Historie festivalu
Píše se rok 1946 a v Praze se odehrává vůbec první ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Pražské jaro. Jeho založení iniciuje světoznámý dirigent Rafael Kubelík, záštitu poskytuje tehdejší československý prezident Dr. Edvard Beneš a zakládá tím tradici, která trvá dodnes.
Z historie
Již první dva ročníky festivalu jsou fenomenálním úspěchem. V roce 1946 je to právě Pražské jaro, kde Leonard Bernstein poprvé diriguje mimo americký kontinent. Na dlouhých 44 let zde naposledy v Československu vystupuje klavírista Rudolf Firkušný, o rok později přijíždí skladatel Dmitrij Šostakovič.
Významným mezníkem se stává rok 1990 – první svobodné Pražské jaro po sametové revoluci. Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein plní svůj slib, že se na festival vrátí, až bude Československo opět demokratické. 45. ročník festivalu Pražské jaro se tak stal dějištěm unikátního setkání tří uměleckých osobností. Počátky jejich kariér byly spjaty s prvními ročníky Pražského jara a po více než čtyřiceti letech se na festival vrátili již jako osobnosti světového renomé.
V roce 2000 se Pražské jaro úspěšně transformuje ze státní příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost, jejíž financování se opírá o tři pilíře: třetina příjmů je zajištěna sponzoringem a donátorstvím z privátního či nadačního sektoru, druhou třetinou se na financování festivalu podílejí Ministerstvo kultury České republiky a Hlavní město Praha. Poslední třetinu příjmů tvoří příjmy z prodeje vstupenek, jejichž výše řadí Pražské jaro na přední pozice mezi českými kulturními institucemi.
Již od prvního ročníku se festival prezentuje logem ve tvaru „f“ z dílny českého malíře, ilustrátora a typografa Františka Muziky. Logo je tak výrazné a na první pohled jednoznačně zařaditelné, že bylo v roce 2005 vybráno mezi stovku ikon českého designu 20. století v rámci Czech 100 Design Icons. Nadčasovost loga potvrzuje i skutečnost, že je v nezměněné podobě užíváno dodnes.
Inovace
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je založen na interakci a konfrontaci špiček domácího a světového interpretačního umění. Otevírá nové horizonty uváděním děl českých i světových skladatelů ve světové či české premiéře a prezentací projektů, které jsou v České republice realizovány vůbec poprvé.
Významných změn doznal v posledních letech jeho způsob komunikace se zákazníky, kde se stále výrazněji dostávají ke slovu internet a mobilní aplikace. Velkými inovacemi prošel prodej vstupenek. Ještě před deseti lety prodávalo Pražské jaro pouze pětinu vstupenek on-line, nyní je to 100 %.
Na podzim roku 2013 přišlo Pražské jaro s další s novinkou – prvním ročníkem Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Jedná se o festival, který je v mnohém protiváhou svému staršímu sourozenci. Časově je situován do první poloviny koncertní sezony a v jeho hledáčku je výhradně klavírní umění a program zřetelně akcentuje niterný zážitek ze sólového recitálu. Oběma festivalům je však společný důraz na nejvyšší uměleckou kvalitu, která je zaštítěna jménem a tradicí značky Pražské jaro.
V současnosti je Pražské jaro festivalem klasické hudby s nejdelší tradicí v České republice. V roce 2023 divákům přinese 78. ročník, což jej řadí i v celosvětovém měřítku k festivalům s nejdelší historií.
Hodnota značky
Hodnotu značky tvoří především dramaturgie festivalu, která je založena na výběru toho nejlepšího z české a mezinárodní hudební scény, na spojení zdravého konzervatismu s neotřelými nápady. Pražské jaro je obecně prospěšnou společností, která v rámci svého poslání zprostředkovává výkony mimořádně kvalitních umělců v umělecky hodnotných programech co nejširšímu věkovému a příjmovému spektru posluchačů klasické hudby. Vyhýbá se uměleckým kompromisům, i kdyby byly ekonomicky výhodné, či uměleckému populismu či prvoplánovosti. Je důkazem toho, že klasická hudba je živým uměním a že v hudebním průmyslu pracují kreativní, moderní lidé s citem pro tradici a vkus.
