Koncert k výročí založení Státu Izrael – ZMĚNA Koncert k výročí založení Státu Izrael – ZMĚNA Koncert k výročí založení Státu Izrael – ZMĚNA
Hmatník Brahmsův
Pikolka Lyrická
zpět na program

Koncert k výročí založení Státu Izrael – ZMĚNA

Schönberg / Mendelssohn / Bernstein

Datum konání

Pondělí, 14. 5. 2018 od 20.00

Cena

250 - 1 400 Vstupenky vyprodány

Program

  • Arnold Schönberg: Ten, který přežil Varšavu op. 46
  • Felix Mendelssohn-Bartholdy: Koncert pro housle a orchestr e moll op. 64
  • Leonard Bernstein: Symfonie č. 3 „Kadiš“

Interpreti

  • Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK
  • Tomáš Brauner - dirigent
  • Julian Rachlin - housle
  • Pavla Vykopalová - soprán
  • Vladimír Polívka - vypravěč
  • Pueri Gaudentes
  • Zdena Součková - sbormistryně
  • Pražský filharmonický sbor
  • Jaroslav Brych - sbormistr
Mol Durový
Sluchýš Absolutní

Důležité upozornění

Dirigenta Leonarda Slatkina zastoupí Tomáš Brauner

Pražské jaro s politováním oznamuje, že americký dirigent Leonard Slatkin byl z důvodu vážného chirurgického zákroku nucen odříci své vystoupení na koncertu 14. května v Obecním domě. Program zůstává beze změn, Leonarda Slatkina zastoupí dirigent Tomáš Brauner (ten byl ostatně projektu účasten od samého počátku, neboť byl panem Slatkinem pověřen, aby připravil Bernsteinovu symfonii). Tým Pražského jara přeje panu dirigentovi brzké uzdravení a těší se na další spolupráci!

Pražský rodák Tomáš Brauner patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace. Absolvoval Pražskou konzervatoř (hra na hoboj a dirigování) a Hudební fakultu AMU (dirigo­vání) a dále stáž na vídeňské Universität für Musik und dars­tellende Kunst. V roce 2010 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose v Aténách.

V sou­časné době je šéfdirigentem Plzeňské filharmonie a hlav­ním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze. Pravidelně spolupracuje s předními sym­fonickými orchestry (Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, PKF – Prague Philharmonia, Slovenská filharmo­nie, Janáčkova filharmonie Ostrava ad.) a operními domy (Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Státní opera Praha, Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě). Byl hostem prestižních meziná­rodních festivalů (Bad Kissingen, Festival Richarda Strausse v Garmisch-Partenkirchen, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Český Krumlov), v Palacio de Bellas Artes v Mexico City dirigo­val Janáčkovu Její pastorkyňu.


Novinka – Mastercard Lounge

Mastercard Lounge

Objednejte si občerstvení na přestávku a vyhněte se frontám! Pro držitele platebních karet Mastercard otevíráme o přestávkách koncertů v Obecním domě salonek Mastercard Lounge se speciálním menu. Obdržíte poukaz, který vás opravňuje pro vstup do jinak uzavřeného salonku.

Více informací zde.

Rezidenčním umělcem…

 

…Pražského jara se v roce 2018 stane houslista, violista a dirigent Julian Rachlin. V rámci čtyř festivalových koncertů se představí v celé šíři těchto svých talentů. Sólistou Mendelssohnova houslového koncertu bude 14. května. V recitálu 16. května za doprovodu klavíristy Itamara Golana nechá vedle proslulých Stradivariho houslí „ex Liebig“ z roku 1704 zaznít také mistrovské viole z dílny Lorenza Storioniho (1785). Zážitek, který by si nejen milovníci komorní hudby rozhodně neměli nechat ujít. Třetí jeho vystoupení 21. května nabídne komorní hudbu, 23. května stane jako dirigent v čele PKF – Prague Philharmonia. V úvodu koncertu doprovodí vítězku loňské Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro houslistku Olgu Šroubkovou. Ve finálovém klání oslnila porotu svým provedením houslového koncertu Petra Iljiče Čajkovského. Na svém pražskojarním vystoupení posluchačům zahraje Mozartův slavný Houslový koncert č. 5.

Zpět však k tomuto koncertu – rezidenční umělec Julian Rachlin se představí v Mendelssohnově Koncertu pro housle a orchestr e moll op. 64. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod taktovkou hvězdného amerického dirigenta Leonarda Slatkina dále nabídne dvě zcela výjimečné kompozice – Schönbergovu kantátu Ten, který přežil Varšavu a Bernsteinovu Symfonii č. 3 „Kadiš“.

Trojí dedikace

Na tomto koncertu se symbolicky protíná trojí dedikace: 70. výročí založení státu Izrael, oslavy 100. výročí narození Leonarda Bernsteina, který byl tak silně spjat s prvními dvěma ročníky Pražského jara (vůbec první ročník se stal dějištěm jeho evropského debutu), a připomínka zakladatelské osobnosti Pražských symfoniků FOK Rudolfa Pekárka. Ten byl, shodou okolností v roce založení státu Izrael, nedlouho po perzekuci nacistické, konfrontován s komunistickým režimem a nucen zvolit emigraci. Všem těmto třem dedikacím je ale společné jedno: nezlomnost a vytrvalost v hledání cesty do země zaslíbené.

O skladbách

Kantáta Ten, který přežil Varšavu op. 46 pro recitátora, mužský sbor a orchestr je jednou z těch skladeb, v nichž se Arnold Schönberg (1874–1951) otevřeně přihlásil k židovské víře. Sugestivní dílo, při jehož poslechu se nelze ubránit pocitu hrůzy, přitom skladatel původně komponoval na objednávku ruské tanečnice Corinne Chochem. Ta však od spolupráce se skladatelem z finančních důvodů odstoupila a Schönberg dílo v modifikované podobě nabídl Kusevického hudební nadaci, která jej oslovila s nabídkou zakázky na novou skladbu. Hudební obraz jedné z nejstrašlivějších událostí druhé světové války, zničení varšavského ghetta, velmi efektivně pracuje s kontrasty. Rozrušený hlas vypravěče, který svůj proslovený monolog v závěru prokládá výkřiky německých rozkazů, zprvu téměř fragmentární hudba nabývající v druhé půli větší jednotnosti a hutnosti co do počtu nástrojů, a zejména pak modlitba Šema Jisra’el, vyznání židovské víry, již zpívá mužský sbor na samém konci skladby za doprovodu celého orchestru, činí z tohoto krátkého, avšak působivého díla jednu z nejzajímavějších Schönbergových kompozic vůbec.

Houslový koncert e moll op. 64 zkomponoval Felix Mendelssohn Bartholdy (1809–1847) pro svého dlouholetého přítele a vynikajícího houslistu Ferdinanda Davida, jemuž v dopise píše: „Rád bych ti složil koncert pro příští zimu, hlavou mi zní úvod v e moll. Melodie, která mi nedá klid.“ Skladba vznikala dlouho a Mendelssohn ji od samého počátku koncipoval jako velkolepý kus, z něhož se „budou radovat v nebi andělé“. Ačkoliv partitura byla oficiálně dokončena v září roku 1844, procházela i poté neustálými úpravami, a to prakticky až do premiéry, konající se 13. března roku 1845 v Lipsku. Kvůli zdravotním potížím se Mendelssohn musel při premiéře zříci dirigentské úlohy, sólového partu se zhostil Ferdinand David. Okamžitý úspěch koncertu, který byl hned od počátku považován za jedno z nejkrásnějších děl svého druhu, vycházel z Mendelssohnových magických melodií, harmonické nápaditosti a samozřejmě bravurního sólového partu. Jak v roce 1906 uvedl proslulý houslový virtuos Joseph Joachim: „Německo má čtyři velké houslové koncerty. Ten největší, nejrozhodnější a nejvíce přímočarý je Beethovenův. Jedině Brahmsův s ním soutěží v závažnosti. Nejbohatší a nejsvůdnější byl napsán Maxem Bruchem. Ale nejvíce z duše, drahokamem srdce, je ten Mendelssohnův.“

Koncert uzavře Symfonie č. 3 „Kadiš“ pro orchestr, smíšený sbor, chlapecký sbor, vypravěče a mezzosoprán amerického dirigenta a skladatele Leonarda Bernsteina (1918–1990), multižánrový hudební obraz mající hluboký filozofický přesah. Kadiš, židovský chvalozpěv, se objevuje v titulu každé ze tří vět kompozice, k níž Bernstein osobně, podobně jako výše zmíněný Schönberg, napsal kromě hudby také text.

Leonard Slatkin

Patrick Valentino

„Koncert byl triumfem hudební dokonalosti. Slatkinovo nasazení dokázalo, že sedmdesátník hravě strčí do kapsy padesátiletého mladíka, pokud hudba naplno proudí jeho žilami.“

Patrick Valentino The Boston Music Intelligencer

Americký dirigent Leonard Slatkin v této koncertní sezóně po úctyhodných deseti letech završuje své působení v roli hudebního ředitele Detroit Symphony Orchestra a zároveň se stává čestným dirigentem Orchestre Nationale Lyon. Během své dlouholeté kariéry zavítal do celé řady koncertních sálů Evropy, USA i Asie. Jeho diskografie zahrnuje více než sto nahrávek, z nichž celkem sedm získalo prestižní Grammy a více než šedesát jich na tuto cenu bylo nominováno. Vedle toho je autorem dvou knih, v nichž nejen svým posluchačům přibližuje prostředí současného světa vážné hudby.

Julian Rachlin

Mariss Jansons

„Julian cítí hudbu z hloubi svého srdce.“

Mariss Jansons dirigent

Houslista, violista a dirigent Julian Rachlin je absolventem Vídeňské konzervatoře (Boris Kushnir), soukromě se dále vzdělával u Pinchase Zukermana. Zásadním pro něj bylo vítězství v mezinárodní soutěži Eurovize v roce 1988, po němž následoval debut s Vídeňskou filharmonií pod taktovkou Riccarda Mutiho. Jeho bohatá koncertní činnost zahrnuje spolupráci s Mnichovskou filharmonií, La Scala Philharmonic Orchestra či Bayerischer Rundfunk Symphony Orchestra. Hraje na nástroj Stradivari „ex Liebig“ z roku 1704.

O sboru

Pražský filharmonický sbor patří mezi přední evropská vokální tělesa. Jeho doménou je především kantátový a oratorní repertoár, při jehož uvádění pravidelně spolupracuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry (Berlínská filharmonie, Česká filharmonie, Izraelská filharmonie) a dirigenty (Daniel Barenboim, Manfred Honeck, Jakub Hrůša). Vedle celé řady vlastních projektů sbor disponuje bohatou diskografií, v posledních letech nahrával pro labely Deutsche Grammophon, Decca, Sony Classical a Supraphon. Od roku 2007 je jeho hlavním sbormistrem Lukáš Vasilek.

Jaroslav Brych vystudoval nejprve hru na lesní roh na pardubické konzervatoři ve třídě O. Tvrdého a poté dirigování na pražské Akademii múzických umění u V. Neumanna, J. Veselky a R. Elišky. Od roku 1994 byl druhým sbormistrem Pražského filharmonického sboru, v letech 1996–2005 jeho hlavním sbormistrem. V letech 2006–2012 působil v čele Pražského komorního sboru. V současnosti je sbormistrem Foersterova komorního pěveckého sdružení, příležitostně spolupracuje s Pražským filharmonickým sborem, Kühnovým smíšeným sborem, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Komorní filharmonií Pardubice a dalšími českými orchestry. Vedle dirigentské a sbormistrovské činnosti učí na HAMU v Praze, Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a na Konzervatoři Pardubice.

O orchestru

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK je tělesem s dlouholetou tradicí. Jeho umělecké renomé vytváří spolupráce s řadou významných dirigentů (Seiji Ozawa, Zubin Mehta, sir Charles Mackerras) a sólistů (Pinchas Zukerman, Murray Perahia, Garrick Ohlsson, Renée Fleming). Hostoval ve většině evropských zemí, USA, Jižní Americe, Japonsku, Koreji, Izraeli, v poslední době pak třeba také v Ománu a Číně. Od sezóny 2015/2016 v jeho čele stojí finský dirigent Pietari Inkinen.

Pocta Rudolfu Pekárkovi

Tento koncert je vedle dedikace Bernsteinovi a založení státu Izrael rovněž poctou zakladateli FOK Rudolfu Pekárkovi (1900–1974). Je-li Pekárek hudební či širší veřejnosti vůbec znám, pak výhradně jako zakladatel orchestru a strůjce značky FOK; plně se mu věnoval organizačně a dirigentsky od roku 1934 do října 1941.

Možná si ani neuvědomujeme, jak riskantní, a tedy ambiciózní bylo zakládání orchestru právě v této době, ještě ovlivněné dopady hospodářské krize, kdy na jeden úspěšný pokus připadal násobek neúspěšných. Avšak vůle a diplomatické schopnosti Rudolfa Pekárka zvítězily. Úspěšně vsadil na spolupráci s rozhlasem či zvukovým filmem a také se obklopil – znak to velkorysosti – skvělým týmem, např. od začátku přizval ke spolupráci Václava Smetáčka. Ten se později ujal vesla, když byl v říjnu 1941 Pekárek kvůli svému židovskému původu deportován do Osvětimi.

 

Pekárkovým štěstím v neštěstí se stalo jeho přeřazení do uhelných dolů ve Slezsku, odkud v září 1944 uprchl, aby se později zařadil do 1. československého armádního sboru. V rámci této jednotky začal působit v Armádním uměleckém souboru, jehož vedení převzal v lednu 1945, po předčasně zesnulém zakladateli Vítu Nejedlém.

S koncem války se vrací do Prahy a postupně začíná opět spolupracovat s FOK. Nicméně na samém konci roku 1948 kvůli nesouhlasu s novým režimem volí spolu se svou ženou odjezd / přesun do Austrálie, kde se již před časem usadil Pekárkův bratr.

Totalitní tisk v 50. letech informoval o tom, že Pekárek zahynul v koncentračním táboře, a z análů prominentního souboru byl prostě vymazán. Nic nemohlo být více vzdáleno pravdě: Nejdříve se usadil v Sydney a brzy se začal prosazovat – jako dirigent, pěstující i nejobtížnější symfonický repertoár. A byl natolik úspěšný – začínal prakticky z ničeho a bez znalosti jazyka – že už v roce 1950 byl jmenován šéfdirigentem Perth Symphony Orchestra, časem překřtěným na West Australian Symphony Orchestra. V Perthu žil do října roku 1954, kdy se stal šéfem Queensland Symphony Orchestra, sídlícího v Brisbane, v kteréžto funkci setrval až do roku 1967.

Co vše Pekárek v Austrálii dokázal, dokumentují nejen jeho programy, které uchovává Australská národní knihovna, ale také jeho rozsáhlá korespondence, z níž velmi cenným segmentem je ta s Václavem Smetáčkem. Ze všech dokumentů vyplývá, že u protinožců naprosto systematicky propagoval českou hudbu – většinu kusů od Dvořáka, Smetany, Janáčka, Suka, Ostrčila, V. Nováka, Martinů, ale také Kabeláče, K. Slavického, Jiráka, Felda, Pauera, Sommera či Jarocha zazněla pod rukama Pekárka v národní premiéře. Mnoho nových partitur mu zaslal právě Smetáček, s nímž také dramaturgii konzultoval. Pekárek dokonce prosadil v celostátním rozhlase relaci tzv. Czech Music Hour. Neobyčejně činný dirigent také spolupracoval s největšími hudebními umělci své doby, jmenujme např. klavíristy Claudia Arraua, Gézu Andu, Daniela Barenboima, Paula Baduru-Skodu, Philippa Entremonta, Julia Katchena, Johna Ogdona, za houslisty jmenujme např. Davida Oistracha, Isaaca Sterna, Ruggiera Ricciho, Yehudiho Menuhina, Idu Haendel či Ricarda Odnoposoffa. Pohostinsky pak Pekárkův orchestr ve velké spokojenosti vedli dirigenti John Barbirolli, Lorin Maazel, Charles Mackerras, Otto Klemperer a také čeští velikáni Rafael Kubelík a Karel Ančerl.

Za podpory Nadačního fondu obětem holocaustu

Kornatka Pastorální
Mandolínka Folklórní
Chorálník Houslonohý

Poslechněte si ukázky

Bernstein - Symfonie č. 3

Spotify Apple music

Schönberg - Ten, který přežil Varšavu

Spotify Apple music