Nepřehledný a nevlídný vnější svět. A souběžně s ním svět vnitřní.
Duchovní, mystický a morální. Ukotvující, hluboký a životodárný.
Vnitřní svět, jaký je životním kompasem i tvůrčím zdrojem.
Skladatel Alfred Schnittke se narodil se složitým původem do složité doby a na složitém místě. Jako syn německého Žida a povolžské Němky byl životem vláčen s osvědčenou sovětskou svévolí. Přesto jako by v nehostinném materiálním světě ani nežil. Také dominující socialistický realismus v hudbě mu byl cizí. „Myslím si, že skutečnou realitu nelze najít ve viditelném světě. V tomto smyslu může člověk vyjádřit skutečnou či skutečnější realitu, když nehovoří, ale mlčí,“ řekl o tom Schnittke.
Navenek křehký, ale vnitřně vyrovnaný Alfred navíc potkal ideální ženu. Irinu. Ta sama řekla, že v něm hned vycítila jeho obrovský vnitřní potenciál. Shodu jejich intuicí. Společnou potřebu pronikat do hloubky věcí. Jako vynikající klavíristka tak mohla využít napojení na jeho klidnou vnitřní sílu a propůjčit svoji hráčskou dynamiku i cit právě jeho skladbám.