Závěrečný koncert: Krzysztof Penderecki & Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Zvláštní režim nákupu vstupenek

Na zahajovací koncert 12. května a závěrečný koncert 2. června nelze vstupenky rezervovat, Pražské jaro umožňuje pouze přímý prodej on-line a v prodejních místech.

Jeden z největších skladatelů druhé poloviny dvacátého století Krzysztof Penderecki uzavře letošní ročník Pražského jara svou monumentální kompozicí Sedm bran jeruzalémských (Symfonie č. 7). Klíčový představitel polské skladatelské školy, jehož kompoziční styl nejlépe vystihuje jeho vlastní výrok „vstřebat vše, co se kdy v hudbě stalo“, ve své tvorbě experimentoval se zvukem, tonalitou, netradičními vyjadřovacími prostředky a novými technickými vymoženostmi, aby se nakonec přiklonil k postromantickému symfonismu, v jehož duchu komponuje od poloviny 70. let minulého století.

Sedm bran jeruzalémských složil Penderecki v roce 1996 u příležitosti velkolepých oslav k 3000. výročí existence Jeruzaléma jako hlavního města židovského státu. Oratorium, které bylo poprvé uvedeno právě v Jeruzalémě v lednu 1997, skladatel přejmenoval na Symfonii č. 7 po polské premiéře v březnu téhož roku. Důvodem k tomuto poněkud zvláštnímu kroku – skladatel v té době ještě neměl napsanou dodnes neexistující symfonii č. 6 – byla pravděpodobně symbolika čísla sedm, jež na mnoha úrovních prostupuje celým dílem: od samotného názvu kompozice, který odkazuje k sedmi branám zajišťujícím vstup do starého Jeruzaléma, po složitý systém sedmitónových frází či závěrečných sedm fortissimo akordů burácejících v poslední, sedmé části skladby. Použité latinské texty vycházejí z Knihy žalmů s výjimkou části šesté, v níž autor čerpal z Knihy Ezechiel. Tato věta je navíc určena pro sbor a capella a patří k nejsilnějším momentům celého díla.

Samotná skutečnost, že dílo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Slovenským filharmonickým sborem nastuduje sám třiaosmdesátiletý autor, dodává závěrečnému koncertu 72. ročníku festivalu Pražské jaro punc mimořádné, téměř dějinné události.

Kontrastní předehrou k monumentální Pendereckého symfonii bude jásavá, optimistická a hravá Serenáda pro orchestr českého neoklasicistního skladatele Iši Krejčího.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejstarším českým orchestrálním tělesům, v jehož čele v minulosti stáli dirigenti Karel Ančerl, Jaroslav Krombholc či František Vajnar. V letech 1985–2011orchestr vedl jeho současný čestný šéfdirigent Vladimír Válek, od sezóny 2011/2012 jeho úlohu převzal Ondrej Lenárd. Těleso má za sebou spolupráci s řadou renomovaných sólistů (Renée Fleming, Mischa Maisky, Ramón Vargas) a pravidelně hostuje na významných domácích hudebních festivalech (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl). Bohatá je rovněž jeho nahrávací činnost (komplety Dvořákových, Čajkovského a Martinů symfonií).

Slovenský filharmonický sbor je předním reprezentantem slovenského profesionálního sborového umění. Od svého založení v roce 1946 se těleso vypracovalo mezi evropskou špičku, což potvrzuje spolupráce s významnými dirigenty (Claudio Abbado, Fabio Luisi, Lorin Maazel) a pravidelná hostování se zahraničními orchestry (Berlínští a Vídeňští filharmonikové, Izraelská filharmonie ad.). Sbor vystupuje na význačných mezinárodních hudebních festivalech (Athény, Berlín, Edinburgh, Madrid). Na Pražském jaru sbor naposledy vystoupil v roce 2012 s a capellovým programem, v jehož hodnocení kritika nešetřila superlativy. I proto byl vybrán pro interpretaci Pendereckého monumentální symfonie, v níž klíčovou roli sehrává obtížný sborový part. Od sezóny 2013/2014 stojí v čele tělesa sbormistr Jozef Chabroň.

Polský skladatel Krzysztof Penderecki patří mezi nejvýraznější představitele hudební avantgardy druhé poloviny 20. století. Do povědomí širší veřejnosti se dostal díky své skladbě Žalozpěv obětem Hirošimy (1959), která v roce 1961 získala cenu UNESCO. Je autorem celé řady symfonických, sborových a operních děl, která často vznikla z podnětu významných institucí (OSN) či měst (Moskva, Jeruzalém). Vedle komponování se aktivně věnuje také dirigentské činnosti. Je držitelem řady ocenění včetně několika prestižních Grammy Award.

Cestujte na Pražské jaro vlakem Českých drah a získejte 50 % slevu na jízdném!
Více informací o projektu VLAK+ Pražské jaro