek, který vznikl v koprodukci Pražského jara, České televize a společnosti innogy Česká republika, je již nyní ke zhlédnutí v iVysílání České televize.

Vstupenky na jednotlivé festivalové akce jsou k dispozici online na festival.cz a ve festivalových pokladnách v Rudolfinu a Obecním domě.

„Jestli se dá u Brucknera mluvit o pop-music, tak Šestá je někdy až takový brucknerovský popík, samozřejmě velmi vkusný,“ říká o druhé skladbě večera Tomáš Hanus. „Bruckner umí dojmout k slzám a v jeho skladbách je něco nesmírně pravdivého, bezelstného, nevidím v nich žádný emocionální kalkul, že by jako komponista cílil na úspěch, na nějaké vykalkulované vrcholy,“ dodává. Večer otevře energický Šostakovičův první cellový koncert, skladba, jež pracuje se skladatelovými iniciály D-S-C-H, v závěrečné větě ironicky cituje Stalinovu oblíbenou píseň Suliko a dnes patří jednoznačně k nejpopulárnějším dílům svého autora. Yuya Mizuno ji zahraje na vzácný nástroj Pietra Giacoma Rogeriho z roku 1730.

Jedinečný koncert se znamenitou dramaturgií i obsazením si s námi můžete užít 31. května ve Smetanově síni Obecního domu ⤵️

Vážení držitelé vstupenky na koncert Pražského jara 1. června od 20.00 v Obecním domě (Argerich & Shani & Rotterdam Philharmonic). Bohužel jsme nuceni Vám oznámit, že paní Martha Argerich z osobních důvodů zrušila všechny své koncerty v Evropě v tomto období a na Pražském jaru nevystoupí.  

👉 Podobné situace ovšem často stály u zrodu velkých senzací.

Svou první pražskojarní kapitolu začne v tento den společně s Rotterdamským filharmonickým orchestrem a dirigentem Lahavem Shanim psát jeden z největších hudebních talentů současnosti, rakouský klavírista Lukas Sternath. Pětadvacetiletý vítěz soutěže ARD Mnichov a držitel titulu ECHO Rising Star 2024 stihl za poslední tři roky debutovat na Salcburském festivalu, BBC Proms, v Labské filharmonii, londýnské Wigmore Hall či v lipském Gewandhausu. Důvěru mu ve své sezoně dali Vídeňští filharmonikové nebo Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky.

👉 Program koncertu zůstává nezměněn, zazní tedy původně ohlášený Klavírní koncert a moll Roberta Schumanna.

Je nám jasné, že jste se těšili na Marthu Argerich. Život však přináší situace, které nelze ani změnit, ani ovlivnit. V každém případě si již nyní troufáme pasovat český debut Lukase Sternatha na jeden z nejpřekvapivějších a nejzajímavějších momentů letošního festivalu. Sympatický Vídeňan, jehož úspěch je pro něj stále tak trochu záhadou, by se mohl zařadit po bok skvělých klavíristů jako Friedrich Gulda, Svjatoslav Richter nebo Daniil Trifonov, kteří měli v minulosti své české debuty právě na Pražském jaru.

👉 Věříme, že u toho budete s námi.

Budete-li potřebovat dodatečné informace ke vstupenkám na koncert 1. 6. v Obecním domě, získáte je na e-mailové adrese info@enigoo.cz a na telefonním čísle +420 461 049 232.

„Profese klavíristy mě naučila, že každý den se můžeme rozhodnout, co chceme cvičit a jak přistupovat k životu. Máme v rukou víc, než si uvědomujeme,“ říká Lukas Sternath.

Od 3. do 9. listopadu 2026 se v Rudolfinu uskuteční pod hlavičkou Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 14. ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který letos nabídne pět koncertů. Poprvé vystoupí v Praze klavírní duo Jevgenij Kissin a sir András Schiff. Festivalový debut bude mít vítěz soutěže ARD Mnichov Lukas Sternath. Českou interpretační tradici bude reprezentovat držitel Ceny Jiřího Bělohlávka 2025 Marek Kozák a po čtyřech letech se na festival vrátí legendární Grigorij Sokolov a vítězka Soutěže královny Alžběty v Bruselu Anna Vinnickaja.

„Klavírní festival Rudolfa Firkušného se stal za třináct let své existence nedílnou součástí pražské koncertní sezony, o čemž svědčí mimo jiné i vysoká návštěvnost zejména posledních ročníků. V tomto roce jsme připravili pět klavírních recitálů, přičemž festival opět pozval mimořádně silnou sestavu českých a zahraničních umělců,“ říká ředitel Pražského jara Robert Hanč.  „Znít bude převážně romantická hudba 19. a počátku 20. století, včetně hudby českých klasiků. Osobně jsem velmi rád, že opět přijede Grigorij Sokolov, jenž do České republiky zajíždí víceméně exkluzivně na Firkušného festival, a že duo Jevgenij Kissin a sir András Schiff zařadilo náš festival do svého velkého evropského turné, jehož součástí jsou mimo jiné také koncerty v Římě, Miláně, Amsterodamu nebo Mnichově. To beru jako stvrzení prestiže této podzimní akce Pražského jara,“ dodává umělecký ředitel festivalu Josef Třeštík. Co se týče interpretů, festival i letos kombinuje prověřenou tradici s energií mladých talentů. Velkým očekáváním festivalu bude debut vítěze soutěže ARD Mnichov 2022 a držitele titulu ECHO Rising Star 2024–2025, rakouského klavíristy Lukase Sternatha i návrat vynikající klavíristky Anny Vinnické, jejíž umělecký profil zdobí vystoupení s Berlínskými filharmoniky či Bostonskými symfoniky. Českou interpretační tradici bude reprezentovat loňský laureát Bachovské soutěže v Lipsku a držitel ceny Jiřího Bělohlávka 2025 Marek Kozák (v roce 2020 byl jeho festivalový debut streamován online) a 14. ročník Firkušného festivalu velkolepě uzavře jeden z nejoriginálnějších klavíristů této planety Grigorij Sokolov, jehož program – jak jinak – zůstává utajen.

Prodej vstupenek bude zahájen ve čtvrtek 19. března v 11 hodin online na firkusny.cz. Do 4. června bude možné na nákup jednotlivých vstupenek uplatnit 20% slevu Early Bird.

Procházka minovým polem s Barbarou Hannigan a Bertrandem Chamayou v Jumalattaret Johna Zorna

„V Jumalattaret Johna Zorna mohu ukázat vše, co mohu jako zpěvačka nabídnout. Jako bych sama sebe obrátila naruby a řekla: ‚Tady jsem‘!“ popisuje rezidenční umělkyně Pražského jara 2026 Barbara Hannigan svůj vztah k jedné z nejočekávanějších skladeb letošního festivalu. Ve středu 20. května provede toto mimořádné dílo, jehož každý takt označily Newyorské Timesy za „minové pole intonace a techniky“, společně s francouzským klavíristou Bertrandem Chamayou v české premiéře ve Dvořákově síni Rudolfina. Vedle Zornovy skladby zazní díla Oliviera Messiaena a Alexandra Skrjabina.

V cyklu písní, v němž americký multiinstrumentalista, skladatel a jazzman John Zorn zhudebnil fragmenty z finského národního eposu Kalevala, se zpěvačka postupně převtěluje do čtyř finských pohanských bohyň: Akky, Louhi, Tellervo a Ilmatar. Hannigan zde fascinuje svým obrovským hlasovým rozsahem od závratných výšek až po hrdelní zpěv. Její partner na podiu Bertrand Chamayou předvádí své mistrovství v nehratelných pasážích klavírního partu. Jumalattaret je zkrátka strhující skladbou a slyšet ji naživo bude patřit k vrcholným okamžikům Pražského jara 2026. Zažijete vše, co si jako posluchač můžete přát: virtuozitu, duchovní hloubku i velkou porci mystéria. Do světa finských mýtů s námi můžete vycestovat 20. května v Rudolfinu.

Chcete nahlédnout do nezpívatelné partitury Jumalattaret a dozvědět se více o vzniku této skladby? V krátkém videu vás jí provede přímo Barbara Hannigan:

A v druhém videu níže si ještě můžete poslechnout zajímavosti o spolupráci s Bertrandem Chamayou:

Čtěte exkluzivní rozhovor s Barbarou Hannigan v březnovém vydání časopisu Classic Headliner. Celý na webu nebo ke stažení zdarma v App Store a Google Play.