„Letošní ročník byl první, který jsem od svého příchodu do festivalového týmu mohl naplno prožít v podobě nepoznamenané pandemií. Obzvláště mě těší kladný ohlas všech letošních novinek,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. „Naprosto strhující byl pro mě dvojitý debut Françoise-Xaviera Rotha, jehož podání děl Francka, Debussyho a Strausse může změnit, jak se na interpretace děl těchto autorů budeme v budoucnu dívat. Dodnes ve mně rezonuje úchvatné provedení Šesté symfonie Antona Brucknera, kterou Mirga Gražinytė-Tyla se svým orchestrem z Birminghamu dokázala neuvěřitelně vystavět a propojit lyrické polohy skladby s těmi monumentálními, a při tom každý takt vyzněl až s neskutečným smyslem pro detail,“ popisuje Třeštík. „Gautier Capuçon v rámci své rezidence ukázal, jak různorodými umělcem je, jak naprosto přesvědčivě dokáže publiku předat snad jakoukoliv hudbu – ať už hraje extrémně obtížnou sólovou sonátu Zoltána Kodálye, Brahmse či Debussyho s doprovodem klavíru, nebo Elgarův koncert po boku symfonického orchestru,“ uzavírá Třeštík.

K jeho slovům se připojuje skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady festivalu. „Mimořádně mě těší, že proběhl první plně živý ročník pod vedením nové umělecké rady festivalu a dramaturga Josefa Třeštíka, že publikum ocenilo napínavé programy a že opravdu srdečně přivítalo v Praze zatím neznámé hudebníky a hudebnice. Osobně jsem se po pěti letech dočkal splněného snu: Prague Offspring jako místa setkávání, sdílení a výměny pohledů na nejnovější hudbu. Místa, kde se propojily energie rezidenčního ansámblu Klangforum Wien, rezidenční skladatelky Olgy Neuwirth, panelistů ze spřátelených evropských festivalů. Byli jsme svědky neuvěřitelného ensemblového ‚hraní z listu‘ nových kusů mladých skladatelů a skladatelek, mistrovských kurzů členů Klangfora. Praha se vrátila na evropskou mapu festivalů soudobé hudby, kam se vyplatí jet,“ zdůrazňuje Srnka.

„Viola si zcela právem zasluhuje stále větší pozornost jako nástroj, který je nepostradatelný v orchestru, v komorních ansámblech či při sólových vystoupeních. Jsme nadšeni, že se nám podařilo pozvat ty největší světové špičky do mezinárodní poroty a očekáváme také vysoký zájem ze strany interpretů,“ uvádí violoncellista Michal Kaňka, předseda stálé soutěžní komise. V porotě violové soutěže zasednou špičky oboru: Tabea Zimmermann, Kristina Fialová, Garth Knox, Pavel Nikl, Cynthia Phelps, Lars Anders Tomter. Porotě bude předsedat francouzský violista Antoine Tamestit. „Porota je sestavena z výjimečných osobností z celého světa a program soutěže bude pro mladé violisty opravdovou výzvou,“ avizuje Tamestit. „Soutěžící budou muset prokázat své schopnosti v širokém repertoáru zahrnujícím autory posledních tří století. Čeká je sólové vystoupení, vystoupení za doprovodu klavíru a ve finále pak koncert s orchestrem. Vybrali jsme náročné, ale zároveň překrásné skladby. Výběr poroty i cizelování soutěžních pravidel je výsledkem demokratického přístupu s cílem zajistit spravedlivé podmínky a dosáhnout nejvyšší umělecké úrovně, jež odpovídá věhlasu Pražského jara, jednoho z nejpozoruhodnějších a nejkrásnějších festivalů,“ popisuje Tamestit.

Zahájení festivalu se silným příběhem

 „Má obrovský symbolický význam provést Smetanovo mistrovské dílo s orchestrem složeným z hudebníků z Izraele, Palestiny a ostatních arabských zemí. Idea domova a vlasti má pro všechny velký význam, a to v mnoha ohledech,“ říká k okolnostem zahajovacího koncertu Daniel Barenboim, který způsobil senzaci, když Smetanovu Mou vlast na festivalu v roce 2017 uvedl s Vídeňskými filharmoniky. Tentokrát stane v čele West-Eastern Divan Orchestra, jedinečného tělesa, které založil spolu s palestinsko-americkým akademikem Edwardem Saidem, aby prostřednictvím hudby a společného soužití podpořili dialog mezi různými kulturami Blízkého východu.

Rezidenční umělec Gautier Capuçon a vzácní hosté z Anglie

Gautier Capuçon, jeden z nejlepších violoncellistů současnosti, se v tomto ročníku stane rezidenčním umělcem Pražského jara. Vystoupí celkem na třech koncertech – v sólovém recitálu v sugestivním prostředí Pražské křižovatky, s klavíristou Jérôme Ducrosem ve Dvořákově síni a coby sólista ve Violoncellovém koncertu Edwarda Elgara spolu se City of Birmingham Symphony Orchestra pod taktovkou mladé šéfdirigentky Mirgy Gražinytė-Tyly.

Umělkyně na festivalu účinkovala již v roce 2014 s Kremeratou Balticou a nyní po sedmi letech se na festival vrací jako již světově uznávaná osobnost. „Mirga Gražinytė-Tyla kráčí ve stopách sira Simona a chová obzvlášť vřelé city k Symfonii č. 6 Antona Brucknera,“ uvádí ředitel orchestru Stephen Maddock. „Hudba sira Edwarda Elgara stála vždy v centru repertoáru orchestru. Na vůbec prvním symfonickém koncertu orchestru sám sir Edward řídil právě svůj Violoncellový koncert,“ vysvětluje Maddock. Rezidenční umělec Gautier Capuçon k tomu dodává: „Mám obrovskou radost, že v Praze dílo provedu právě se CBSO a Mirgou Gražinytė-Tylou. Když jsme jej spolu hráli poprvé, cítil jsem mimořádné spříznění. Její dirigování je přirozené jako dýchání, melodické linie sleduje jako kdyby zpívala,“ uzavírá.

Znovuobjevené skvosty

Během pouhých dvou sezon, pandemii navzdory, se Petr Popelka stal jedním z nejžádanějších českých dirigentů. Dlouholetý kontrabasista proslulé Staatskapelle Dresden je v současné době šéfdirigentem Symfonického orchestru Norského rozhlasu, hlavním hostujícím dirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava a designovaným šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Na svém prvním vystoupení na Pražském jaru bude spolupracovat se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK.

Program koncertu přinese hudbu tří autorů, kteří vzešli z území dnešní České republiky. „Brněnský rodák Korngold je dnes ve světě známý především svou geniální filmovou hudbou, ale je autorem i skvělých skladeb určených pro koncertní pódia, jako jsou právě jeho Abschiedslieder,“ říká dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Ty přednese světoznámá pěvkyně Gerhild Romberger. „Korngoldovy Abschiedslieder slibují okouzlující, intimní a současně melancholicky krásný večer – nemohu se dočkat!“ svěřuje se dirigent Popelka. „Poprvé jsem paní Romberger slyšel v Mahlerových písních
s Marissem Jansonsem. Její výrazové možnosti a hlas jsou, myslím, jako stvořené pro Korngoldovu hudbu,“ uzavírá.

Posluchači se dále mohou těšit na vhled do málo známého skladatelského odkazu Rafaela Kubelíka. „Jméno Kubelík je obrovský pojem v hudbě,“ říká Popelka. „Jan i Rafael byli světoví umělci. Rafael je jedním z mých muzikantských vzorů. Záměrně neříkám dirigentských – mám na mysli právě jeho obrovskou hudební universalitu.“

Celý večer vyvrcholí zřídka uváděnou básní v tónech Pan Vítězslava Nováka. „V Novákových skladbách – a v Panovi obzvlášť – je krása, která si zaslouží žít,“ vysvětluje svou volbu Popelka.

Debut Pražského jara

„Patří k nejlepším českým dirigentům své generace, ale v Praze se doposud na velkém pódiu nepředstavil,“ prohlašuje o Marku Prášilovi dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Prášil je hlavním hostujícím dirigentem Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích a dirigentem ostravského Národního divadla moravskoslezského. V rámci Debutu Pražského jara stane v čele PKF – Prague Philharmonia, sólistou večera bude mladý klavírista Dongha Lee, laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara z roku 2021. „Je pro mě ctí hrát v tak krásném městě s tak skvělým orchestrem. Loni jsem v Praze hrál pro prázdné auditorium, diváci byli před obrazovkami streamu. Tentokrát se těším, že opět bude moci být sál plný publika!“ říká korejský umělec a Marek Prášil doplňuje. „Nesmírnou poctou a výzvou zároveň je pro mne možnost debutovat na festivalu Pražské jaro.  O to více, že mne umělecká rada festivalu navrhla jako prvního absolventa JAMU, který tuto krásnou příležitost k dirigentskému debutu dostal,“ říká ostravský rodák a patriot Marek Prášil.

Program koncertu zahájí Dětský koutek Clauda Debussyho v nápaditě barevné instrumentaci autorova přítele Andrého Capleta, první polovina večera pak vyvrcholí provedením Koncertu pro klavír a orchestr č. 23 A dur Wolfganga Amadea Mozarta. Druhá polovina přinese kontrast. „Bude to oslava přírody a folklorismu v tom nejryzejším slova smyslu,“ říká Marek Prášil. „Zazní méně uváděná Suita op. 3 Leoše Janáčka, autora, který je mému srdci, a to nejen místopisně, až bytostně blízký a
s jehož hudbou se mám to štěstí potkávat čím dále tím častěji,“ svěřuje se dirigent. Celý večer pak završí Rumunský koncert klasika 20. století Györgyho Ligetiho. „Je to jedno z jeho raných děl, je oslavou skladatelova vztahu k transylvánskému folklóru, který intenzivně studoval,“ vysvětluje Prášil.

Prague Offspring

Projekt festivalu věnovaný soudobé hudbě, Prague Offspring, zavede do Centra současného umění DOX špičkový rakouský soubor Klangforum Wien, jednu z nejoceňovanějších skladatelek současnosti Olgu Neuwirth a české a slovenské autory, kteří napsali svá nová díla na objednávku Pražského jara.  „Podařilo se nám navázat mimořádně plodnou spolupráci, Klangforum zapojit do vzniku projektu a využít jeho zkušenosti i kontakty získané během desítek let, kdy se pohybuje na špici mezinárodního dění soudobé hudby,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. Klangforum Wien vystoupí na dvou večerních koncertech a formou veřejných workshopů a mistrovských kurzů bude předávat své dovednosti mladým skladatelům a instrumentalistům.

Prague Offspring přinese také premiéry děl, která na objednávku festivalu píší autoři a autorky nejrenomovanější –⁠ letos Martin Smolka, příležitost dostanou také ti nejslibnější – Jakub Rataj, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Konstantin Heuer a Ian Mikyska. To zdaleka není vše. Festivalové publikum se může těšit na setkání s umělci, panelovou diskuzi osobností evropské scény soudobé hudby, performativní instalaci skladatele Matouše Hejla a režiséra Aleše Čermáka, přednášku a performance architekta komplexu budov DOX+ Petra Hájka, který pojal samotný koncertní sál jako hudební nástroj. „Praha posiluje svoje jméno na evropské mapě nejnovější hudby. Celý prostor pražského DOXu se oživí zvukem na celý jeden víkend, na který se fanouškům nejnovější hudby začne vyplácet být v Praze,“ věří skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady Pražského jara.

Vize a sny

Milovníci poučené interpretace staré hudby se mohou těšit na skvělý belgický vokální soubor Vox Luminis a německý Freiburger Barockorchester – společně uvedou vokálně-instrumentální díla barokních mistrů, jež spojuje téma Nanebevstoupení Páně.

Vize a sny – tak se jmenuje projekt Pražského jara, který v rámci jediného dne přinese tři koncerty těch nejlepších českých i zahraničních hudebníků specializovaných na historicky poučenou interpretaci staré hudby.

Soubory The Breathtaking Collective, Tiburtina Ensemble a Collegium Marianum publiku představí promyšlenou dramaturgii, ve které zazní hudba středověká, renesanční a barokní v sousedství tvorby současných autorů. „Můžeme se tak těšit na tvorbu trubadúrek, Palestriny, Vivaldiho nebo Telemanna, ale i na skladby, které přímo pro staré nástroje a hlasy hudebníků a hudebnic napsali současní skladatelé Michal Nejtek, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot, Ivan Moody či Calliope Tsoupaki,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.

„Dialog mezi starým a novým, tolik rezonující již ve vokálních dílech Pärtových či Reichových, dává moderním skladatelům hledajícím novou zvukovost možnost využít hebký, transparentní zvuk dobových nástrojů, jež poskytují dokonce větší akustickou bohatost a nuance než nástroje elektronické nebo velké orchestry,“ uvádí Jana Semerádová, hráčka na barokní příčnou flétnu, umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum a také členka Umělecké rady Pražského jara.

Tříhodinová meditace Alisy Weilerstein

Výrazný talent, výrazná osobnost, výrazná hra. Českému publiku je americká violoncellistka Alisa Weilerstein důvěrně známá – do jejich srdcí se zapsala mistrovským provedením Dvořákova violoncellového koncertu s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Ostatně toto mimořádné umělecké spojení nám dodnes připomíná cenami ověnčená nahrávka společnosti Decca. „Jistota, se kterou hraje bez jediné chyby, temperament a energie jsou ohromující,“ prohlásil po natáčení Jiří Bělohlávek.

Všechny tyto vlastnosti zúročí při recitálu, který ji nyní čeká na Pražském jaru. V rámci jednoho večera uvede všech šest suit pro sólové violoncello J. S. Bacha. Je jen málo violoncellistů, kteří jsou schopni tohoto úkolu náročného na koncentraci a výdrž. Vždyť po dobu tří hodin bude na pódiu jen ona sama a violoncello, jímž je mimochodem překrásný nástroj benátského mistra Domenica Montagnany z roku 1723. Byť se málokomu poštěstilo vyslechnout všech šest suit v rámci jednoho koncertu, mnozí budou jistě překvapeni, kolik hudebních motivů poznají jako důvěrně známé. Vždyť už preludium z první suity bylo tolikrát užito v nejrůznějších filmech, reklamách, znělkách, nebo i koncertních přídavcích. Weilerstein tyto suity poprvé kompletně provedla v sezóně 2016–2017 v USA a Londýně. „Je to téměř jako meditace, když projdete ohromným obloukem tohoto díla,“ řekla v rozhovoru pro deník The New York Times. „Začínáte první suitou, která je poupětem nevinnosti, jež se s každou další suitou rozevírá. Ač jsem pak v úplném závěru emočně i fyzicky vyčerpaná, cítím ohromnou katarzi – ten pocit miluji!“ prozrazuje.

Komorní hudba a plejáda mladých talentů

Komorní hudba je silně zastoupena v programu nadcházejícího ročníku. V rámci Víkendu komorní hudby se představí korejský soubor Arete String Quartet, jednoznačný vítěz Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru smyčcové kvarteto, která se uskutečnila v letošním roce. „Na svém pražskojarním koncertě soubor naváže na svůj finálový program a uvede Janáčkův Druhý smyčcový kvartet,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. Coby držitel Ceny Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové soubor na program zařadil Kalabisův Smyčcový kvartet č. 2, celý večer pak zakončí Smyčcový kvartet D dur Césara Francka.

Mladý rakouský houslista Emmanuel Tjeknavorian o svých mimořádných kvalitách přesvědčil při úspěšném debutu po boku Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v roce 2019. Tentokrát vystoupí ve hvězdném triu, které tvoří spolu s renomovaným německým violoncellistou Danielem Müllerem-Schottem a ruskou klavíristkou Annou Vinnickajou. Společně zahrají klavírní tria Clauda Debussyho, Johannesa Brahmse a Petra Iljiče Čajkovského. „Moc se těším, že se svými přáteli a kolegy budeme hrát tuto krásnou hudbu na úžasném festivalu, jakým je Pražské jaro,“ říká violoncellista souboru. „Všechna tři tria vznikla v krátkém časovém období, všechna byla napásána v 80. letech
19. století,“ dodává Müller-Schott.

Víkend komorní hudby představí celou řadu mladých interpretů. Pestrý program od baroka po současnost přinese koncert laureátky z roku 2020 Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro flétnistky Chaeyeon You. Představí se nejenom jako sólová hráčka, ale i v komorní sestavě
po boku dřívějších laureátů pražskojarní soutěže – cembalistky Moniky Knoblochové, klarinetistky Anny Paulové a klavíristy Adama Skoumala.

Mladý komorní soubor Trio Bohémo diváky přivítá v netradičních prostorech vydavatelství Economia. „Na koncertě zahrajeme velmi pestrý a posluchačsky atraktivní program, který pokryje hudební vývoj jednoho století,“ uvádí k dramaturgii houslista Matouš Pěruška. „Nesmírně se těšíme na hudbu Ástora Piazzolly, jehož tvorba je ovlivněna mnoha styly a přitom tak jedinečná!“ doplňuje ho violoncellistka Kristina Vocetková. Na koncertu dále zazní hudba Bohuslava Martinů a Josefa Suka.

Hráč na bicí nástroje Ladislav Bilan Jr. s velkým úspěchem vystoupil v rámci alternativního programu Pražského jara 2020 na koncertě streamovaném z Lichtenštejnského paláce. Tentokrát svou virtuozitu předvede na celé řadě bicích nástrojů – od malých bubínků po velké melodické bicí nástroje – v sugestivním prostředí dopravní haly Národního technického muzea.

Český hobojista Martin Daněk se stal vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019. Vedle cen finančních je odměnou možná nejcennější nabídka vystoupení na festivalu. Pro svůj pražskojarní recitál připravil skutečně znamenitý program. Dramaturgie kombinuje hudbu francouzských barokních mistrů s tvorbou moderních autorů, kteří se starší hudbou pracují. „Propojení hudby napříč časem, jak tomu bude i na našem koncertě, mě fascinuje a dokládá to, jak nadčasová hudba je,“ vysvětluje hobojista. „Francouzská hudba mě velice inspiruje, obzvláště ta barokní. Asi je něco na tom, že hoboj, tak jak ho dnes známe, pochází právě z Francie – jeho zvuk se
k této hudbě tolik hodí,“ dodává. Vedle francouzských autorů F. Couperina, J.-P. Rameau a H. Dutilleux uvede také Sonatu da Caccia současného britského skladatele Thomase Adèse.

Pro mladé publikum

„Inspirativní setkání jsou v životě zásadní“ – tak zní motto projektu, na jehož cestě se v oboru klasické hudby v roli mentorů angažují přední čeští interpreti. Koncert nazvaný Salon ZUŠ se opět stane vyvrcholením celoroční spolupráce stipendistů Akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. „Věříme, že setkání mladých talentů s umělci tohoto formátu se může stát celoživotním, pro rozvoj osobnosti určujícím zážitkem,“ říká ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor.

Stalo se již pěknou tradicí, že se soubory základních uměleckých škol z celé republiky představí první festivalový den – a to v rámci odpoledního programu v parku na pražské Kampě, který vyvrcholí promítáním přímého přenosu zahajovacího koncertu na velkoplošnou obrazovku. Projekt se uskutečňuje ve spolupráci s akcí ZUŠ Open a za finančního přispění společnosti CETIN, partnera festivalu.

Čtyři klavíristé na jednom pódiu

Zahajovací koncert 30. října 2021 slibuje výjimečný zážitek – francouzský klavírista David Fray zazářil na Firkušného festivalu již v roce 2017. Tentokrát se ale nepředstaví v klavírním recitálu, na programu budou koncerty Johanna Sebastiana Bacha pro dva, tři a čtyři klávesové nástroje. „Večer přinese jedinečnou příležitost slyšet čtyři koncertní křídla najednou, když vyvrcholí provedením koncertu pro čtyři klavíry a smyčce, který je Bachovou transkripcí slavného Vivaldiho koncertu pro čtvery housle,“ avizuje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Hudebními partnery mu budou Jacques Rouvier, Frayův pedagog z pařížské Conservatoire National Supérieur, a Frayovi bývalí spolužáci Audrey Vigoureux a Emmanuel Christien. Doprovodí je smyčcová skupina Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, kterou bude od klavíru řídit sám Fray. „David Fray hraje Bacha jako žádný jiný klavírista. Jsem přesvědčen, že jeho energie i živá muzikalita strhne členy Pražských symfoniků FOK k mimořádnému výkonu,“ dodává Třeštík.

Fenomenální český klavírista

Lukáš Vondráček byl vůbec prvním českým klavíristou, který v roce 2013 vystoupil na první ročníku Festivalu Rudolfa Firkušného. V letošním roce se na festival vrací s hudbou Ludwiga van Beethovena, konkrétně Sonátou pro klavír č. 27 e moll op. 90, Schumannovou Kreislerianou, výběrem ze Sukových Klavírních skladeb op. 7 a Skrjabinovou Fantazií op. 28. Jeho recitál se odehraje 3. listopadu 2021.

Vypravěč silných příběhů

Firkušného festival se 9. listopadu 2021 uzavře recitálem ruského klavíristy Arkadije Volodose. Výstižně jej charakterizoval Thomas Frost, dlouholetý producent nahrávek Vladimira Horowitze: „Volodos má vše potřebné k tomu, aby na klavír přenesl své myšlenky – představivost, vášeň, fenomenální techniku. Jeho virtuozita nezná hranic, v kombinaci s jedinečným smyslem pro rytmus, barvy a poezii z něj činí vypravěče silných příběhů a nekonečných světů!“  Recitál otevře Schubertova optimistická a grandiózní Sonáta D dur, která odráží krásu alpské přírody. Z velkého hudebního plátna se pak klavírista přenese do roku 1909, kdy vznikala první kniha dvanácti Preludií Clauda Debussyho. Co preludium, to originální impresionistická malba, ať už jde o slavnou Dívku s vlasy jako len nebo Potopenou katedrálu.