Severský elán na Pražském jaru: Göteborgs Symfoniker
„Zatímco Vídeňáci jedli v drahých restauracích obklopeni kulturou, my jsme byli v lese, rozdělávali ohně a opékali buřty. Proto máme my Finové na věci trochu odlišný pohled, což je zajímavé i pro publikum,“ humorně okomentoval pozoruhodné úspěchy finských dirigentů jeden z nejsledovanějších umělců současnosti Santtu-Matias Rouvali. Tento původně hráč na bicí nástroje, který kromě klasické hudby okusil i jazz a rock, stojí od roku 2017 v čele Göteborských symfoniků, kteří se 23. května představí ve svém debutu na Pražském jaru a naplní tak jeden z dramaturgických cílů festivalu: představovat českému posluchači doposud neznámá světová tělesa té nejvyšší úrovně.
Zvuk Göteborských symfoniků formovaly osobnosti jako Neeme Järvi, Gustavo Dudamel nebo Kent Nagano. Na Pražském jaru uvedou poslední ze švédských symfonických básní Håkon Jarl Bedřicha Smetany, který v letech 1856 až 1861 působil právě v Göteborgu a našel zde i svou tajemnou múzu a přítelkyni Fjördu Benecke. Kromě toho zazní jedno z nejzásadnějších děl 20. století – spektakulární Koncert pro orchestr Bély Bartóka – a Klavírní koncert č. 1 Fryderyka Chopina. Ten provede jeden z nejvyhledávanějších chopinovský interpretů současnosti Jan Lisiecki, jehož nahrávku slavných Etud zařadil britský časopis Gramophone mezi padesát nejlepších chopinovských alb historie. Lisiecki, který již v patnácti letech podepsal exkluzivní smlouvu s Deutsche Grammophon, byl třikrát hostem BBC Proms a má za sebou vystoupení na Salcburském festivalu nebo s Newyorskými a Berlínskými filharmoniky. Koncert Göteborských symfoniků, kteří oslaví v roce 2025 sto dvacet let od svého založení, v čele s „kouzelníkem s hůlkou“, jak se Santtu-Matiasi Rouvalimu někdy přezdívá, tak patří k černým koňům Pražského jara 2025.
