Zpět na program

Budapest Festival Orchestra

Program

  • Franz Liszt: Uherská rapsodie č. 2 d moll
  • Franz Liszt: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 A dur S 125
  • Franz Liszt: Faustovská symfonie S 108

Interpreti

  • Budapest Festival Orchestra
  • Iván Fischer - dirigent
  • Seong-Jin Cho - klavír

Cena

1300 - 2900

Datum konání

24 / 05 / 2021
Pondělí 20.00
Iván Fischer © István Kurcsák 2

Liszt byl skutečně evropským skladatelem

Iván Fischer a jeho Budapest Festival Orchestra patří ke stálicím pražskojarního festivalu. Poprvé zde vystoupili již v roce 1996 a pravidelným návštěvníkům a posluchačům jistě není třeba připomínat jejich úchvatný závěrečný koncert z roku 2008, vystoupení s klavíristkou Marií João Pires v roce 2015 či famózní provedení Mahlerovy velkolepé Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ z roku 2018. „Je pro mě obrovským potěšením vracet se do Prahy, města, které mám osobně rád a jež považuji za důležité kulturní centrum. Na publikum Pražského jara mám jen ty nejlepší vzpomínky,“ svěřuje se Iván Fischer. Na aktuálním ročníku pod jeho vedením orchestr vystoupí spolu s vítězem Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina z roku 2015 Seong-Jin Choem s programem věnovaným Franzi Lisztovi. „Liszt byl skutečně evropským skladatelem, který se cítil doma v Německu, Itálii a Maďarsku stejně jako v ostatních zemích,“ říká o něm Fischer. „Jeho příspěvek historii byl významný: určil směr pro Wagnera a další, byl prvním, kdo zavedl klavírní recitály. Pražský večer věnovaný jeho hudbě bude mimořádnou událostí,“ dodává.

Renomované těleso, které Iván Fischer společně se Zoltánem Kocsisem založil v roce 1983 a v jehož čele jako hudební ředitel stojí již téměř čtyřicet let, je označováno za jeden z nejlepších orchestrů světa. Pravidelně koncertuje v nejvyhlášenějších koncertních sálech Evropy i Spojených států včetně Carnegie Hall a Lincoln Centre v New Yorku, Musikvereinu ve Vídni nebo Royal Albert Hall a Barbican Centre v Londýně. Je držitelem dvou Gramophone Awards a francouzské Diapason d’Or. V roce 2013 byl za svou nahrávku Mahlerovy První symfonie nominován na cenu Grammy.

Budapest Festival Orchestra je také proslulý svým zcela originálním a inovativním přístupem k tradiční představě toho, jak má vypadat koncert klasické hudby. Známé jsou jeho půlnoční koncerty, při nichž jsou posluchači usazováni přímo mezi hudebníky, pořádá také hudební maratony, koncerty s překvapením či koncerty speciálně určené pro posluchače s poruchou autistického spektra a jejich rodiny.

Iván Fischer

Za většinou těchto projektů stojí sám Iván Fischer, který je již řadu let označován za jednu z nejinspirativnějších a nejúspěšnějších vedoucích osobností současného hudebního světa. Devětašedesátiletý rodák z Budapešti nejprve vystudoval hru na klavír, housle a violoncello a poté absolvoval slavnou dirigentskou třídu Hanse Swarowského ve Vídni. Pravidelně spolupracuje s Berlínskou filharmonií nebo amsterdamským Royal Concertgebouw Orchestra a hostuje ve Spojených státech. Jako hudební ředitel v minulosti působil v Kent Opera a Opéra National de Lyon a byl hlavním dirigentem National Symphony Orchestra ve Washingtonu.

Slovo k programu

Pro letošní ročník do Prahy přiváží zcela unikátní program sestavený z děl maďarského rodáka Franze Liszta (1811–1886), v němž se spolu s ním a Budapest Festival Orchestra představí klavírista Seong-Jin Cho. „Víc než cokoliv jiného to vypadá, že Cho zraje v poetického interpreta velkých klavírních děl a technicky brilantního virtuosa dokonalý recept na to, je se ze zázračně nadaného umělce stane legenda,“ napsal o něm Ken Ross pro portál Maas Live v roce 2020.

„Zatím poprvé a naposledy jsem na Pražském jaru vystoupil v roce 2016 krátce poté, co jsem zvítězil na Mezinárodní klavírní soutěži Fryderyka Chopina,“ vzpomíná sám hvězdný jihokorejský pianista. „V Rudolfinu jsem měl recitál s díly Mozarta, Schuberta a samozřejmě Chopina.“ Irena Černíčková z časopisu Harmonie tehdy konstatovala: „Dámy a pánové, jméno Seong-Jin Cho si zapamatujte. Mám silné tušení, že se rodí umělec, který bude ve světě vyprodávat prestižní koncertní síně, a my o něm ještě mnohokrát uslyšíme.“

Seong Jin Cho © Harald Hoffmann DG 4

Seong-Jin Cho

Seong-Jin Cho v lednu 2016 podepsal exkluzivní smlouvu s prestižním německým hudebním vydavatelstvím Deutsche Grammophon, které jeho první CD vydalo již v listopadu téhož roku. Po této chopinovské nahrávce, na níž jej doprovodil britský London Symphony Orchestra pod taktovkou Gianandrey Nosedy, následovalo o rok později sólové album s Debussyho hudbou a v roce 2018 album mozartovské.

Rodák ze Soulu, který studoval na pařížské Conservatoire National Supérieur de Musique a nyní žije v Berlíně, přednese Lisztův Klavírní koncert č. 2 A dur. Dílo, na němž skladatel začal pracovat již v letech 1839–1840 a po několika revizích jeho finální verzi dokončil až v roce 1861, původně neslo název „Concerto symphonique“ neboli „Symfonický koncert“. Liszt se v něm – podobně jako v předchozím klavírním koncertu – snažil vytvořit dílo spojující virtuózní pianistické prvky se symfonickým rozměrem. Výsledkem je jednovětá skladba, jejíž základ tvoří nápadité téma, které Liszt pomocí prostředků variační techniky zpracovává na mnoho způsobů.

Dále během večera zazní Lisztova zdaleka nejslavnější Uherská rapsodie č. 2 d moll. Jedna z nejznámějších melodií vůbec byla použita v nepřeberném množství hraných i animovaných filmů, a její úvodní motiv stejně jako strhující závěr jsou tak známé či povědomé i těm, kteří se s takzvanou vážnou hudbou ve svých životech běžně nesetkávají. Večer pak uzavře Faustovská symfonie. Velkolepé orchestrální dílo, které Liszt zkomponoval mezi srpnem a říjnem roku 1854, čerpá z Goethova slavného dramatu, které skladateli v roce 1830 věnoval jeho přítel Berlioz. Příběh o zaprodání duše ďáblu zde Liszt přetvořil do podoby velké orchestrální kompozice o třech větách, představujících hudební portréty tří hlavních postav – Fausta, Markétky a Mefistofela. Dílo je doslova přehlídkou skladatelovy mistrovské práce s jednotlivými tématy, která je nejpůsobivější zejména v závěrečné části nazvané Mefistofeles. Ďáblu, který nedokáže sám nic stvořit a umí jen ničit, Liszt totiž žádný motiv nezkomponoval a nechává jej pouze „pohrávat si“ s motivem první věty, Faustem. Ačkoliv o tři roky později Liszt ještě dokomponoval chorální závěr pro mužský sbor a tenor, Iván Fischer pro pražský koncert zvolil původní, čistě instrumentální verzi.