Houslový koncert inspirovaný 30 000 let starými jeskynními malbami na Pražském jaru
Česká hudba kvete, když se otevírá světu – tato slova charakterizují 79. ročník Pražského jara, který slaví Rok české hudby nejen díly autorů z dávných kapitol dějin hudby, ale také premiérami těch současných. K těm nejvýznamnějším bezesporu patří společná objednávka festivalu a Radia France pro Kryštofa Mařatku, jejíž světová premiéra se odehraje už toto pondělí 27. května v Rudolfinu v podání houslisty Amaury Coeytauxe a Orchestre Philharmonique de Radio France přímo pod vedením jejího autora. Houslový koncert s tajuplným názvem SVATYNĚ – v hlubinách jeskyních maleb napsal v Paříži a v Praze žijící český skladatel inspirován pravěkým uměním a obrazy zachovanými v jeskyních desítky tisíc let. V další části koncertu se vůbec poprvé před pražským publikem ujme taktovky finský dirigent Mikko Franck.
„Je úžasné pozorovat, jak vynalézavě dokázal člověk doby kamenné zaznamenávat svůj svět,“ říká ke své inspiraci Kryštof Mařatka, který je navíc sběratelem a hráčem na pravěké nástroje. „Nečekaně, překvapivě zručně, citlivě a s fascinující vnitřní silou, kterou dochované umění vyzařuje. Rozumíme mu? Umíme ho přečíst?“ Každá z pěti vět koncertu je osobním pohledem autora na konkrétní artefakt nalezený v jedné z pěti slavných jeskyní – např. obraz býků v jeskyni Lascaux, lvů v jeskyni Chauvet či flétny z jeskyně Isturitz. „Nemá za cíl ho popsat, či dokonce imitovat,“ vysvětluje Mařatka. „Chce pouze upozornit na jeho jedinečnost a dotknout se tím nadčasových hodnot spojujících minulé a budoucí civilizace.“
Světovou premiéru houslového koncertu Kryštofa Mařatky provede na své stradivárky z roku 1715 francouzský houslista Amaury Coeytaux. Žáka Jeana-Jacquese Kantorowa a Pinchase Zukermana vynáší britský The Strad pro jeho „velikou muzikalitu, bezchybnou techniku a vřelý zvuk“. Coeytaux debutoval v Carnegie Hall v pouhých devíti letech. Coby primárius světoznámého souboru Modigliani Quartet hrál v neprestižnějších koncertních sálech včetně londýnské Wigmore Hall, Elbphilharmonie v Hamburku nebo vídeňského Konzerthausu.
Dirigentské taktovky v dalších skladbách programu, který světovou premiéru propojí s díly francouzských klasiků se ujme Mikko Franck, představitel nesmírně silné finské dirigentské školy, který na hudební scénu vtrhnul jako blesk. Mikko Franck zahájil svou dirigentskou kariéru v sedmnácti letech a od té doby spolupracuje s významnými orchestry a operními domy po celém světě. V letech 2002–2007 byl hudebním ředitelem Belgického národního orchestru a v letech 2006-2013 generálním hudebním ředitelem Finské národní opery. Od roku 2015 je hudebním ředitelem Orchestre Philharmonique de Radio France a po celou dobu svého působení se intenzivně věnuje péči o jeho kreativní a eklektický programový styl. Vedl je na turné po Evropě a Asii a nahrál díla Francka, Debussyho, Šostakoviče, Stravinského a Strausse. Kromě toho je pravidelným hostem nejlepších světových orchestrů; v uplynulém roce dirigoval Berlínské filharmoniky či Chicago Symphony. Je velvyslancem dobré vůle UNICEF, v loňském roce mu udělil prezident Finské republiky Pro Finlandia Řádu finského lva. Mikko Franck se českému publiku představí vůbec poprvé.
Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu vyniká až neuvěřitelně nuancovanou tónovou kulturou. Když orchestr v roce 2013 Pražské jaro zahajoval, ocenilo to nejen publikum ve Smetanově síni Obecního domu, ale i odborná kritika. Jsou to právě tyto kvality, které orchestr činí ideálním interpretem francouzského repertoáru, charakteristického rafinovanou instrumentací a smyslem pro témbr.
Pod vedením Mikko Francka orchestr v Praze uvede dvě díla Maurice Ravela, která vznikla pro proslulý Ruský balet Sergeje Ďagileva: druhou suitu z baletu Dafnis a Chloé a taneční báseň La valse, extatickou i ironickou poctu vídeňskému valčíku. Mimořádný večer otevře energická Předehra č. 2 Es dur Louise Farrenc, francouzské romantické skladatelky a žákyně Antonína Rejchy, jejíž hudba se v posledních letech zaslouženě těší čím dál větší pozornosti.
