Česká filharmonie & Jakub Hrůša živě z Rudolfina Česká filharmonie & Jakub Hrůša živě z Rudolfina Česká filharmonie & Jakub Hrůša živě z Rudolfina
zpět na program

Česká filharmonie & Jakub Hrůša živě z Rudolfina

Na závěrečném koncertě měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie a připomenout tak skladatelovo výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo úzce spjato. Díky dirigentovi Jakubovi Hrůšovi o Beethovenovu hudbu nepřijdeme ani v době pandemie. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr. „Je to mimořádný počin podnícený mimořádnou celospolečenskou situací, nicméně i ten má v dějinách hudby precedens. Pevně věřím, že metafyzická hudba pozdního Beethovena přinese působivý závěr festivalu konaného ve výjimečně složité době,“ uvažuje dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Koncert můžete také poslouchat živě a to na stanici Český rozhlas Vltava.

Datum konání

Čtvrtek, 4. 6. 2020 od 20.00

Program

  • Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 14 cis moll op. 131 (v  úpravě pro smyčcový orchestr)
  • Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 16 F dur op. 135 (v úpravě pro smyčcový orchestr)

Interpreti

  • Česká filharmonie
  • Jakub Hrůša - dirigent
  • Ondřej Havelka - moderátor

Partneři koncertu

„Musí to být?“ ptá se Beethoven v textu vepsaném pod krátkou hudební frází ve svém posledním, šestnáctém smyčcovém kvartetu. A hned si jinou frází odpovídá: „Musí to být!“ I když bezpečnostní situace neumožní, aby na závěrečném koncertě zazněla původně plánovaná Deváté symfonie s „Ódou na radost“, skladba mimořádně silně spjatá s historií Pražského jara, na pozdní hudbu Ludwiga van Beethovena přeci jen dojde. Jakub Hrůša s Českou filharmonií provede Beethovenovy dva pozdní smyčcové kvartety v úpravě pro smyčcový orchestr.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zamýšlí Jakub Hrůša, dirigent a člen umělecké rady Pražského jara.

„Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude.

Dostává se mi cti je koncertně slavnostně ukončit. Původním programem závěrečného koncertu byla Beethovenova Devátá. Tu hrát nelze. Vymysleli jsme ovšem program jiný, který je v pravém slova smyslu ctností v nouzi. Úžasného Beethovena a jeho humanistické myšlenky zachováme. V podání smyčcové sekce České filharmonie zaznějí jeho pozdní kvartety v orchestrální verzi, skutečně vesmírná hudba; je to dramaturgie, jež má ve světě již delší a pozoruhodnou tradici, která ovšem také vždy spadala a dosud spadá do kategorie naprosto výjimečných událostí. 

Vnímám Pražské jaro platformu pro svátečnost. Po mimo jiné dvojím zahájení Mou vlastí (v letech 2010 a 2019) a koncertním ztvárnění Beethovenovy opery Fidelio se chci i letos ze všech svých sil zasadit o mimořádný duchovní zážitek z hudby těch skutečně největších mistrů všech dob. Smetana a Beethoven mezi nimi stojí v prvé řadě,“ uzavírá Hrůša.