Göteborgs Symfoniker připomenou švédský pobyt Bedřicha Smetany

Göteborgs Symfoniker uvedou 23. května jednu z tzv. „švédských“ symfonických básní, které napsal Bedřich Smetana právě v Göteborgu mezi léty 1856 až 1861. Pojďme se trochu podívat do historie a připomenout si tuhle důležitou etapu Smetanova života. 

Bedřich Smetana odjel do Švédska na podzim roku 1856, krátce poté, co jej postihla rodinná tragédie, když mu rychle po sobě zemřely všechny tři děti a první žena Kateřina onemocněla tuberkulózou. První dva roky ve Švédsku nekomponoval. Otevřel zde hudební školu, učil také soukromě a s krajanem Josefem Čapkem založil v Göteborgu tradici abonentních komorních koncertů. Nový impuls ke kompozici mu dala až návštěva Franze Liszta ve Výmaru. Po jeho vzoru se po návratu do Švédska obrátil k programní hudbě a zkomponoval tři symfonické básně: Richarda III., Valdštýnův tábor a Hakon Jarl. Třetí jmenovaná, jež se nechala inspirovat životem norského krále Haakona Sigurdssona, zazní v podání Göteborgs Symfoniker na Pražském jaru. 

Tajemná kráska Fröjda Benecke

Fröjda Benecke byla důležitou součástí Smetanova života v Göteborgu, byť je jejich vztah dodnes obestřen tajemstvím. Okouzlený Smetana pro ni po jejich prvním setkání napsal skladbu Vidění na plese, do které zakomponoval písmena z Fröjdina jména F – E – D – A. Jeho deníkové záznamy z počátku roku 1859 naznačují, že se s Fröjdou velmi sblížili, skutečnou intenzitu jejich vztahu ovšem neznáme. Fröjda Benecke sehrála ve Smetanově životě důležitou roli ještě počátkem 70. let, když Smetana onemocněl a začal ztrácet sluch. Tehdy požádal své švédské přátele o pomoc a Fröjda pro něj zorganizovala sbírku, která vynesla přes 1200 zlatých na jeho léčení. Ani lékaři v zahraničí mu však již nedokázali pomoci.