Zpět na program Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks & Jakub Hrůša
Patronkou koncertu je paní Ivana Juráňová, platinová členka klubu Přátel Pražského jara.
Program
- Gustav Mahler: Symfonie č. 3 d moll
Interpreti
- Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks
- Jakub Hrůša - dirigent
- Gerhild Romberger - alt
- Pražský filharmonický sbor
- Lukáš Vasilek - sbormistr
- Pueri Gaudentes
- Jan Kyjovský - sbormistr
- Libor Sládek - sbormistr
Cena
Datum konání
Místo konání
Předurčení Mahlerem
„První Mahlerovo dílo, které mě jako teenagera kdysi bezmezně uhranulo, zatřáslo mnou a vlastně významně předurčilo mou životní dráhu, byla jeho Třetí. A dnes ji mohu přivézt do Prahy na Jaro a prožít ji před a se svým nejoblíbenějším, tj. domácím publikem,“ říká o svém vystoupení se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu jeden z nejvyhledávanějších českých dirigentů současnosti Jakub Hrůša. Nejdelší symfonické dílo standardního repertoáru. Jedna z nejpůsobivějších symfonií, která kdy byla napsána. I tak bývá nazývána Symfonie č. 3 d moll Gustava Mahlera.
Celá příroda v ní dostane hlas
Šestivětý hudební kolos, Panova symfonie, oslava velikosti a síly přírody, v níž skladatel použil texty ze sbírky Chlapcův kouzelný roh a Nietzscheho básnicko-filozofického díla Tak pravil Zarathustra. Jen těžko lze ve světě klasické hudby nalézt niternější výpověď o vlastním pohledu na svět, o lásce k přírodě, v níž Mahler po celý svůj život nacházel inspiraci a útěchu. Přírodou se ostatně skladatel obklopil i při samotné kompozici díla, které z velké části napsal o letních prázdninách v letech 1895–1896 během pobytu v rakouských Alpách u Atterského jezera v letovisku Steinbach, kde každé ráno odcházel do altánku vybaveného pouze psacím stolem a klavírem, u nějž v naprostém klidu a tichu komponoval. Symfonie pro velký orchestr – za zmínku stojí předepsaných osm lesních rohů – ženský a chlapecký sbor a altové sólo, přednášející ve čtvrté větě slavnou meditativní noční píseň o „hlubokém světě“, který „je hlubší, než jak den je znal“, je nepochybně dílem, které nelze přirovnat k žádnému jinému a jehož každé provedení je menším hudebním svátkem. Jak řekl sám Mahler: „Moje symfonie bude něco, co svět ještě neslyšel! Celá příroda v ní dostane hlas a bude vyprávět hluboká tajemství, jaká člověk tuší snad jen ve snu! Mně samotnému je občas divně u srdce u některých míst a připadá mi, jako bych je vůbec nepsal já sám.“
Přesvědčivost a intenzita
Jakub Hrůša má s Mahlerovou tvorbou více než bohaté zkušenosti. Čerstvý držitel významného ocenění BBC Music Magazine za nejlepší nahrávku roku, natočenou spolu s Ivo Kahánkem a Bamberskými symfoniky, se konkrétně Mahlerově symfonické tvorbě v posledních letech poměrně intenzivně věnuje, a to s velkými ohlasy, což ukazují reakce odborné kritiky. Jak o jeho provedení právě Třetí symfonie napsal v roce 2016 britský deník The Guardian: „Mahlerova metafyzická třetí symfonie je pravděpodobně jeho nejambicióznějším dílem a pojetí Jakuba Hrůši bylo pozoruhodné.“ Z recenzí na jeho provedení Mahlerovy Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ z února roku 2020 zmiňme reakci Marka Bridla z portálu Opera Today’s: „Hrůšův Mahler: Vzkříšení ze zlatého věku… poutavá přesvědčivost a intenzita byly charakteristickými rysy provedení. Jen výjimečně zažijeme, aby byla tato věta zahraná s takovou péčí a citlivostí… Bylo to mimořádné Vzkříšení, strhující provedení v době, kdy je výjimečné zažít Mahlera na tak mimořádné úrovni.“
Jakub Hrůša
Současný šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent londýnského Philharmonia Orchestra a České filharmonie patří již řadu let mezi nejvýznamnější dirigentské postavy mezinárodní hudební scény. Řídil jedny z nejproslulejších světových těles v čele s Berlínskou filharmonií, s níž při svém druhém hostování v prosinci roku 2019 uvedl mimo jiné Kabeláčovo Mystérium času, které se mu již v minulosti podařilo s úspěchem představit publiku v Tokiu, Clevelandu a Londýně. Jak k tomuto úspěšnému propagování díla svého oblíbeného autora sám dodal v rozhovoru pro portál Klasika Plus: „Myslím, že Kabeláčův čas pomalu, ale jistě přichází a přicházet ještě bude!“
Ze spolupráce s význačnými sólisty jmenujme jeho vystoupení s fenomenálním čínským klavíristou Lang Langem, kterého spolu se Seattle Symphony Orchestra doprovodil v říjnu 2015 v Mozartově Klavírním koncertu c moll a Griegově Koncertu pro klavír a orchestr a moll op. 16, či spolupráci se světoznámým houslistou Joshuou Bellem, s nímž Hrůša v červenci 2019 provedl v rámci prestižního festivalu BBC Proms Dvořákův houslový koncert. Jako operní dirigent je pravidelně zván na slavný operní festival v Glyndebourne, během své kariéry zavítal také do Vídeňské státní opery, londýnské Covent Garden, Opéra National de Paris či Frankfurtské opery.
Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks
Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu se na Pražském jaru poprvé představil v roce 1987 pod taktovkou sira Colina Davise. V roce 2005 pak spolu s Marissem Jansonsem s velkými ohlasy uzavíral tehdy jubilejní 60. ročník festivalu. Za připomenutí stojí také jeho hostování v roce 2010, kdy publikum naprosto uchvátilo jeho provedení Mahlerových Písní o mrtvých dětech. Těleso známé svým špičkovým interpretačním uměním v letech 1961–1979 formoval český exilový dirigent Rafael Kubelík.
Gerhild Romberger
Sólistkou večera bude německá altistka Gerhild Romberger, kterou mimo jiné proslavila spolupráce s Manfredem Honeckem, pod jehož vedením spoluúčinkovala při provedeních Mahlerových symfonií, Beethovenovy Missy solemnis nebo Grosse Messe Waltera Braunfelse. Vedle toho vystupovala také s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Gustava Dudamela, Los Angeles Philharmonic spolu s Herbertem Blomstedtem či Leipzig Gewandhausorchester s Riccardem Chaillym. Mahlerovu Třetí symfonii před časem natočila pod taktovkou Ivána Fischera s jeho Budapest Festival Orchestra.
Pražský filharmonický sbor
Sborových partů se zhostí Pražský filharmonický sbor, který se již mnoho let řadí k předním evropským tělesům. Jeho doménou je především operní a kantátový repertoár, při jehož uvádění spolupracuje s nejslavnějšími světovými orchestry (Česká, Berlínská, Izraelská a Petrohradská filharmonie) a dirigenty (Daniel Barenboim, Christoph Eschenbach, Zubin Mehta, sir Simon Rattle). Od roku 2007 v jeho čele stojí sbormistr Lukáš Vasilek.
Pueri Gaudentes
Druhým vokálním tělesem večera bude chlapecký sbor Pueri Gaudentes, který během své třicetileté historie koncertoval kromě České republiky také např. v Itálii, Rakousku, Francii, Belgii, Nizozemí, Švédsku, Norsku, Řecku, Španělsku a Polsku. Celkem třikrát podnikl turné po Japonsku a získal významná ocenění na festivalech v belgickém Neerpeltu, německém Lindenholzhausenu či italské Gorizii. Na festivalu Pražské jaro se sbor představil již v letech 2006 a 2018. Pro letošní vystoupení jej připravil sbormistrovský tandem Libor Sládek a Jan Kyjovský.
