Benjamin Britten
& Peter Pears

365 dochovaných dopisů. Dopisů nezvykle otevřených.
Dopisů plných citu, touhy a něžnosti. Ale také plných běžných záležitostí, jaké spolu řeší dlouholetí manželé.

Jenže Benjamin Britten a Peter Pears samozřejmě manželi nebyli. Oficiálně nemohli být ani partnery. Žít přiznaně v homosexuálním vztahu se totiž v Británii té doby nesmí. Až do roku 1967 je to dokonce trestné. Přesto spolu prožili dlouhých 37 let jako vzájemně oddaný pár. Bylo to veřejné tajemství. Všichni o jejich vztahu věděli, ovšem navenek to byli dva svobodní muži, kteří nikdy neměli společný majetek či bankovní účet, a kteří si vedli účetnictví, jež mělo dokazovat jejich oddělené životy.

O co opatrnější museli být na veřejnosti, o to otevřeněji prostupoval jejich cit Benjaminovým dílem. Peter byl jeho skutečnou múzou. A k tomu byl také slavným tenoristou. Písně, kantáty a opery tak vznikaly s vědomím, že je bude zpívat právě on. Vždyť kdo jiný mohl v díle Canticle I. už v roce 1947 zpívat takto odvážné vyznání: „My beloved is mine and I am his.“