Iveta Apkalna & State Choir Latvija
Po strhujícím recitálu v roce 2024 se jedna z nejpopulárnějších varhanic světa Iveta Apkalna vrací v programu se State Choir LATVIJA se skladbami od renesance až po současnost.
Program
- Lionel Rogg: Dvě vize z Apokalypsy, II. Nebeské město
- William Byrd: Ave verum corpus
- Benjamin Britten: Te Deum in C
- Richard Dubra: Herr, bleib bei uns!
- Pēteris Vasks: Dona nobis pacem
- Johann Sebastian Bach: Fantasia G dur BWV 572
- Edward Elgar: Lux Aeterna podle části Nimrod z Variací Enigma op. 36
- Henry Purcell: Hear My Prayer, O Lord Z 15
- Thierry Escaich: Dvě Evokace, Evokace č. 2
- Thierry Escaich: Tři moteta pro dvanáctihlasý smíšený sbor a varhany
- Henry Balfour Gardiner: Večerní hymnus
Interpreti
- Iveta Apkalna – varhany
- State Choir LATVIJA
- Māris Sirmais – sbormistr
Mystika, víra, prolínání starého a nového, průzračná polyfonie i „neklidné“ tóniny dvacátého a jednadvacátého století. O tom všem bude koncert, který představí dva výjimečné ambasadory pobaltské kultury – Státní sbor LATVIJA a světoznámou lotyšskou varhanici Ivetu Apkalnu. „Náš program je o síle naděje,“ říká Apkalna. „Jednotlivá díla byla sice napsána v různých staletích a kulturních kontextech, ale spojuje je touha po míru, útěše a světle.“ V duchovním oblouku zahrnujícím skladby od renesance až po současnost se prolínají tři hudební proudy: anglická sborová tradice, spiritualita Francie a Pobaltí a varhany jako tvůrce zvukového prostoru rozkročeného mezi „světlem a tmou“. V celém programu pak hraje důležitou roli „hluboké C“, nejnižší tón varhan na pedálové klávesnici – tónové centrum, jenž je spojováno s kosmem, přírodou, světlem a Bohem.
Průvodce programem
Cestu do tohoto světa otevírá vizionářské dílo Lionela Rogga (1936) La Cité céleste (Nebeské město), inspirované Knihou Zjevení. Odtud se program odvíjí v modlitbách a rozjímání jako jakási hudební meditace. Intimní skladba Williama Byrda (1540–1623) Ave verum corpus a radostné Te Deum Benjamina Brittena (1913–1976) jsou doplněny díly dvou nejvýznamnějších současných lotyšských skladatelů: kontemplativní skladbou Rihardse Dubry (1964) Herr, bleib bei uns! a hluboce dojemným Dona nobis pacem Pēterise Vaskse (1946). Do druhé části programu vkročíme monumentální skladbou pro sólové varhany Pièce d’Orgue Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750). Svou architektonickou velkolepostí tvoří přemostění k jímavému Lux Aeterna Edwarda Elgara (1857–1934), inspirovanému proslulou devátou variací Nimrod z Variací Enigma. Následuje působivá skladba Henryho Purcella (ca. 1659–1695) Hear My Prayer, O Lord v nápaditém zpracování Svena-Davida Sandströma a hudba francouzského skladatele a varhaníka Thierryho Escaiche (1965), jehož díla se vyznačují pozoruhodnou barevností, rytmickou vitalitou a duchovní hloubkou. Na závěr zazní Evening Hymn Henryho Balfoura Gardinera (1877–1950), prastrýce dirigenta Johna Eliota Gardinera. Večer se jím uzavře v poklidné, zářivé atmosféře.
Ambasadoři pobaltské hudby
Titulární varhanice Labské filharmonie Iveta Apkalna vystupuje od svého debutu s Berlínskými filharmoniky a Claudiem Abbadem v roce 2008 s nejuznávanějšími světovými orchestry a je častým hostem prestižních festivalů a koncertních sezón. V roce 2025 o ní napsala kritika, že „hraje na královský nástroj a sama je královnou mezi královnami“. Státní sbor LATVIJA, jenž v roce 2027 oslaví své osmdesáté páté narozeniny, je největším profesionálním sborem v Pobaltí. Pravidelně spolupracuje s dirigenty jako Andris Nelsons, Zubin Mehta, Neeme a Paavo Järvi, Jaap van Zweden nebo Kent Nagano. V roce 2013 absolvoval světové turné s Královským orchestrem Concertgebouw a Marissem Jansonsem u příležitosti 125. výročí založení orchestru. Na Pražském jaru se představí v českém i festivalovém debutu.
