Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam
Křídlatec Rudolfinský
Šalmajka Andělská
zpět na program

Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam

Weber / Prokofjev / Mahler

Datum konání

Úterý, 15.5. 2018 od 20.00

Cena

700 - 6 000
Křídlatec Rudolfinský
Synkopka Madrigalská

Program

  • Carl Maria von Weber: Euryanthe op. 81
  • Sergej Prokofjev: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 C dur op. 26
  • Gustav Mahler: Symfonie č. 1 D dur "Titán"

Interpreti

  • Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam
  • Daniele Gatti - dirigent
  • Daniil Trifonov - klavír
  • Symfonický orchestr Pražské konzervatoře
  • Miriam Němcová - dirigentka
Ilustrace 8
Ilustrace 7

Jeden z nejvýraznějších klavíristů nastupující generace Daniil Trifonov se na festival Pražské jaro vrací s dílem par excellence, Prokofjevovým Klavírním koncertem č. 3 C dur op. 26. Skladba kladoucí na interpreta ty největší požadavky jak technické, tak výrazové, bude v podání tohoto mladého umělce, o němž The New York Times napsali, že „oplývá jiskřivou technikou a vkusem pro virtuozitu“ jistě nevšedním zážitkem. To vše za doprovodu jedinečného Royal Concertgebouw Orchestra, který kromě hudby Webera a Mahlera představí také svůj  projekt Side by Side, umožňující mladým hudebníkům – v tomto případě studentům Pražské konzervatoře – na vlastní kůži zažít pocit zahrát si po boku těch nejlepších.

Euryantha op. 81 je předehrou ke stejnojmenné opeře Carla Marii von Webera (1786-1826) z roku 1823. Velké romantické dílo vzniklo pro vídeňskou operu, která skladatele sama oslovila v naději, že Weberův nový kus bude stejnou senzací, jako o dva roky dříve uvedený Čarostřelec. Skladatel však neměl v úmyslu vytvořit pouze kopii předešlého a snažil se naopak o průkopnické, zcela jedinečné dílo, „jehož cílem je sloučení a vzájemné působení všech sesterských umění“. Avšak jeho novátorská hudba v mnohém překračující tehdejší dobu nemohla zachránit slabé libreto, v němž autorka v rámci nesmírně složitého děje pracovala s celou řadou fantaskních prvků. Ačkoliv právě ty daly vzniknout okouzlující, chromatismy prostoupené hudbě, většího úspěchu se opera nikdy nedočkala. Předehra k opeře se však stala stálicí koncertních pódií.

Pro svůj Klavírní koncert č. 3 C dur op. 26 hledal Sergej Prokofjev (1891-1953) inspiraci ve skicách načrtnutých mezi lety 1911-1918. Na rozdíl od druhého klavírního koncertu v tomto případě skladatel upustil od komplikovaných disonantních souzvuků a dal naopak prostor jasně čitelné hudbě překypující bohatostí. Extrémně náročného partu se při premiéře koncertu roku 1921 v Chicagu chopil sám autor, který si ale po vlažném přijetí publika na svůj triumf musel počkat ještě rok, kdy se v Paříži pod taktovkou Sergeje Kusevického dílu dostalo zaslouženého uznání.  Dnes tento koncert patří mezi skladatelovy nejhranější, za což vedle bravurního sólového partu vděčí také neuvěřitelně barevné a do nejmenšího detailu propracované instrumentaci.

 

Práci na Symfonii č. 1 D dur „Titán“ započal Gustav Mahler (1850-1911) již v roce 1884 během svého dirigentského působení v Kasselu. Pracovně zcela vytížen v té době na kompozici pracoval pouze příležitostně a symfonie tak byla dokončena až roku 1888 v Lipsku. Jak sám autor později připustil, byla podnětem ke vzniku díla vášnivá láska; ačkoliv dle Mahlerových vlastních slov „symfonie přesahuje milostnou aféru. Ta sice byla základem, respektive symfonii v mém citovém životě předcházela. Ale vnější zážitek se stal jen východiskem, nikoliv obsahem díla. Symfonie byla původně pětivětá a rozdělaná na dva díly. První z nich, Ze dnů mladosti, obsahoval první tři věty, díly druhý, Lidská komedie, potom čtvrtou a pátou větu. Slovní komentář, stejně jako druhou větu, však skladatel později vyřadil a v názvech čtyř vět zůstala pouze jejich tempová označení.

Světově proslulý Royal Concertgebouw Orchestra byl založen roku 1888 a od samého počátku se těšil přízni význačných hudebních osobností v čele s Gustavem Mahlerem či Igorem Stravinským. Orchestr a jeho tehdejší šéfdirigent Willem Mengelberg se již ve dvacátých letech 20. století stali průkopníky v uvádění děl Gustava Mahlera. Také dnes orchestr pravidelně spolupracuje s řadou předních hudebních skladatelů (John Adams, Thomas Adès), z dirigentů jmenujme například Zubina Mehtu či Christiana Thielmanna. Během své existence RCO natočil přes 1000 LP, CD a DVD.

To, co dokáže s rukama, je z technického hlediska neuvěřitelné. Stejně tak jeho úhoz – je v něm něha i démoničnost. Nikdy jsem nic takového neslyšela.“ – Martha Argerich

Daniil Trifonov se narodil v roce 1991 v Nižním Novgorodu. Díky skvělému rodinnému zázemí (otec je hudební skladatel, matka učitelka hudební teorie) se hře na klavír začal věnovat již v pěti letech, o dva roky později se rodina přestěhovala do Moskvy, kde navštěvoval slavnou Hudební školu Gněsiných. Průlomovým pro něj byl rok 2011, kdy zvítězil v prestižní Čajkovského mezinárodní soutěži v Moskvě a Mezinárodní klavírní soutěži Arthura Rubinsteina v Tel Avivu. Na Pražském jaru se objevil krátce poté, když roku 2014 svým recitálem uhranul publikum i kritiku.

Rodák z Milána Daniele Gatti vystudoval hru na klavír, skladbu a dirigování na Verdiho konzervatoři. Během své úspěšné kariéry spolupracoval například s Orchestre National de France, Royal Philharmonic, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia či Orchestra Filharmonica della Scala. Jako operní dirigent pravidelně hostuje v londýnské Covent Garden, boloňském Teatro Comunal i Metropolitní opeře v New Yorku. Je jedním z mála italských dirigentů přizvaných k účinkování na proslulých Hudebních slavnostech v Bayreuthu (2008-2011, Parsifal).