Joshua Bell & Verbier Festival Chamber Orchestra
Jeden z nejlepších komorních orchestrů světa debutuje na Pražském jaru společně s americkým houslistou Joshuou Bellem, který na své stradivárky zahraje Beethovenův Houslový koncert.
Program
- Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba, předehra k opeře KV 492
- Ludwig van Beethoven: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 61
- Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 41 C dur KV 551 "Jupiter"
Interpreti
- Verbier Festival Chamber Orchestra
- Joshua Bell
#MeetBeethovenLive
Rozpoložení tvůrčího ducha zdá se být někdy nevyzpytatelné, a tak zatímco po Eroice mě čekal dlouhý, sedmnáctiměsíční zápas s partiturou mé jediné opery Fidelio, Houslový koncert spatřil světlo světa v prosinci roku 1806 za pouhý měsíc. Průzračné dílo. Vzletné, cituplné, stejně jako má Čtvrtá symfonie. „Pam-pam-pam-pam“ ohlašuje něžně tympanista nástup hobojů, klarinetů a fagotů v první větě… Můj přítel Schuppanzigh si mi postěžoval na obtížnost houslového partu. Jak jsem ale mohl brát ohled na ty jeho titěrné housličky, když mě inspiroval sám Bůh?
Lahodný, elegantní tón a nadpozemská technika Franze Clementa, kterému jsem dílo svěřil v premiéře s roztomilým věnováním „Concerto par Clemenza pour Clement“, se k charakteru skladby skvěle hodily. Je smutné, jak tento houslista par excellence skončil. Vzpomínám si, že jej v roce 1811 obvinili v Rusku ze špionáže a vězení jej připravilo o všechny vídeňské statky. Houslový koncert upadl na několik desítek let v zapomnění, než jej nastudoval ten zázračný dvanáctiletý hoch z Kittsee [Joseph Joachim]. Toho jsem však již sledoval z hudebního nebe.
Návrat Joshuy Bella
Josef Suk, Igor Oistrach, Anne-Sophie Mutter, Gil Shaham nebo Nigel Kennedy. To je jen letmý výčet excelentních houslistů, kteří během osmdesátileté historie Pražského jara provedli na festivalu Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena (1770–1827), skladbu s bezpočtem exponovaných pasáží v závratných výškách, které vyžadují průzračnou intonaci a mimořádný tlak prstů. Hvězdou pražskojarního provedení bude americký houslista Joshua Bell, jenž svou mimořádně úspěšnou kariéru odstartoval ve čtrnácti letech vystoupením s Filadelfským orchestrem pod taktovkou Riccarda Mutiho. Doufejme, že si tento držitel ceny Grammy nedopřeje v Praze na své stradivárky z roku 1713 stejný kousek jako houslista Franz Clement při premiéře v roce 1806. Tehdy mezi věty koncertu vložil vlastní skladbu, kterou hrál s houslemi obrácenými vzhůru nohama!
Poslední Mozartova symfonie
Poslední symfonie Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) Jupiter z roku 1788 se v populárních anketách „o nejlepší symfonii všech dob“ pravidelně umisťuje v první desítce. Jeden ruský kritik 19. století o ní napsal: „Člověk musí tuto hudbu slyšet, aby uvěřil, že je něco takového možné.“ Na Pražském jaru zazní v podání Verbier Festival Chamber Orchestra – jednoho z nejlepších komorních orchestrálních těles na světě, v němž hrají členové předních světových orchestrů od Berlínských a Vídeňských filharmoniků přes Orchestr Metropolitní opery, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu až po Královský orchestr Concertgebouw. „Jak úžasně velkorysé a flexibilní těleso! Panuje v něm pozoruhodně otevřená, pozitivní atmosféra a smysl zkoušet úplně cokoliv, neboť jeho hudebníci přicházejí ze všech koutů planety a sdílejí touhu se vzdělávat,“ poznamenal na jeho adresu sir Simon Rattle. Na Pražském jaru uslyšíte Verbier Festival Chamber Orchestra ve festivalové premiéře.
Co měl Beethoven společného s Wolfgangem Amadeem Mozartem?
- Traduje se, že když v roce 1787 sedmnáctiletý Beethoven poprvé navštívil Vídeň, setkal se s Mozartem a zahrál mu několik svých skladeb. Mozart byl údajně okouzlen a pronesl: „Povšimněte si tohoto mladého muže; ten si ve světě udělá jméno!“
- Beethoven Mozarta velice obdivoval. Většina variací, které napsal na díla jiných skladatelů, čerpala právě z Mozartových skladeb (Kouzelná flétna, Don Giovanni ad.).
