Luciana Souza se řadí mezi nejvýše ceněné jazzové zpěvačky současnosti. Rodačka ze São Paula s kořeny v tradiční brazilské hudbě s přirozeností překračuje hranice žánrů. Spolupracovala s hvězdnými hudebníky jako Herbie Hancock, Bobby McFerrin nebo Paul Simon, psali pro ni autoři současné klasické hudby jako Osvaldo Golijov či Caroline Shaw a jako sólistka si zazpívala i s nejlepšími americkými orchestry včetně Newyorské nebo Losangeleské filharmonie a Bostonského symfonického orchestru. Držitelka prestižní Ceny Grammy nyní přijíždí do Prahy, aby spolu s brazilským souborem Trio Corrente představila melodickou i temperamentní hudbu z úspěšného alba Cometa, jež si odneslo nominaci na Cenu Grammy v kategorii „Nejlepší latinskoamerické jazzové album“. „Sambou nasáklá Cometa se koupe v blues, tepe v rytmech beatu, skáče v tempových změnách, nabízí průzračně krásné melodie a zasáhne nebeskými vokály,” charakterizuje nahrávku časopis Downbeat.

Camilla George se narodila v nigerijském městě Eket a o hudbu se zajímala od raného dětství. Poslouchala zejména saxofonisty Jackieho McLeana a Charlieho Parkera a hudbu politicky angažovaného nigerijského hudebníka Fely Kutiho, považovaného za krále afrobeatu, nigerijského žánru spojujícího západoafrickou tradici s americkým funkem a jazzem. Na saxofon začala hrát v jedenácti letech, kdy vyhrála hudební soutěž, v níž jako cenu získala lekce hry na tento nástroj.  Postupně se učila u řady jazzových velikánů a absolvovala jazzový program na londýnské Trinity College. Ještě během studia se stala členkou uznávané kapely Jazz Jamaica. Když v roce 2017 vydala své debutové album Isang, jehož název v jejím rodném jazyce Ibio znamená „cesta“, dostalo se mu uznání od kritiky i hudbymilovné veřejnosti. Evening Standard mladou hudebnici označil za „zlaté děvče jazzu“.

Ke svým africkým kořenům i rodné řeči se s ještě větší intenzitou vrátila na svém zatím posledním albu Ibio-Ibio, které je poctou lidem jejího rodného kmene na jihonigerijském pobřeží. Album staví na hypnotizující směsi klasického jazzu s afrofuturismem a hip-hopem. „Newyorská bebopová scéna 40. a 50. let se hemžila hudebníky vycházejícími z různých stylů,“ řekla hudebnice pro deník The Standard. „Opravdoví jazzoví umělci jako Miles Davis do svých skladeb zapojovali nové techniky a zvuky, neustále se vyvíjeli a měnili. A to se děje i teď. V Londýně, v Los Angeles, v New Yorku, všude se jazz mísí s věcmi, jako je grime, hip-hop a elektronika, ale to neznamená, že to není jazz,“ zasazuje do kontextu vlastní tvorbu Camilla George, která sdílí byt s černým kocourem jménem Coltrane.

„Uthando“ znamená v jazyce afrického národa Zulu „láska“. Je to také jméno jazzové kapely, tvořené talentovanými mladými muzikanty a muzikantkami, kteří se poznali během studia na jazzových katedrách pražské HAMU, brněnské JAMU a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka. Pět instrumentalistů a dvě vokalistky se rychle etablovali na jazzové scéně a publikum i odbornou veřejnost si podmanili barvitým a nápaditým repertoárem, do kterého autorsky přispívají různou měrou všichni. Jejich hudba čerpá z mnoha vlivů. V roce 2021 soubor zvítězil v prestižní soutěži Jazz Fruit a vydal své první album. Portál Jazzport o něm napsal: „Z každé skladby čiší až obžerství nápadů! (…) Třináctka skladeb má společné výtečné instrumentální a vokální výkony v široké emocionální šíři, silný smysl pro humor a nadsázku a žánrové rozpětí od soudobé komorní hudby přes klasický jazz až po free jazz a jazzovou avantgardu.“ Na svém festivalovém debutu Uthando představí repertoár svého druhého alba, jehož vydání je plánované na konec roku 2022. Speciálně pro publikum Pražského jara si připraví i malé překvapení. 

Prostor pro fantazii

Mnichovská rodačka Alma Naidu (*1995) vyvolává od útlého mládí údiv neobyčejnou všestranností. Na Pražském jaru, a současně vůbec poprvé na českém pódiu, vystoupí s repertoárem ze svého prvního alba nazvaného Alma, které vydala letos v únoru. Zařadila na něj deset vlastních originálů, její text k jedenácté písni Wondering zhudebnil Wolfgang Haffner, a výběr doplnila o baladu And So It Goes, jejímž autorem je Billy Joel.  

Zpěvačka svým lyrickým debutem neatakuje sluchová ústrojí expresivním projevem, ale ovládanými emocemi s tlumenou dynamikou vyvolává krásné napětí a poskytuje dostatečný prostor posluchačově fantazii. Skvěle přitom využívá krásného hlasového fondu. O tom, že právě ten je její velmi silnou stránkou, svědčí nadšené recenze, které při chvále jejího hlasu oplývají adjektivy jako líbezný, něžný, sametový, suverénní, čistý, jasný, elastický, dechberoucí, emocemi nabitý, plný něhy a bezchybné intonace. Zdobí ji nejen hlas, ale také oduševnělost, která je ostatně obsažena v křestním jméně Alma.