Pražské jaro 2018 – Pražské jaro

🚲 Prázdninový speciál: Lázeňské pobyty Leoše Janáčka

Iva Nevoralova — Wed, 13 Aug 2025 15:15:31 +0000

Leoš Janáček (1854–1928) si oblíbil lázně, a to nejen ty v Luhačovicích, ale v roce 1913 pobýval krátce v Karlových Varech a během svého života několikrát navštívil také lázně v Bohdanči.

Lázeňské pobyty prospívaly nejen jeho zdraví, ale sehrály důležitou roli v jeho umělecké kariéře. V Luhačovicích došlo v roce 1917 k osudovému setkání s Kamilou Stösslovou, jež ve skladateli zažehla novou tvůrčí sílu a stala se až do konce Janáčkova života jeho uměleckou múzou. Poznal zde ale také Kamilu Urválkovou, která ho inspirovala ke zkomponování opery Osud (první dějství je dokonce zasazeno do prostředí luhačovických lázní). A stýkal se zde rovněž s Františkem Veselým, objevitelem zázračné minerální vody zvané Šaratice a od roku 1902 členem správní rady akciové společnosti lázní Luhačovice, a jeho ženou – zpěvačkou, herečkou a spisovatelkou Marií Calmou-Veselou.

Oba byli hlavními aktéry tzv. „bohdanečském spiknutí“ v lázních Bohdaneč, které vyústilo v uvedení Její pastorkyně na prknech Národního divadla v Praze. Marie Calma zde údajně zcela náhodou zapomněla zavřít okno, pod kterým stál tehdejší ředitel Národního divadla Gustav Schmoranz, a zazpívala mu slavnou Jenůfčinu árii Zdrávas Maria, matko milosrdenství. Inu, za vším hledej ženu!

Pokud byste se chtěli dozvědět další pikantnosti ohledně boje o uvedení Její pastorkyně v Národním divadle, včetně zajímavých výňatků z korespondence hlavních aktérů, přikládáme odkaz na skvělý text Jiřího Zahrádky „Leoš Janáček, Karel Kovařovic a Její pastorkyňa“.

📷 Augustiánský dům Luhačovice. Zdroj: augustian.cz

Jste talentovaný flétnista nebo klavírista? Přihlaste se do soutěže Pražské jaro 2026!

Iva Nevoralova — Mon, 11 Aug 2025 07:23:31 +0000

77. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se uskuteční od 6. do 14. května 2026 v oborech příčná flétna a klavír. Bude-li vám v té době maximálně třicet let a chcete ukázat svůj talent a nabrat spoustu cenných zkušeností, pak se na vás těšíme! Opět budeme streamovat II. a III. kola do celého světa a na finalisty čeká nejen úžasný zážitek ve formě koncertu s orchestrem ve Dvořákově síni Rudolfina, ale i celá řada atraktivních cen a koncertních příležitostí v následující sezoně, včetně debutu na festivalu Pražské jaro pro vítěze.

Složení porot

Flétna: Philippe Bernold (Francie), Emily Beynon (Velká Británie), Christina Fassbender (Německo), Barthold Kuijken (Belgie), Václav Kunt (ČR), Jan Ostrý (ČR) a Karl-Heinz Schütz (Rakousko)

Klavír: Joonas Ahonen (Finsko), Daniel Browell (Velká Británie), Dina Joffe (Lotyšsko), Ivo Kahánek (ČR), Martin Kasík (ČR), Leonel Morales (Španělsko) a Katarzyna Popowa-Zydroń (Polsko)

Repertoár a podmínky soutěže jsou k dispozici zde.
Uzávěrka přihlášek je 1. 12. 2025.

🚲 Prázdninový speciál: Italská láska Igora Stravinského

Iva Nevoralova — Tue, 29 Jul 2025 07:14:18 +0000

Igor Stravinskij byl sice světoběžník, jedno město však miloval nade vše: italské Benátky . Mezi léty 1930 až 1960 zde zažil několik uměleckých úspěchů. V roce 1951 se například v divadle Teatro La Fenice konala premiéra jeho opery The Rake’s Progress, v roce 1956 byla během Biennale Musica di Venezia provedena skladba Canticum sacrum ad honorem Sancti Marci nominis napsaná přímo pro prostor baziliky sv. Marka. A pro Bienále napsal také své první dodekafonické dílo Threni: id est Lamentationes Jeremiae Prophetae.

Benátky byly pro Stravinského důležité ale i z důvodů čistě osobních. Na hřbitově San Michele zde odpočíval jeho přítel a umělecký souputník z období Belle Époque Sergej Ďagilev, který zemřel v Benátkách v roce 1929. Stravinskij ho následoval „na druhý břeh“ o více než padesát let později v roce 1971 a dnes společně odpočívají v ortodoxní části tohoto monumentálního benátského hřbitova. Chystáte-li se tedy do města gondol a karnevalu, můžete toto pietní místo, kde v poklidu odpočívají dvě velké umělecké osobnosti minulého století, zařadit do svého cestovního itineráře.

📷 Igor Stravinskij v Benátkách v roce 1932. Zdroj: bazhovka.ru

🚲 Prázdninový speciál: Gustav Mahler a jeho výlet do Skandinávie

Iva Nevoralova — Sat, 26 Jul 2025 14:18:17 +0000

Stále hledáte tip na dovolenou? Vydejte se po stopách slavných skladatelů! Gustav Mahler (1860–1911) si pro své prázdninové pobyty oblíbil zejména úpatí Alp a Dolomit. Méně se ale ví o jeho výletu do Skandinávie v srpnu roku 1891. Své sestře Justině tehdy napsal: „Pozítří brzy ráno nastoupím na loď a odpluji – kam, to sám ještě nevím.“ Z Hamburku, kde na jaře téhož roku podepsal smlouvu na místo prvního kapelníka Městské opery, se vydal přes Dánsko a Švédsko až do Norska, kam dorazil 10. srpna. Navštívil města Moss, Larvik, Drammen a Kristiansand, kde se v místním Grand hotelu (na jednom ze snímků) potkal s proslulým Henrikem Ibsenem. „Večer jsem se vrátil do hotelu a sedl si do čítárny. Na chvíli zvednu oči od novin a vidím před sebou Ibsena. Je právě tady a bydlí ve stejném hotelu. Dokážeš si představit, jak velmi mě to dojalo,“ napsal o tomto zážitku Justině. Na několik vteřin se tak potkali dva z největších umělců všech dob, aniž by si vyměnili jediné slovo! První Mahlerova symfonie zazněla v norském Oslu 28 let po této události v podání dnešní Filharmonie Oslo. Celý článek o Mahlerově skandinávském pobytu a přesný itinerář jeho cesty najdete zde.

📷 Frognerseteren © Marthinius Skøien

Novým ředitelem festivalu Pražské jaro byl jmenován Pavel Trojan

Pavel Trojan — Tue, 21 Jun 2022 09:47:56 +0000

Správní rada Mezinárodní hudebního festivalu Pražské jaro na svém zasedání dne 20. června 2022 jmenovala Pavla Trojana novým ředitelem festivalu, funkce se ujme 1. srpna 2022. Naváže tak na práci dlouholetého ředitele Romana Bělora. „Po jednadvaceti letech v čele Pražského jara odcházím na vlastní žádost,“ uvádí Bělor. „Nastala vhodná chvíle, abych předal vedení festivalu Pavlu Trojanovi, kterého jsem do festivalového týmu před dvanácti lety přijímal. Svými schopnostmi, vzděláním i zkušenostmi mne i správní radu přesvědčil, že bude správnou osobností zaručující kontinuitu a další rozkvět festivalu,“ zdůrazňuje.

Rada přijala v této souvislosti následující usnesení: „Správní rada obecně prospěšné společnosti Pražské jaro děkuje řediteli Romanu Bělorovi za dlouhodobou a úspěšnou práci ředitele festivalu“. Rada zároveň zvolila Romana Bělora za svého člena a vyjádřila přesvědčení, že se bude v rámci její činnosti na řízení společnosti i nadále podílet.

Pavel Trojan je absolventem oborů skladba a dirigování na Pražské konzervatoři, na Hudební fakultě pražské AMU vystudoval obory hudební management a skladba. Na Pražském jaru působí od roku 2010. Postupně měl na starosti agendu marketingu, PR, stal se tiskovým mluvčím a od roku 2019 je náměstkem ředitele.

„Děkuji za projevenou důvěru a panu řediteli Bělorovi za vše, co jsem měl možnost se od něj naučit,“ uvádí nově jmenovaný ředitel Pavel Trojan. „Pražské jaro považuji za mezinárodní festival světového renomé, ve kterém se v ideálním poměru mísí tradice i objevitelský duch. Udělám vše pro to, aby se Pražské jaro pod mým vedením rozvíjelo s odpovědností vůči jeho slávě a historii, zároveň však energickým a moderním způsobem. Následující ročníky nám s ohledem na turbulentní ekonomickou a geopolitickou situaci jistě připraví nejednu výzvu, ale ani v takových časech nesmí festival rezignovat na výjimečné počiny, povznášející a obohacující umělecké zážitky,“ uzavírá Trojan.

Ohlédnutí za 77. ročníkem festivalu Pražské jaro

Pavel Trojan — Sat, 04 Jun 2022 14:31:33 +0000

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro mezi 12. květnem a 3. červnem přinesl na čtyři desítky koncertů. „Cítím radost a hrdost, že po dvou letech pandemie jsme přinesli opravdu plnohodnotný festival, který ve všech parametrech naplnil očekávání do nás vkládaná. Nabídli jsme hostování celé řady skvělých zahraničních orchestrů, hvězdných sólistů, s českými umělci jsme připravili výjimečné festivalové počiny, které vybočují z nabídky koncertních sezón. Zvláštní pozornost jsme věnovali mladým umělcům a v život jsme uvedli velkoryse koncipovaný projekt věnovaný současné hudbě Prague Offspring, který je i ve světovém kontextu unikátní. To vše považuji – s přihlédnutím k vnějším okolnostem – za malý zázrak,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. „Velice nás potěšil divácký zájem, po dvou pandemických ročnících bylo krásné vidět na většině koncertů plné sály. Dva roky pandemie, na to bezprostředně navazující turbulentní geopolitická situace a s tím spojená ekonomická nejistota pochopitelně ovlivnily příjmy festivalu – celkové tržby z prodeje vstupenek byly přibližně o 25 % nižší, než jsme predikovali. Věřím však, že tuto situaci ve spolupráci s našimi partnery a podporovateli zvládneme.“

„Letošní ročník byl první, který jsem od svého příchodu do festivalového týmu mohl naplno prožít v podobě nepoznamenané pandemií. Obzvláště mě těší kladný ohlas všech letošních novinek,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. „Naprosto strhující byl pro mě dvojitý debut Françoise-Xaviera Rotha, jehož podání děl Francka, Debussyho a Strausse může změnit, jak se na interpretace děl těchto autorů budeme v budoucnu dívat. Dodnes ve mně rezonuje úchvatné provedení Šesté symfonie Antona Brucknera, kterou Mirga Gražinytė-Tyla se svým orchestrem z Birminghamu dokázala neuvěřitelně vystavět a propojit lyrické polohy skladby s těmi monumentálními, a při tom každý takt vyzněl až s neskutečným smyslem pro detail,“ popisuje Třeštík. „Gautier Capuçon v rámci své rezidence ukázal, jak různorodými umělcem je, jak naprosto přesvědčivě dokáže publiku předat snad jakoukoliv hudbu – ať už hraje extrémně obtížnou sólovou sonátu Zoltána Kodálye, Brahmse či Debussyho s doprovodem klavíru, nebo Elgarův koncert po boku symfonického orchestru,“ uzavírá Třeštík.

K jeho slovům se připojuje skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady festivalu. „Mimořádně mě těší, že proběhl první plně živý ročník pod vedením nové umělecké rady festivalu a dramaturga Josefa Třeštíka, že publikum ocenilo napínavé programy a že opravdu srdečně přivítalo v Praze zatím neznámé hudebníky a hudebnice. Osobně jsem se po pěti letech dočkal splněného snu: Prague Offspring jako místa setkávání, sdílení a výměny pohledů na nejnovější hudbu. Místa, kde se propojily energie rezidenčního ansámblu Klangforum Wien, rezidenční skladatelky Olgy Neuwirth, panelistů ze spřátelených evropských festivalů. Byli jsme svědky neuvěřitelného ensemblového ‚hraní z listu‘ nových kusů mladých skladatelů a skladatelek, mistrovských kurzů členů Klangfora. Praha se vrátila na evropskou mapu festivalů soudobé hudby, kam se vyplatí jet,“ zdůrazňuje Srnka.

Daniela Barenboima zastoupí Thomas Guggeis

Pavel Trojan — Wed, 04 May 2022 15:18:39 +0000

Legendární dirigent a klavírista Daniel Barenboim nebude moci ze zdravotních důvodů zahájit letošní festival Pražské jaro. Na Barenboimovo přání stane v čele orchestru West-Eastern Divan Orchestra osmadvacetiletý dirigent Thomas Guggeis, aby společně provedli erbovní dílo festivalu, Mou vlast Bedřicha Smetany.

„Hluboce mě mrzí, že musím odříct zahájení Pražského jara,“ říká Daniel Barenboim, jenž musel být hospitalizován se zánětlivým onemocněním cév. „Velmi jsem se na tyto koncerty těšil. Tentokrát však musím upřednostnit své zdraví. Jsem velmi vděčný, že mne Thomas Guggeis na těchto koncertech pohotově zastoupí. Má vlast je velice působivé, hluboké a dojemné dílo. Jsem šťastný, že právě v této době jej může náš orchestr v rámci turné, které vyvrcholí zahájením Pražského jara, uvést v celé řadě evropských metropolí. Pojmy ‚vlast‘ a ‚domov‘ jsou pro náš orchestr významnými, neboť stále nemáme svou vlast a domov,“ uvádí Barenboim na adresu West-Eastern Divan Orchestra, v němž bok po boku hrají mladí izraelští a arabští hudebníci. Orchestr je pravidelným hostem slavných festivalů v Salcburku, Lucernu a londýnských BBC Proms, hrál také před papežem Benediktem XIV. nebo v sídle OSN. Thomas Guggeis po Barenboimovi přebírá celé turné po evropských metropolích, Má vlast tak bude uvedena v Paříži, Miláně, Mnichově, Bruselu a Lucemburku, vše vyvrcholí právě zahájením Pražského jara.

„Přejeme panu dirigentu Barenboimovi brzké uzdravení. Je nám pochopitelně líto, že jej letos na Pražském jaru neuvidíme. Naprosto však důvěřujeme Barenboimově volbě a sdílíme naděje, které vkládá do mladého Thomase Guggeise. S velkým zájmem se těšíme na jeho pojetí Mé vlasti. Mimochodem, Jakubovi Hrůšovi bylo rovněž dvacet osm let, když v roce 2010 zahajoval Pražské jaro,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

Dirigent Thomas Guggeis, který mnoho let působil jako asistent Daniela Barenboima, na sebe výrazně upozornil, když v březnu roku 2018 v berlínské Státní opeře převzal po Christophu von Dohnányim vysoce ceněnou produkci Straussovy Salome. Od sezóny 2021/2022 v tomto operním domě zastává pozici „Staatskapellmeister“ a pod jeho vedením zazněla celá řada oper – Verdiho Falstaff, Wagnerův Lohengrin, Mozartův Don Giovanni, ale třeba i Janáčkova Její pastorkyňa. Následoval debut ve vídeňské Státní opeře (Straussova Salome a Korngoldovo Mrtvé město). V příští sezóně jej čeká debut v newyorské Metropolitní opeře. Od sezóny 2022/2023 se stane hudebním ředitelem Frankfurtské opery. Na symfonickém poli stanul v čele Orchestre de Paris, Staatskapelle Dresden nebo Orchestru Švédského rozhlasu.

Kandace Springs – změna programu

Pavel Trojan — Thu, 03 Mar 2022 13:55:59 +0000

Americká jazzová zpěvačka Kandace Springs měla se svým triem vystoupit 16. května na festivalu Pražské jaro. Zastoupí ji ovšem mimořádná naděje německé jazzové scény Alma Naidu, neboť Kandace Spring se rozhodla přeložit celé evropské turné, jehož součásti byl i pražský koncert.

Mnichovská rodačka Alma Naidu (1995) vyvolává od útlého mládí údiv neobyčejnou všestranností. Na Pražském jaru, a současně vůbec poprvé na českém pódiu, vystoupí s repertoárem ze svého prvního alba nazvaného Alma, které vydala letos v únoru. Zařadila na něj deset vlastních originálů, její text k jedenácté písni Wondering zhudebnil Wolfgang Haffner, a výběr doplnila o baladu And So It Goes, jejímž autorem je Billy Joel.

Zpěvačka svým lyrickým debutem neatakuje sluchová ústrojí expresivním projevem, ale ovládanými emocemi s tlumenou dynamikou vyvolává krásné napětí a poskytuje dostatečný prostor posluchačově fantazii. Skvěle přitom využívá krásného hlasového fondu. O tom, že právě ten je její velmi silnou stránkou, svědčí nadšené recenze, které při chvále jejího hlasu oplývají adjektivy jako líbezný, něžný, sametový, suverénní, čistý, jasný, elastický, dechberoucí, emocemi nabitý, plný něhy a bezchybné intonace. Zdobí ji nejen hlas, ale také oduševnělost, která je ostatně obsažena v křestním jméně Alma.

Violoncellista Alban Gerhardt zastoupí Alisu Weilerstein

Pavel Trojan — Thu, 03 Mar 2022 13:54:51 +0000

Pražské jaro s politováním oznamuje, že americká violoncellista Alisa Weilerstein nebude moci vystoupit na letošním festivalu Pražské jaro. Na koncertu 30. května ve Dvořákově síni Rudolfina ji zastoupí německý violoncellista Alban Gerhardt. Program zůstává zachován, zazní všech šest suit pro sólové violoncello Johanna Sebastiana Bacha.

Tyto skladby patří k pilířům Gerhardtova repertoáru. Když je v roce 2019 Gerhardt natočil pro britský label Hyperion, prestižní časopis Gramophone napsal: „Gerhardt zní příjemně uvolněně, ať už se svižnou grácií hraje sarabandu nebo s radostnou jistotou tančí v menuetu či gavotě. A jeho zvuk je úžasný – stříbrný tenorový rejstřík kraluje jeho bohatému zvuku, aniž by zněl neuměřeně.“ Sám Gerhardt tuto nahrávku označil za svůj osobní výstup na Mount Everest. „Každý cellista sní o tom, že interpretací Bachových suit, které jsou považovány za ‚Bibli‘ violoncellového repertoáru, řekne něco smysluplného a jejich nahrávkou předá své poznání světu,“ uvedl.

„Zahrát všech šest suit na jediném koncertu vyžaduje velkou koncentraci a výdrž, a je jen málo cellistů, kteří si na takový úkol troufnou,“ vysvětluje Josef Třeštík, dramaturg Pražského jara. „Vždyť po dobu téměř tří hodin bude na pódiu jen on sám a violoncello, jímž je mimochodem překrásný nástroj z dílny benátského mistra Mattea Goffrillera z roku 1710,“ uzavírá Třeštík.

Ukrajina 2022, pražské jaro 1968, Mstislav Rostropovič, BBC PROMS 1968 a Pražské jaro 1991

Pavel Trojan — Fri, 25 Feb 2022 11:52:43 +0000

Probíhající agrese Ruské federace vedené Vladimirem Putinem vůči Ukrajině nám svojí podobností připomíná bolestnou zkušenost Československého pražského jara ze srpna roku 1968 (v mnohém i podzim roku 1938).

Kulisy jsou rozdílné, způsoby a cíle má Putin s Brežněvem identické: Teritoriální strategické ambice, vývoz a vnucování vlastního pokřiveného myšlení, bezuzdná přípravná propaganda a lhaní, pomalé srocování vojsk, rychlá a nelítostná invaze, mrtví a ranění a deziluzí poznamenaná celá jedna či spíše dvě generace. Připomenutím naší vlastní zkušenosti se můžeme nejlépe vžít do toho, co prožívají a cítí dnešní Ukrajinci, kteří se brání napadení se zbraní v ruce.

Tragické ukončení liberálního období v Československu roku 1968 („pražského jara“) se osudově protnulo s životem jedné z největších uměleckých osobností 20. století violoncellisty Mstislava Rostropoviče, jehož kariéra i osobní život byly s festivalem Pražské jaro úzce propojeny.

Vpravdě neuvěřitelnou shodou okolností vystupoval v den sovětské okupace ČSSR 21. srpna 1968 Mstislav Rostropovič na slavném londýnském festivalu BBC PROMS v Royal Albert Hall jako sólista ve Dvořákově cellovém koncertu se sovětským Státním Symfonickým orchestrem pod taktovkou Jevgenije Světlanova.

V sále i mimo budovu probíhaly protisovětské protesty a demonstrace, které narušily i samotný průběh Rostropovičova vystoupení.

Podle svědků dohrál Mistr Dvořákovo dílo v slzách a zjitřenému publiku ukázal Dvořákovu partituru na znamení solidarity s ČSSR. Stud, který cítil za činy sovětského vedení, jej pak vedl k intenzivnímu politickému angažmá, včetně ubytování Alexandra Solženicyna a pozdějšímu odchodu do USA.

Připomeňme pak legendární mimořádný koncert Pražského jara 6. července 1991, kterým Mstislav Rostropovič oslavil odchod sovětských vojsk z Československa (s festivalovým orchestrem a dirigentem Liborem Peškem). Zazněl právě Koncert pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka. Tak se bludný kruh naší historie a osudového setkávání s humanistou a demokratem Rostropovičem uzavřel.

Přejme Ukrajině a Ukrajincům dřívější dobré uzavření tragického období, než tomu bylo v našem případě. Především ovšem buďme solidární a nebuďme pohodlní!

Roman Bělor,

ředitel festivalu Pražské jaro

O uvedeném koncertu na BBC PROMS a v Československu podrobně referuje dokument BBC „Rostropovich – The Genius of the Cello“.

Text k dokumentu naleznete zde.

Zvukový záznam celého koncertu s protestními výkřiky na začátku si lze poslechnout na YouTube zde.