Koncert se uskuteční bez obecenstva v sále.
Přímý přenos koncertu, stejně jako dvou desítek dalších, můžete bezplatně zhlédnout na našem webu.
Plánované setkání s umělci před koncertem se neuskuteční.
Houslistu Dalibora Karvaye bude doprovázet Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK pod taktovkou Iona Marina, umělce patřícího k několika málo současným dirigentům, jimž se podařilo dostat se na absolutní vrchol jak v oblasti operní, tak symfonické hudby. Pravidelný host Metropolitní opery v New Yorku, italské La Scaly či Bavorské státní opery zároveň pravidelně koncertuje s předními evropskými tělesy, jako je Berlínská filharmonie, Petrohradská filharmonie, Gewandhausorchester Leipzig, London Symphony Orchestra či Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od sezóny 2014/2015 je stálým hostujícím dirigentem Hamburských symfoniků, rezidenčního orchestru ikonické Elbphilharmonie.
Mezi umělce, s nimiž se v minulosti setkal na pódiu, patří třeba Maxim Vengerov, Gidon Kremer, Hélène Grimaud či Martha Argerich, s níž například v roce 2007 uvedl v sále Berlínské filharmonie Klavírní koncert G dur Maurice Ravela. Berliner Morgenpost tehdy napsal: „Nikdo si to nenechal ujít. V jejím podání dílo získalo podobu hudebního pomníku intimního charakteru: nezapomenutelné. Ion Marin stál po jejím boku na pódiu Berlínských filharmoniků přesvědčivě a s pochopením.“
Dramaturgie večera má ale i další rozměr, jak prozrazuje sám Ion Marin. „Má inspiraci v jednom z důležitých prvků české hudební tradice – zpracovávání folklorních prvků. V případě skladby George Enescu se jedná o inovativnímu zpracování městského folkloru v mistrovském symfonickém díle. Původní verze Stravinského Ptáka Ohniváka zase odvážně čerpá z harmonického i rytmického bohatství ruské lidové hudby,“ vysvětluje Marin. „Jako obvykle, výběr děl spojuje hudební hledání s emocionálním bohatstvím, které jako umělci chceme sdílet s publikem. Spolu s Daliborem Karvayem se na tuto hudební cestu moc těšíme,“ uzavírá Marin.
Slovenský houslista Dalibor Karvay, od roku 2020 první koncertní mistr Vídeňských symfoniků, projevoval mimořádný talent už v raném dětství. Na housle začal hrát ve třech letech pod vedením svého otce a během studia na Základní umělecké škole ve Vrútkách natočil jako zázračné dítě několik nahrávek pro Slovenský rozhlas v Bratislavě. Absolvoval mimořádné studium na Konzervatoři Žilina u Bohumila Urbana a v roce 1999, kdy mu bylo čtrnáct, nastoupil na vídeňskou konzervatoř do třídy renomovaného houslového pedagoga Borise Kuschnira. Od roku 2014 je sám profesorem na téže škole (Musik und Kunst Privatuniversität der Stadt Wien).
Karvay má za sebou mimořádné soutěžní úspěchy. K těm nejvýznamnějším patří vítězství v Córdobě (1996), Velká cena Eurovize – Mladý hudebník roku 2002, první cena na Mezinárodní houslové soutěži Tibora Vargy (2003) ve švýcarském Sionu, cena „New Talent“ Mezinárodní tribuny mladých interpretů (2005) a vítězství na Mezinárodní houslové soutěži Davida Oistracha v Moskvě (2008). Velký ohlas vzbudil dokumentární film „Stradivari – Search for Perfection“ (2004), vzniklý v mezinárodní produkci, který sleduje Karvayovo dlouhodobé hledání ideálních houslí a perfektního zvuku. Na startu jeho profesionální kariéry patřil k významným událostem koncert pro Charlese, prince z Walesu na hradu Windsor, kde ve svých 18 letech vystoupil společně s Mstislavem Rostropovičem. Opakovaně byl také zván na Mezinárodní akademii Seiji Ozawy ve Švýcarsku. V roce 2009 obdržel cenu ministra kultury Slovenské republiky za vynikající umělecké výsledky a úspěšnou mezinárodní reprezentaci slovenského interpretačního umění. Dva roky poté mu Nadace Tatra banky udělila cenu „Mladý tvůrce“ v kategorii hudba.