Zpět na program

Zahajovací koncert

Slavnostní zahajovací koncert Pražského jara, na němž v souladu s festivalovou tradicí zazní Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast, bude v rámci 76. ročníku svěřen do rukou jedné z nejvyhledávanějších dirigentských osobností současnosti – Vladimira Jurowského – a Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, jehož je šéfdirigentem.

Program

  • Bedřich Smetana: Má vlast

Interpreti

  • Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin
  • Vladimir Jurowski - dirigent

Cena

1900 - 4200

Datum konání

12 / 05 / 2021
Středa 20.00
Předpokládaný konec 21.30
Koncert nemá přestávku

„Chceme oslavit českou krajinu a přírodu, historii a kulturu, říká Jurowski.

„Jurowski je mimořádný umělec, který si je dobře vědom symboliky díla pro české publikum,“ říká ředitel Pražského jara Roman Bělor. „Projekty, kterým se věnuje, si pečlivě vybírá a vždy se ponoří hluboko pod povrch. Lze proto očekávat, že jeho provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici,“ dodává. „Pozvání je obrovskou ctí pro každý orchestr, zejména když jde o orchestr zahraniční,“ uvádí Jurowski. „Chceme proto využít této příležitosti a spolu s Čechy oslavit jejich krajinu a přírodu, historii a kulturu, jejich charakter i jejich ducha. Ať se tedy Má vlast stane naší společnou oslavou, oproštěnou od nacionalistického podtextu a založenou na hlubokém porozumění.“

Vladimir Jurowski

Moskevský rodák Vladimir Jurowski pochází z významné hudební rodiny. Jeho otec Michail je stejně jako jeho mladší bratr Dmitrij uznávaným dirigentem, dědeček Vladimir byl hudebním skladatelem. Po emigraci v roce 1990 se rodina usadila v Berlíně, odkud mladý hudebník zamířil nejprve na drážďanskou Hochschule für Musik Carl Maria von Weber, aby svá studia následně dokončil v Berlíně na Hochschule für Musik Hanns Eisler. Na mezinárodní hudební scéně se Jurowski pohybuje od roku 1995, kdy debutoval na Wexfordském operním festivalu s Korsakovovou Májovou nocí a krátce nato poprvé vystoupil v proslulé londýnské Covent Garden v inscenaci Nabucco. Momentálně zastává hned několik prestižních postů. Od roku 2007 je šéfdirigentem London Philharmonic Orchestra, v roce 2015 se stal uměleckým ředitelem Festivalu George Enesca v Rumunsku, na podzim roku 2021 přibude post snad vůbec nejvýznamnější, místo hudebního ředitele Bavorské státní opery. Jurowski v této funkci vystřídá Kirilla Petrenka a naváže tím na dlouhou řadu velkých dirigentských postav stojících v čele této slavné operní scény, mezi něž v minulosti patřili Hans von Bülow, Richard Strauss, Georg Solti či Zubin Mehta. S operou má ostatně Jurowski bohaté zkušenosti. V letech 1997–2001 byl prvním kapelníkem Komische Oper Berlin, v letech 2001–2013 působil jako hudební ředitel slavného operního festivalu v Glyndebourne.

Překvapivé spojení senzuality a intelektu

„Dokonalé vedení, pozornost, analytický a hluboký vhled, to jsou charakteristické rysy tohoto hudebníka,“ napsal o dirigentovi v Süddeutsche Zeitung Reinhard J. Brembeck. „I když Jurowski nikdy není přepjatý, hudbu i hudebníky pokaždé rozzáří a nabídne překvapivé spojení senzuality a intelektu, hloubky emocí a strukturalismu, magie a řemesla.“

Jako orchestrální dirigent Jurowski během své bohaté kariéry řídil většinu předních těles Evropy a Spojených států včetně Berlínské, Vídeňské či Newyorské filharmonie, orchestry ve Filadelfii, Bostonu, Clevelandu, Amsterdamu, Curychu nebo Drážďanech. Doslova srdeční záležitostí je pro něj však Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, s nímž jakožto šéfdirigent a umělecký ředitel oficiálně spolupracuje od podzimu roku 2017. Jeho vztah k tomuto vyhlášenému berlínskému tělesu se však datuje mnohem hlouběji do minulosti, jak Jurowski uvedl v roce 2018 v rozhovoru pro hudební magazín VAN. „Orchestr jsem poznal ještě na konci éry východního Německa přesně před osmadvaceti lety. Moje rodina se přestěhovala z tehdejšího Sovětského svazu. Ihned jsem začal studovat v Drážďanech. Můj otec byl v Berlíně a já jsem navštěvoval jeho zkoušky a nahrávací frekvence s orchestrem. Jako záskok jsem orchestr poprvé dirigoval v roce 1997. Byl to složitý program – hudba Karla Amadea Hartmanna, Udo Zimmermanna a Lutosławského aleatorní Mi-parti. Orchestr jsem viděl v tolika různých etapách a vždy jsem obdivoval jeho profesionalitu. Nikdy jsem nezažil, že by si hudebníci na zkoušce stěžovali. Někdy sice vládne mezi dirigentem a orchestrem napětí, ale nikdy jsem neměl dojem, že by orchestr práci sabotoval. To se tu nikdy nestalo.“

Rundfunk Sinfonieorchester Berlin © Simon Pauly

Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin

Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin se pyšní dlouholetou historií, během které si vybudoval pozici jednoho z nejrespektovanějších německých orchestrů. Od založení v roce 1923 se v jeho čele vystřídali Sergiu Celibidache, Eugen Jochum, Hermann Abendroth, Rolf Kleinert, Heinz Rögner, Rafael Frühbeck de Burgos a Marek Janowski. V rámci svého mezinárodního debutu před orchestrem stála celá řada dnes respektovaných dirigentů jako například Andris Nelsons, Vasilij Petrenko, Jakub Hrůša či Omer Meir Wellber, kteří se povětšinou k orchestru vrací v rolích hostujících dirigentů. Důležitou a významnou kapitolu v dějinách tělesa představuje také jeho spolupráce se soudobými hudebními skladateli, z nichž někteří před orchestrem stanuli také jako sólisté (např. Paul Hindemith, Arthur Honegger, Sergej Prokofjev, Richard Strauss, Arnold Schönberg, Igor Stravinskij, Krzysztof Penderecki nebo Thomas Adès). V minulých letech posty rezidenčních skladatelů orchestru zastávali Brett Dean a Marko Nikodijević.

Všechny koncerty RSB jsou díky jeho pevným vazbám na rozhlasové stanice Deutschlandfunk a Rundfunk Berlin-Brandenburg přenášeny rozhlasem. I proto orchestr zdobí zajímavá a bohatá diskografie, v níž přirozeně nechybí díla českých autorů. Za všechny jmenujme kritikou oceňovanou nahrávku Smetanovy Triumfální symfonie a Prodané nevěsty, kterou orchestr pod vedením Darrella Anga natočil v květnu roku 2018 a ukázal tím, že je mu dílo našeho předního hudebního skladatele blízké. Mou vlast v nové sezóně kromě Prahy plánuje uvést také v domovském Berlíně, Erlangenu a v polských Katovicích.

RSB logo