Patronkou koncertu je paní Ivana Juráňová, platinová členka klubu Přátel Pražského jara.
„První Mahlerovo dílo, které mě jako teenagera kdysi bezmezně uhranulo, zatřáslo mnou a vlastně významně předurčilo mou životní dráhu, byla jeho Třetí. A dnes ji mohu přivézt do Prahy na Jaro a prožít ji před a se svým nejoblíbenějším, tj. domácím publikem,“ říká o svém vystoupení se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu jeden z nejvyhledávanějších českých dirigentů současnosti Jakub Hrůša. Nejdelší symfonické dílo standardního repertoáru. Jedna z nejpůsobivějších symfonií, která kdy byla napsána. I tak bývá nazývána Symfonie č. 3 d moll Gustava Mahlera.
Šestivětý hudební kolos, Panova symfonie, oslava velikosti a síly přírody, v níž skladatel použil texty ze sbírky Chlapcův kouzelný roh a Nietzscheho básnicko-filozofického díla Tak pravil Zarathustra. Jen těžko lze ve světě klasické hudby nalézt niternější výpověď o vlastním pohledu na svět, o lásce k přírodě, v níž Mahler po celý svůj život nacházel inspiraci a útěchu. Přírodou se ostatně skladatel obklopil i při samotné kompozici díla, které z velké části napsal o letních prázdninách v letech 1895–1896 během pobytu v rakouských Alpách u Atterského jezera v letovisku Steinbach, kde každé ráno odcházel do altánku vybaveného pouze psacím stolem a klavírem, u nějž v naprostém klidu a tichu komponoval. Symfonie pro velký orchestr – za zmínku stojí předepsaných osm lesních rohů – ženský a chlapecký sbor a altové sólo, přednášející ve čtvrté větě slavnou meditativní noční píseň o „hlubokém světě“, který „je hlubší, než jak den je znal“, je nepochybně dílem, které nelze přirovnat k žádnému jinému a jehož každé provedení je menším hudebním svátkem. Jak řekl sám Mahler: „Moje symfonie bude něco, co svět ještě neslyšel! Celá příroda v ní dostane hlas a bude vyprávět hluboká tajemství, jaká člověk tuší snad jen ve snu! Mně samotnému je občas divně u srdce u některých míst a připadá mi, jako bych je vůbec nepsal já sám.“
Jakub Hrůša má s Mahlerovou tvorbou více než bohaté zkušenosti. Čerstvý držitel významného ocenění BBC Music Magazine za nejlepší nahrávku roku, natočenou spolu s Ivo Kahánkem a Bamberskými symfoniky, se konkrétně Mahlerově symfonické tvorbě v posledních letech poměrně intenzivně věnuje, a to s velkými ohlasy, což ukazují reakce odborné kritiky. Jak o jeho provedení právě Třetí symfonie napsal v roce 2016 britský deník The Guardian: „Mahlerova metafyzická třetí symfonie je pravděpodobně jeho nejambicióznějším dílem a pojetí Jakuba Hrůši bylo pozoruhodné.“ Z recenzí na jeho provedení Mahlerovy Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ z února roku 2020 zmiňme reakci Marka Bridla z portálu Opera Today’s: „Hrůšův Mahler: Vzkříšení ze zlatého věku… poutavá přesvědčivost a intenzita byly charakteristickými rysy provedení. Jen výjimečně zažijeme, aby byla tato věta zahraná s takovou péčí a citlivostí… Bylo to mimořádné Vzkříšení, strhující provedení v době, kdy je výjimečné zažít Mahlera na tak mimořádné úrovni.“
Současný šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent londýnského Philharmonia Orchestra a České filharmonie patří již řadu let mezi nejvýznamnější dirigentské postavy mezinárodní hudební scény. Řídil jedny z nejproslulejších světových těles v čele s Berlínskou filharmonií, s níž při svém druhém hostování v prosinci roku 2019 uvedl mimo jiné Kabeláčovo Mystérium času, které se mu již v minulosti podařilo s úspěchem představit publiku v Tokiu, Clevelandu a Londýně. Jak k tomuto úspěšnému propagování díla svého oblíbeného autora sám dodal v rozhovoru pro portál Klasika Plus: „Myslím, že Kabeláčův čas pomalu, ale jistě přichází a přicházet ještě bude!“
Ze spolupráce s význačnými sólisty jmenujme jeho vystoupení s fenomenálním čínským klavíristou Lang Langem, kterého spolu se Seattle Symphony Orchestra doprovodil v říjnu 2015 v Mozartově Klavírním koncertu c moll a Griegově Koncertu pro klavír a orchestr a moll op. 16, či spolupráci se světoznámým houslistou Joshuou Bellem, s nímž Hrůša v červenci 2019 provedl v rámci prestižního festivalu BBC Proms Dvořákův houslový koncert. Jako operní dirigent je pravidelně zván na slavný operní festival v Glyndebourne, během své kariéry zavítal také do Vídeňské státní opery, londýnské Covent Garden, Opéra National de Paris či Frankfurtské opery.
Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu se na Pražském jaru poprvé představil v roce 1987 pod taktovkou sira Colina Davise. V roce 2005 pak spolu s Marissem Jansonsem s velkými ohlasy uzavíral tehdy jubilejní 60. ročník festivalu. Za připomenutí stojí také jeho hostování v roce 2010, kdy publikum naprosto uchvátilo jeho provedení Mahlerových Písní o mrtvých dětech. Těleso známé svým špičkovým interpretačním uměním v letech 1961–1979 formoval český exilový dirigent Rafael Kubelík.
Sólistkou večera bude německá altistka Gerhild Romberger, kterou mimo jiné proslavila spolupráce s Manfredem Honeckem, pod jehož vedením spoluúčinkovala při provedeních Mahlerových symfonií, Beethovenovy Missy solemnis nebo Grosse Messe Waltera Braunfelse. Vedle toho vystupovala také s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Gustava Dudamela, Los Angeles Philharmonic spolu s Herbertem Blomstedtem či Leipzig Gewandhausorchester s Riccardem Chaillym. Mahlerovu Třetí symfonii před časem natočila pod taktovkou Ivána Fischera s jeho Budapest Festival Orchestra.
Sborových partů se zhostí Pražský filharmonický sbor, který se již mnoho let řadí k předním evropským tělesům. Jeho doménou je především operní a kantátový repertoár, při jehož uvádění spolupracuje s nejslavnějšími světovými orchestry (Česká, Berlínská, Izraelská a Petrohradská filharmonie) a dirigenty (Daniel Barenboim, Christoph Eschenbach, Zubin Mehta, sir Simon Rattle). Od roku 2007 v jeho čele stojí sbormistr Lukáš Vasilek.
Druhým vokálním tělesem večera bude chlapecký sbor Pueri Gaudentes, který během své třicetileté historie koncertoval kromě České republiky také např. v Itálii, Rakousku, Francii, Belgii, Nizozemí, Švédsku, Norsku, Řecku, Španělsku a Polsku. Celkem třikrát podnikl turné po Japonsku a získal významná ocenění na festivalech v belgickém Neerpeltu, německém Lindenholzhausenu či italské Gorizii. Na festivalu Pražské jaro se sbor představil již v letech 2006 a 2018. Pro letošní vystoupení jej připravil sbormistrovský tandem Libor Sládek a Jan Kyjovský.