Chaeyeon You – finále MHS Pražské jaro 2019 Chaeyeon You – finále MHS Pražské jaro 2019 Chaeyeon You – finále MHS Pražské jaro 2019
zpět na program

Chaeyeon You – finále MHS Pražské jaro 2019

Jihokorejská flétnistka Chaeyeon You se stala vítězkou 71. ročníku festivalové Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, když jí bylo pouhých sedmnáct let. Na festival se měla vrátit letos a spolu s českými spoluhráči provést pestrý program sahající od hudby Johanna Sebastiana Bacha až po současnou korejskou hudbu. V rámci alternativního programu můžete sledovat záznam jejího loňského skvělého finálového vystoupení.

Datum konání

Čtvrtek, 14. 5. 2020 od 20.00

Program

  • Antonín Rejcha: Flétnový kvartet G dur op. 98
  • Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro flétnu a orchestr č. 1 G dur KV 313

Interpreti

  • Chaeyeon You - flétna
  • Stanislav Vavřínek - dirigent
  • PKF – Prague Philharmonia
  • Bennewitzovo kvarteto

Chayeon You studuje Korejskou národní univerzitu umění v Soulu, kam ji přijali v šestnácti jako mimořádný talent. Rychlý vzestup Chaeyeon You by mohl někomu připomínat osudy zázračných dětí, které se začínají nástroji věnovat pod profesionálním vedením ve stále útlejším předškolním věku. Nic však není vzdálenější životu Chaeyeon You. Sama začala hrát na flétnu až v deseti letech, z dnešního hlediska tedy dost pozdě. Narodila se v Masanu v jižní oblasti Korejské republiky a její rodina nebyla hudebně založená. Po sedmi letech studia hry na flétnu se dostala díky vlastní vytrvalosti a preciznosti mezi interpretační špičku. V osmnácti letech má za sebou vystoupení s orchestry KBS Symphony Orchestra, KNUA Wind Orchestra, Daegu Philharmonic Orchestra a Changwon Youth Symphony Orchestra. Chaeyeon You je soutěžní přebornicí. Kromě Pražského jara se zúčastnila soutěží v Německu, Dánsku, soutěže KBS KEPCO Music Concours (stříbrná cena), bodovala v Ewha Tendency Competition, Korea Herald Music Competition, Haeum Philharmonic Orchestra Competition. I když loni neměla podle svých slov dost času poznat Prahu a musela brzy odletět domů kvůli studijním povinnostem, pochvalovala si zdejší přátelské prostředí. Atmosféru soutěže, která nemusí být jen náročným a drsným místem, jak řekla, ale může se stát sama o sobě svátečním zážitkem bez ohledu na umístění. Korejská flétnistka také ráda vzpomíná na inspirativní setkání s českými hudebníky, s nimiž se cítila po krátké době spolupráce mnohem sehranější, než jak to zažívá třeba s kolegy doma, a to i pod vedením věhlasných učitelů. Chaeyeon You ráda hraje Bacha, Mozarta, Iberta; také její dnešní recitál zahrnuje pestrý vzorek stylů včetně soudobé korejské hudby. V budoucnosti by ráda studovala v Německu nebo Francii, např. u Philippa Bernolda v Paříži, jehož kurzy již navštívila.

Rodák z Prahy Antonín Rejcha (1770–1836), Beethovenův vrstevník a přítel, zasáhl svou bohatou skladatelskou, hudebně teoretickou a pedagogickou činností významným a podnětným způsobem do evropské hudby 18. a 19. století. Působil v Bonnu, Hamburku, ve Vídni, nakonec se roku 1808 natrvalo usadil v Paříži. Podstatnou část Rejchovy skladatelské tvorby tvoří komorní díla, v nichž mu byl vzorem především Joseph Haydn. Nejinak je tomu v šestici kvartetů s flétnou op. 98, z nichž Třetí kvartet G dur je kompozičně nejvyspělejší a svědčí o Rejchově skladebné vynalézavosti. V tomto kvartetu nezapřel Rejcha svou lásku k nástroji, jemuž se v mládí aktivně věnoval, když v kodě první věty pojal flétnu nestandardně jako sólový nástroj s krátkou koncertantní kadencí.

O skladbě

Flétnové koncerty napsal Wolfgang Amadeus Mozart (1756– 1791) během svých cest do Mannheimu a Paříže v letech 1777 a 1778. Mezi členy mannheimského orchestru byl i slavný flétnista Johann Baptist Wendling. Od něho se Mozart poučil o zvláštnostech a možnostech nástroje, který kupodivu nikdy neměl moc v lásce a pro který už později nic nenapsal. Wendling ho také seznámil s bohatým holandským kupcem a amatérským flétnistou Ferdinandem De Jean, který se na Mozarta obrátil se žádostí, aby pro něho napsal dva flétnové koncerty a tři flétnové kvartety. Kvartety napsal všechny (KV 285, KV 285a, KV 171), ale flétnový koncert pouze jeden – G dur KV 313, ten druhý upravil z hobojového. Flétnové koncerty napsal Wolfgang Amadeus Mozart (1756– 1791) během svých cest do Mannheimu a Paříže v letech 1777 a 1778. Mezi členy mannheimského orchestru byl i slavný flétnista Johann Baptist Wendling. Od něho se Mozart poučil o zvláštnostech a možnostech nástroje, který kupodivu nikdy neměl moc v lásce a pro který už později nic nenapsal. Wendling ho také seznámil s bohatým holandským kupcem a amatérským flétnistou Ferdinandem De Jean, který se na Mozarta obrátil se žádostí, aby pro něho napsal dva flétnové koncerty a tři flétnové kvartety. Kvartety napsal všechny (KV 285, KV 285a, KV 171), ale flétnový koncert pouze jeden – G dur KV 313, ten druhý upravil z hobojového.

Koncert pro flétnu a orchestr G dur KV 313 vznikl v lednu nebo únoru 1778 a jeho pomalou střední větu pojednal skladatel ve velmi výrazné a osobité náladě, jejíž vystižení mohlo amatérskému objednavateli činit jisté interpretační potíže. Skladba není ani krátká, ani snadná, jak si De Jean přál. Druhý koncert, Koncert pro flétnu a orchestr D dur KV 314, byl původně pro hoboj a v tónině C dur. Nakonec se však Mozart kvůli objednávce rozhodl pro flétnu a pozměnil tóninu na D dur. Původní Hobojový koncert C dur komponoval pravděpodobně mezi dubnem až zářím roku 1777 pro hobojistu salcburské arcibiskupské kapely Giuseppa Ferlendise a měl zřejmě partituru s sebou, když 22. září 1777 odjížděl ze Salcburku. Koncert je vybroušený do všech detailů a velice virtuózní. Prokomponovanost sólového partu a orchestrální složky je obdivuhodně krásná a přirozená, oba partneři si předávají témata a pracují s nimi společně či v různých obměnách. Projevuje se zde i Mozartův smysl pro operní melodiku – např. hlavní téma ze třetí věty použil později v Únosu ze serailu pro árii Blondy.

Jana Vašatová