Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam & Gatti & Trifonov
Kornatka Pastorální
Skarabrnkus Iberský
zpět na program

Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam & Gatti & Trifonov

Weber / Prokofjev / Mahler

Datum konání

Úterý, 15.5. 2018 od 20.00

Cena

700 - 6 000 Vstupenky vyprodány
Sluchýš Absolutní
Hmatník Brahmsův

Program

  • Carl Maria von Weber: Euryanthe op. 81
  • Sergej Prokofjev: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 C dur op. 26
  • Gustav Mahler: Symfonie č. 1 D dur "Titán"

Interpreti

  • Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam
  • Daniele Gatti - dirigent
  • Daniil Trifonov - klavír
  • Symfonický orchestr Pražské konzervatoře
  • Miriam Němcová - dirigentka
Ilustrace 8
Ilustrace 7

Novinka – Mastercard Lounge

Mastercard Lounge

Objednejte si občerstvení na přestávku a vyhněte se frontám! Pro držitele platebních karet Mastercard otevíráme o přestávkách koncertů v Obecním domě salonek Mastercard Lounge se speciálním menu. Obdržíte poukaz, který vás opravňuje pro vstup do jinak uzavřeného salonku.

Více informací zde.

Jeden z nejvýraznějších klavíristů nastupující generace Daniil Trifonov se na festival Pražské jaro vrací s dílem par excellence, Prokofjevovým Klavírním koncertem č. 3 C dur op. 26. Skladba kladoucí na interpreta ty největší požadavky jak technické, tak výrazové, bude v podání tohoto mladého umělce, o němž The New York Times napsaly, že „oplývá jiskřivou technikou a vkusem pro virtuozitu“ jistě nevšedním zážitkem. To vše za doprovodu jedinečného Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam, který dále zahraje hudbu Webera a Mahlera.

Koncert navíc zdobí velkorysý projekt symfoniků z Amsterdamu, který je symbolicky nazván Side by Side. Umožní mladým hudebníkům, v tomto případě studentům Pražské konzervatoře, na vlastní kůži zažít pocit zahrát si po boku těch nejlepších. Stane se tak v prvním čísle večera – Weberově předehře Euryanthe op. 81. Hráči Symfonického orchestru Pražské konzervatoře tuto skladbu dopředu nastudují pod vedením své šéfdirigentky Miriam Němcové. Před samotným vystoupením pak do Prahy přijedou vedoucí hráči amsterdamského orchestru, aby v rámci mistrovských kurzů mladé konzervatoristy připravili na společné vystoupení. Na pódiu Pražského jara pak ve Weberově předehře vystoupí již společně, pod taktovkou Daniela Gattiho. Následně se usadí do sálu, aby vyslechli další skladby koncertu v podání svých slavných kolegů.

O skladbách

Euryantha op. 81 je předehrou ke stejnojmenné opeře Carla Marii von Webera (1786–1826) z roku 1823. Velké romantické dílo vzniklo pro vídeňskou operu, která skladatele sama oslovila v naději, že Weberův nový kus bude stejnou senzací, jako o dva roky dříve uvedený Čarostřelec. Skladatel však neměl v úmyslu vytvořit pouze kopii předešlého a snažil se naopak o průkopnické, zcela jedinečné dílo, „jehož cílem je sloučení a vzájemné působení všech sesterských umění“. Avšak jeho novátorská hudba v mnohém překračující tehdejší dobu nemohla zachránit slabé libreto, v němž autorka v rámci nesmírně složitého děje pracovala s celou řadou fantaskních prvků. Ačkoliv právě ty daly vzniknout okouzlující, chromatismy prostoupené hudbě, většího úspěchu se opera nikdy nedočkala. Předehra k opeře se však stala stálicí koncertních pódií.

Pro svůj Klavírní koncert č. 3 C dur op. 26 hledal Sergej Prokofjev (1891–1953) inspiraci ve skicách načrtnutých mezi lety 1911–1918. Na rozdíl od druhého klavírního koncertu v tomto případě skladatel upustil od komplikovaných disonantních souzvuků a dal naopak prostor jasně čitelné hudbě překypující bohatostí. Extrémně náročného partu se při premiéře koncertu roku 1921 v Chicagu chopil sám autor, který si ale po vlažném přijetí publika na svůj triumf musel počkat ještě rok, kdy se v Paříži pod taktovkou Sergeje Kusevického dílu dostalo zaslouženého uznání. Dnes tento koncert patří mezi skladatelovy nejhranější, za což vedle bravurního sólového partu vděčí také neuvěřitelně barevné a do nejmenšího detailu propracované instrumentaci.

Práci na Symfonii č. 1 D dur „Titán“ započal Gustav Mahler (1850–1911) již v roce 1884 během svého dirigentského působení v Kasselu. Pracovně zcela vytížen v té době na kompozici pracoval pouze příležitostně, a symfonie tak byla dokončena až roku 1888 v Lipsku. Jak sám autor později připustil, byla podnětem ke vzniku díla vášnivá láska; ačkoliv dle Mahlerových vlastních slov „symfonie přesahuje milostnou aféru. Ta sice byla základem, respektive symfonii v mém citovém životě předcházela. Ale vnější zážitek se stal jen východiskem, nikoliv obsahem díla. Symfonie byla původně pětivětá a rozdělaná na dva díly. První z nich, Ze dnů mladosti, obsahoval první tři věty, díl druhý, Lidská komedie, potom čtvrtou a pátou větu. Slovní komentář, stejně jako druhou větu, však skladatel později vyřadil a v názvech čtyř vět zůstala pouze jejich tempová označení.

O orchestru

Světově proslulý Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam byl založen roku 1888 a od samého počátku se těšil přízni význačných hudebních osobností v čele s Gustavem Mahlerem či Igorem Stravinským. Orchestr a jeho tehdejší šéfdirigent Willem Mengelberg se již ve dvacátých letech 20. století stali průkopníky v uvádění děl Gustava Mahlera. Také dnes orchestr pravidelně spolupracuje s řadou předních hudebních skladatelů (John Adams, Thomas Adès), z dirigentů jmenujme například Zubina Mehtu či Christiana Thielmanna. Během své existence RCO natočil přes 1000 LP, CD a DVD.

Daniil Trifonov

Martha Argerich

„To, co dokáže s rukama, je z technického hlediska neuvěřitelné. Stejně tak jeho úhoz – je v něm něha i démoničnost. Nikdy jsem nic takového neslyšela.“

Martha Argerich klavíristka

Daniil Trifonov se narodil v roce 1991 v Nižním Novgorodu. Díky skvělému rodinnému zázemí (otec je hudební skladatel, matka učitelka hudební teorie) se hře na klavír začal věnovat již v pěti letech, o dva roky později se rodina přestěhovala do Moskvy, kde navštěvoval slavnou Hudební školu Gněsiných. Průlomovým pro něj byl rok 2011, kdy zvítězil v prestižní Čajkovského mezinárodní soutěži v Moskvě a Mezinárodní klavírní soutěži Arthura Rubinsteina v Tel Avivu. Na Pražském jaru se objevil krátce poté, když roku 2014 svým recitálem uhranul publikum i kritiku.

Daniele Gatti

Rodák z Milána Daniele Gatti vystudoval hru na klavír, skladbu a dirigování na Verdiho konzervatoři. Během své úspěšné kariéry spolupracoval například s Orchestre National de France, Royal Philharmonic, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia či Orchestra Filharmonica della Scala. Jako operní dirigent pravidelně hostuje v londýnské Covent Garden, boloňském Teatro Comunal i Metropolitní opeře v New Yorku. Je jedním z mála italských dirigentů přizvaných k účinkování na proslulých Hudebních slavnostech v Bayreuthu (2008–2011, Parsifal).

Partner Premium salonku

Moser

Poslechněte si...

G. Mahler - Symfonie č. 1

S. Prokofjev - Klavírní koncert č. 3