Gustav & Alma
Mahler

Alma Schindler. Alma Gropius. Alma Werfel. Ale hlavně Alma Mahler.
Jedna žena, jedna osudová múza několika významných mužů.
Dvořil se jí Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, pološílený z rozchodu, žil s její figurínou.

S Gustavem Mahlerem se poprvé setkala po vídeňském koncertě houslisty Jana Kubelíka. Zakrátko ji Gustav požádal o ruku. Všichni z jejich okolí je od toho zrazovali, každého zvlášť a z jiných důvodů. Ale oni byli rozhodnutí. Gustav napsal Almě dvacetistránkový dopis. „Máš už jen jeden úkol. Učinit mě šťastným,“ psal v něm. Alma jeho ultimátum přijala. Ale i ona k němu byla sžíravě upřímná: „Jediné, co miluji na muži, je to čeho dosáhl.“ Na jeho námitku, že pokud by se tedy objevil někdo lepší, musela by milovat jeho, přitakala. „Pak nyní nemám strach,“ opáčil prý sebevědomě.

Přesto do vztahu časem vstoupil jiný muž. Mahler to nesl těžce. Když o něco později předčasně zemřel, stala se Alma Mahler Almou Gropius. A za pár roků Almou Werfel. Ale po zbytek dlouhého života chtěla zůstat vdovou jen po Mahlerovi.

„Mahler se neopouští,“ vysvětlovala.