Mladí hudebníci na Pražském jaru – živě z HAMU Mladí hudebníci na Pražském jaru – živě z HAMU Mladí hudebníci na Pražském jaru – živě z HAMU
zpět na program

Mladí hudebníci na Pražském jaru – živě z HAMU

Tento koncert svede dohromady čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků. Teprve sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, rovněž sedmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana, Jr. a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou.

 

Koncertem čtyř talentů provádí hudebník a režisér Ondřej Havelka. Koncert můžete také poslouchat živě a to na stanici Český rozhlas Vltava.

Datum konání

Pátek, 22. 5. 2020 od 20.00

Program

  • Alexej Gerassimez: Asventuras for Snare Drum
  • Anna Ignatowicz Glińska: Toccata
  • Fryderyk Chopin: Nokturno cis moll
  • Fryderyk Chopin: Barkarola Fis dur op. 60
  • Sergej Prokofjev: Sonáta pro klavír č. 7 B dur op. 83 "Stalingrad"
  • Bruno Mantovani: Bug pro sólový klarinet
  • Paul Hindemith: Ludus minor pro klarinet a violoncello
  • Lukáš Hurník: Martirium (světová premiéra)
  • Franz Waxman: Carmen Fantasie

Interpreti

  • Ladislav Bilan, Jr. - bicí nástroje
  • Jan Čmejla - klavír
  • Anna Paulová - klarinet
  • Michal Kaňka - violoncello
  • Eduard Kollert - housle
  • Jiří Kollert - klavír
  • Ondřej Havelka - moderátor

Ladislav Bilan, Jr.

Ladislav Bilan, Jr. (*1994) se narodil do muzikantské rodiny. „Již ve třech letech jsem začal hrát na bicí nástroje, a to ze začátku napodobováním svého otce, který je prvním tympanistou Moravské filharmonie Olomouc,“ vzpomíná na své dětství Bilan. Později pod vedením svého otce absolvoval konzervatoř v Olomouci. Ve věku třinácti let úspěšně prošel konkurzem do Moravské filharmonie Olomouc, a stal se tak v roce 2009 jejím historicky nejmladším členem. Od roku 2014 je studentem Akademie múzických umění v Praze. V témže roce byl vybrán Jiřím Bělohlávkem, aby na open air koncertu na Hradčanském náměstí v rámci projektu „Zahraj si s Českou filharmonií“ přednesl Koncert pro marimbu a orchestr č. 1 od Neye Rosaura.

Ladislav Bilan svůj pražskojarní debut zahájí dle svého zvyku sólovou skladbou na malý bubínek. Asventuras je v mnoha aspektech odlišná od většiny jiných kusů. Hráč během provedení například používá celou řadu různých typů paliček a kromě hry na blánu nástroje využívá k hudebnímu sdělení také korpus a další části bubínku,“ popisuje.

Dále zazní Toccata pro marimbu polské skladatelky Anny Ignatowicz-Glińské. Skladbu věnovala památce svého otce. Toccata je nesmírně náročná nejen ve svých technických nárocích, ale také v nárocích na vystižení a předání silných emocí, vyplývajících z obsahu a dedikace skladby. Možná i proto bývá často zařazována jako povinná skladba do finálních kol marimbových soutěží po celém světě,“ uvažuje Bilan.

Jan Čmejla

Jan Čmejla (*2003) patří k velkým nadějím české klavírní školy. Hře na klavír se věnuje od svých šesti let, o dva roky později začal i se studiem skladby. Své první hudební vzdělání získal na ZUŠ Ilji Hurníka a na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy, kde studoval pod vedením Taťány Vejvodové a Lukáše Klánského. Od roku 2018 studuje hru na klavír na Pražské konzervatoři pod vedením Evy Boguniové.

Jan má za sebou řadu vítězství v hudebních soutěžích jako například Mezinárodní soutěž Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem (2013, 2018), Chopin for the Youngest (2015), Mezinárodní Novákova klavírní soutěž (2015), Mezinárodní klavírní soutěž Petera Toperczera Košice (2017; 2. cena), Beethovenovy Teplice (2018) a Concertino Praga (titul absolutního vítěze ročníku 2019). Je držitelem prestižního ocenění Zlatý oříšek (2013) udělovaného nejtalentovanějším dětem České republiky a ocenění Kern Foundation Prize vynikající ruské pianistky Olgy Kern.

V programu mladého klavíristy nemůže chybět Fryderyk Chopin – snad nejčastěji uváděný autor klavírní hudby.Nokturno cis moll vystihuje smutek a tragičnost. Pak zahraji dle mého názoru Chopinovu nejkrásnější skladbu, Barkarolu Fis dur,“ vyznává se Čmejla. Její zpěvné, sladké melodie plynou lehce a bezstarostně nad příjemně houpavým „barkarolovým“ doprovodem a přímo svádějí ke snění.

Kontrastem bude třetí věta ze sedmé sonáty Sergeje Prokofjeva, někdy přezdívané jako „Stalingrad“. „Je pro mě neuvěřitelné, jak byl Prokofjev schopný posunout klavírní hudbu na úplně jinou úroveň. První věta je velmi neklidná a temná – hned po prvních taktech jsou patrné válečné výstřely a výkřiky. Druhá věta začíná líbeznou melodií, která postupně přechází v bolest a válečnou tragédii plnou beznaděje, strachu a nekonečného pochodování nepřítele. Ve třetí větě, kterou na koncertě uvedu, nastává náhlý obrat a triumfálně výbušný závěr,“ popisuje Čmejla.

Anna Paulová

Anna Paulová (*1993) začala hrát na klarinet v jedenácti letech. „Tenkrát jsem ho sotva unesla“, vzpomínala umělkyně v rozhovoru pro Harmonii v září 2015. „Klarinet jsem si nejdříve představovala jako nástroj pro muže, ale pak jsem slyšela klarinetistky Ludmilu Peterkovou a Sharon Kam a jejich hra mě přímo fascinovala… A dnes si bez klarinetu nedokážu představit svůj život.“ Ve studiu pokračovala na Pražské konzervatoři u Milana Poláka a Ludmily Peterkové a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Jiřího Hlaváče a Vlastimila Mareše. Stejně jako Ladislav Bilan, Jr., i ona je vítězkou konkurzu „Zahraj si s Českou filharmonií“, díky čemuž v červnu 2014 vystoupila jako sólistka s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Svým uměním zaujala hudební veřejnost už jako studentka konzervatoře, nicméně zásadní úspěch jí přinesla 2. cena na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v roce 2015. V minulém roce se probojovala do semifinále Mezinárodní hudební soutěž německé veřejnoprávní televizní a rozhlasové společnosti ARD v Mnichově, která patří mezi největší světové soutěže.

Na úvod svého vystoupení zařadila skladbu s humorným označením Bug. Jde o nesmírně virtuózní skladbu pro sólový klarinet předního současného francouzského autora Bruna Mantovaniho. Je hudební metaforou pro mnohými očekáváný kolaps počítačů a digitálních sítí 31. prosince 1999.

Paul Hindemith patří k nejvýznamnějším evropským skladatelům. Zanechal celou řadu velkých, mnohdy provokativních skladeb, za něž si vysloužil ještě před 2. světovou válkou útoky maloměšťáků a nacistů. Přitom jsou jeho díla vesměs tonální – Hindemith si sice vytvořil jedinečný hudební systém, tonalitu však neopustil. Působil také jako dirigent a profesor skladby, byl vynikající houslista a violista. Hrál také amatérsky na klarinet a komponoval pro tento nástroj v průběhu celého svého života. Pětidílný cyklus z roku 1944 pro klarinet a violoncello Ludus minor představuje expresivní i hravý dialog dvou rovnocenných partnerů. Cellového partu se ujme Michal Kaňka.

Eduard Kollert

Podobně jako u Ladislava Bilana, Jr., sehrálo rodinné zázemí klíčovou roli při volbě profese i v případě Eduarda Kollerta (*2002). Narodil se do hudební rodiny – dědeček hudební skladatel, otec klavírista. A právě zážitek z koncertu, kdy jeho otec doprovázel houslistu Josefa Suka, byl oním iniciačním momentem.

V necelých sedmi letech začal Eduard studovat obor housle na Hudební škole hl. m. Prahy, na klavír ho učili rodiče. Již po dvou letech se představil s velkým úspěchem jako sólista s PKF – Prague Philharmonia v houslovém koncertu Johanna Sebastiana Bacha a klavírním koncertu Ludwiga van Beethovena, oba zahrál během jednoho večera. Následovalo pozvání španělské královské rodiny k vystoupení v Paláci El Pardo v Madridu se sólovým programem pro housle i pro klavír. Den poté ho organizátoři koncertu představili profesoru Zakharu Bronovi, a ten ho pozval do své houslové třídy na právě vznikající Zakhar Bron Academy ve švýcarském Interlakenu. Od té doby u něj studuje, v současnosti druhým rokem na Vysoké hudební škole královny Sofie v Madridu. K největším Eduardovým dosavadním úspěchům patří titul laureáta v mezinárodních soutěžích Young Virtuosos v Bulharsku, Louskáček v Rusku, či Wieniawski-Lipinski v Lublani (2018). Hraje na nástroj Carlo Testore 1690 laskavě zapůjčeným soukromým sponzorem.

Skladba Martirium, inspirovaná dílem Bohuslava Martinů, vznikla v roce 2019 na objednávku Jiřího a Eduarda Kollertových, kterým je také věnována. Na tomto koncertě zazní ve světové premiéře. „K Martinů jsem se posluchačsky dostal dost pozdě, ale z jeho Polky A dur jsem byl nadšen od dětství. Ono ostinato v basu a synkopický pohyb nad ním patří k nejpodařenějším průnikům jazzových prvků do klasiky, jaké znám. Když mě otec a syn Kollertovi požádali o skladbu vztahující se k Bohuslavovi Martinů, okamžitě jsem věděl, které téma z jeho tvorby zvolím,“ řekl skladatel Lukáš Hurník ke genezi své kompozice. V monotematické skladbě vycházejí veškeré prvky z Martinů Polky a také z „nezbytného Juliettina akordického spoje“. Název je slovní hříčkou, odkazující zároveň na vnitřní trápení citlivého umělce, „jehož svoboda v cizině byla vykoupena utrpením blízkých, kteří během války zůstali v Evropě,“ doplnil Hurník.

Koncert uzavře slavná Waxmanova Fantazie na témata z opery Carmen. „Hraju ji dlouho a často, protože ji miluji a také publikum ji zbožňuje,“ prozrazuje Eduard Kollert. Německý a americký skladatel židovského původu Franz Waxman se proslavil zejména jako autor filmové hudby. Za svá díla byl několikrát nominován na Oskara, mimo jiné i za film Humoresque (1946) o mladém houslistovi, v němž zazněla tato jeho slavná skladba. Na podnět slavného houslisty Jaschi Heifetze skladatel dílo zrevidoval a rozšířil na nezávislé koncertní dílo, původně s orchestrem, ale běžně se hraje ve verzi s klavírem.