Freiburger Barockorchester – Nanebevstoupení Krista Freiburger Barockorchester – Nanebevstoupení Krista Freiburger Barockorchester – Nanebevstoupení Krista
zpět na program

Freiburger Barockorchester – Nanebevstoupení Krista

Datum konání

Čtvrtek, 28. 5. 2020 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 21.40

Cena

550 - 1 900

Program

  • Johann Sebastian Bach: Auf Christi Himmelfahrt allein BWV 128
  • Georg Philipp Telemann: Ich fahre auf zu meinem Vater TWV 1:825
  • Heinrich Ignaz Franz Biber: Růžencová sonáta XI G dur „Vzkříšení“
  • Johann Sebastian Bach: Lobet Gott in seinen Reichen BWV 11

Interpreti

  • Petra Müllejans - housle
  • Vox Luminis
  • Lionel Meunier - umělecký vedoucí

Belgický soubor Vox Luminis byl založen basistou Lionelem Meunierem před patnácti lety. „Skrze Hlas získat přístup ke Světlu“ zní motto souboru. Sami se označují za skupinu sólistů vystupujících v různém složení za doprovodu continua či celého orchestru. Jejich repertoár je založen především na italských, francouzských a německých autorech 16. až 18. století. Vox Luminis nahrál již třináct CD, za která získal mnoho prestižních ocenění včetně dvou ocenění časopisu Gramophone či BBC Music Magazine Award z roku 2018. Soubor vystupuje se svým pestrým programem jak v Belgii, tak v zahraničí. Redaktor francouzského Forumopera v srpnu 2018 napsal: „Sólisté Vox Luminis se vyznačují čistotou svého projevu, svěžestí hlasů, dynamikou a vzácně dokonalým provedením. Kvalita jejich výrazu, jednoduchost a vroucnost soupeří s důstojností a nadšením, a tak dává obdivuhodně vyniknout vybranému náročnému repertoáru.“

Vokální soubor doprovodí Freiburger Barockorchester (FBO), který se v oblasti poučené interpretace staré hudby těší světovému renomé. Orchestr byl založen nadšenými studenty freiburské hudební univerzity již před téměř 35 lety. Po dvou letech zkoušení a intenzivního studia pramenů, jak má být barokní hudba autenticky hrána na dobových nástrojích, se rozhodli pro veřejná vystoupení. Následoval mezinárodní úspěch v nejznámějších koncertních sálech, přičemž dnes absolvují více než sto koncertů ročně. Vydali přes 60 nahrávek a získali bezpočet cen. Jako první barokní orchestr byli v roce 2009 pozváni do Salcburku, aby zahájili zdejší světoznámý hudební festival.

Jádro jejich programu tvoří jak díla 17. století, tak hudba romantická i moderní. Jelikož „Freiburští“ podněcují současné skladatele ke kompozicím určeným pro nové experimenty se zvukem barokních nástrojů, inspirace probíhá i naopak. Takto například soubor provedl současnou kompozici Manfreda Trojahna založenou na motivech Bachova Čtvrtého Braniborského koncertu.

Orchestr je stejně jako v 18. století řízen koncertním mistrem; vystupuje tedy bez dirigenta. V jejich čele stojí dva umělečtí vedoucí, a to Gottfried von der Goltz a Kristian Bezuidenhout. Jako hostující dirigent je při provedení velkých děl zván světoznámý dirigent René Jacobs, se kterým orchestr získal ocenění kritiků Německá nahrávka roku 2009 za provedení Mozartovy opery Idomeneo.

FBO též často spolupracuje se známým kontratenoristou Philippem Jarousskym, barytonistou Christianem Gerhaherem nebo houslistkou Isabelle Faust.

Jednotliví členové též vystupují koncertně jako sólisté a nahrávají četná CD. Orchestr vytváří svou vlastní koncertní řadu ve Freiburgu, Stuttgartu či v Berlínské filharmonii.

Jak sami hudebníci říkají, pro FBO jsou charakteristické vysoké interpretační nároky, velká radost ze hry a stálá otevřenost pro dosud neznámou hudbu či neotřelá provedení známých kusů.

Nebeský výstup

Nebeským výstupem má být i dnešní koncert, který uvede kantáta ke svátku Nanebevstoupení Páně Auf Christi Himmelfahrt allein Johanna Sebastiana Bacha. Skladatel kantátu zkomponoval během svého lipského období v roce 1725, kdy působil jako kantor v kostele u svatého Tomáše a snažil se o reformu církevní hudby. Všechna libreta Bachových lipských kantát se drží přísně předepsané dvojí funkce luterských kázání: po biblickém výkladu a teologickém poučení následují praktické morální rady. Kantáta většinou začíná úvodním sborem, který je založen na citátu z biblického čtení daného dne. Od něho se odvíjí výklad Písma, věrouky a teologických souvislostí („hudební kázání“), jenž zprostředkovává první recitativ a árie. Druhý recitativ a árie vede k úvahám o důsledcích vyplývajících z přečteného pro křesťanský způsob života. Text končí modlitbou obce ve formě písňové sloky – chorálu.

Autorem další uváděné kantáty Ich fahre auf zu meinem Vater (Vystupuji k svému Otci) je Bachův současník Georg Philipp Telemann, který zkomponoval více než 1400 kantát, a tak vytvořil několik úplných cyklů na každou neděli církevního roku. I když Telemannovy kantáty nejsou tak inovativní a detailně propracované, přinášejí mnohá progresivní kompoziční řešení a vynikají nádhernými melodiemi, zvukovou pestrostí a celkovou živostí. Telemann podobě jako Bach reagoval na nové hudební tendence, a tak dokázal dát luteránské hudbě nový směr.

Houslová Růžencová sonáta Vzkříšení Krista severočeského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera vznikla okolo roku 1670. Cyklus patnácti sonát k mariánskému rozjímání Biber zkomponoval pro svého mecenáše, kterým byl salcburský arcibiskup. Skladatel posunul houslovou hru a její techniku na zcela novou úroveň. Náročnost a virtuozita jeho skladeb byla dosud nevídaná a až do konce baroka se jí jen málokdo dokázal přiblížit.

Večer uzavře Bachovo Oratorium k Nanebevstoupení Páně z roku 1735, které navazuje na skladatelovy dřívější kantátové cykly či tzv. oratoria k Vánocům a Velikonocům. Právě s Vánočním oratoriemNanebevstoupení některé shodné znaky, včetně bohatého obsazení se třemi trubkami a tympány. Slavnostní ráz kompozice odráží velkolepost svátku, kdy byla polovina oratoria dávána před kázání a druhá půlka jako meditace po promluvě pastora.