András Schiff András Schiff András Schiff
zpět na program

András Schiff

Datum konání

Pondělí, 1. 6. 2020 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 21.45

Cena

350 - 1 200

Program

  • Ludwig van Beethoven: Sonáta pro klavír č. 30 E dur op. 109
  • Ludwig van Beethoven: Sonáta pro klavír č. 31 As dur op. 110
  • Ludwig van Beethoven: Sonáta pro klavír č. 32 c moll op. 111

Interpreti

  • András Schiff - klavír

Rezidenční umělec

Dnes již legendární pianista András Schiff je považován za jednoho z nejlepších současných interpretů barokního a klasicistního repertoáru. „Jeho podání Schubertovy hudby nemá mezi současnými pianisty konkurenci,“ píše magazín Gramophone. „Posouvá hranice interpretace množstvím detailů a nuancí, které ostatním zůstaly skryty.“

Schiff, jehož odborná kritika řadí k největším maďarským hudebníkům od dob Bély Bartóka a Zoltána Kodályho, je rezidenčním umělcem tohoto ročníku Pražského jara. Vedle recitálu se představí jako sólista s Petrohradskými filharmoniky (30. května) a v komorním koncertu s Panochovým kvartetem (3. června).

Recitál nabídne tři poslední klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena (1770–1827). Hudba, jejíž hloubka, intenzita a naléhavost dodnes uchvacuje posluchače napříč generacemi, rovněž udivuje svým novátorstvím, které ji doslova staví mimo prostor a čas. Schiffův filosofický ponor jej činí ideálním interpretem. Jak poznamenal recenzent Washington Post po jeho recitálu před dvěma lety – „navštívit Schiffův recitál je jako vstoupit do světského chrámu hudby. Klavírista sám je veleknězem vídeňského klasicismu, jenž v atmosféře vysoké úcty rozmlouvá se svými hudebními bohy.“

Klavír byl pro Beethovena zásadním nástrojem – svědčí o tom třicet dva sonát, pětice klavírních koncertů či desítky komorních skladeb. Beethoven rovněž patřil ke skladatelům, kteří zasáhli do konstrukčního vývoje klavíru. Sledoval inovace předních výrobců a ve svých kompozicích počítal s novými vlastnostmi těchto nástrojů. Kupříkladu od tzv. anglické mechaniky si sliboval měkčí zvuk a schopnost bohatšího odlišení jednotlivých hlasů v polyfonní hře. Ve svých skladbách se neomezoval na jednoduchou dynamiku slabě – silně, jak bylo v době klasicismu ještě zvykem, ale očekával využití bohaté dynamické škály moderních klavírů. Začal využívat klaviaturu v celém jejím rozsahu a v klavírní stylizaci dokázal napodobit velkolepost orchestrálního zvuku. V období, kdy píše své poslední tři klavírní sonáty, se potýkal se ztrátou sluchu. Když slyšíme zvukovou vybroušenost těchto děl, obdivně smekáme před jeho zvukovou představivostí.

V těchto dílech slyšíme, že Beethoven nepociťoval potřebu komponovat virtuózní kusy, jakými byly sonáty „Valdštejnská“ nebo „Appassionata“. Jsou spíše niternou zpovědí. Tři poslední sonáty, které zkomponoval v letech 1819–1822, tvoří obdivuhodnou duchovní jednotu. Jak trefně poznamenal skladatel a klavírista Ferruccio Busoni, lze je snadněji zvládnout prsty než duchem.

Dedikace Sonáty E dur přináší přesvědčivé svědectví o filosofickém přesahu – Beethoven píše, že dílo ovládá „duch sdružující ušlechtilé lidi celého světa“. Sonáta As dur žádnou konkrétní dedikaci nenese, ale Beethoven ji komponoval po tom, co prodělal zápal plic, žloutenku a vleklý zánět spojivek. Sonáta je jakýmsi díkůvzdáním za uzdravení – tomu ostatně nasvědčují i italské poznámky v rukopisu. Svou poslední klavírní sonátu věnoval arcivévodovi Rudolfu Rakouskému, olomouckému arcibiskupovi, který u Beethovena objednal k příležitosti svého uvedení do úřadu velkolepou Missu solemnis. Překrásná variační věta Sonáty c moll je dokonalým završením řady dvaatřiceti klavírních sonát – těžko si představit, co dokonalejšího by mohlo následovat.

Poslechněte si Beethovenovy klavírní sonáty v interpretaci Andráse Schiffa

Sonáta pro klavír č. 30 E dur

Sonáta pro klavír č. 31 As dur

Sonáta pro klavír č. 32 c moll