Zahajovací koncert Zahajovací koncert Zahajovací koncert
Prázdnota plašivá
zpět na program

Zahajovací koncert

Zahajovací koncert

„Dárek k narozeninám Pražského jara,“ těmito slovy popsal ředitel festivalu Roman Bělor exkluzivní hostování orchestru Berlínských filharmoniků, kteří spolu se svým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem vystoupí na mimořádném zahajovacím koncertě jubilejního 75. ročníku. Jedno z nejvýznamnějších orchestrálních těles světa navíc v Praze uvede program sestavený z děl Gustava Mahlera (1860–1911), tedy repertoár, v jehož interpretaci se řadí mezi absolutní špičku.

Datum konání

Čtvrtek, 7. 5. 2020 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 21.50

Cena

950 - 5 900 Vstupenky vyprodány

Budou-li vstupenky opět v prodeji, informujeme Vás.

Program

  • Gustav Mahler: Pět písní na texty Franze Rückerta (Fünf Lieder nach Gedichten von Friedrich Rückert)
  • Gustav Mahler: Symfonie č. 4 G dur

Interpreti

  • Berlínští filharmonikové
  • Kirill Petrenko - dirigent
  • Christiane Karg - soprán
  • Elisabeth Kulman - alt
Prázdnota plašivá
Prázdnota plašivá
amoroso_small_pravá

Milostná píseň

Cyklus Písně na texty Friedricha Rückerta Mahler začal komponovat v roce 1901. Čtyři z celkem pěti písní dokončil ještě v srpnu téhož roku, pátou – Liebst du um Schönheit – zkomponoval o rok později jako svatební dar pro svou mladou ženu Almu Schindler. Mahler svou jedinou v pravém slova smyslu milostnou píseň údajně vložil mezi titulní a první stranu klavírního výtahu Wagnerovy opery Siegfried a několik dní čekal, až ji Alma objeví. Posluchači si nejen toto láskyplné vyznání vyslechnou v podání jedné z nejvyhledávanějších mezzosopranistek současnosti Elisabeth Kulman.

V druhé polovině večera zazní Mahlerova Symfonie č. 4, dílo, jehož kompoziční styl se značně odlišuje od předešlé skladatelovy práce. Menší nástrojové obsazení, absence velkoleposti a meditativnosti předchozích symfonií, to vše se při premiéře v zimě roku 1901 setkalo s nepochopením jak publika, tak odborné kritiky. Skladba byla považována za „nesrozumitelnou bez programu“ a Mahler byl dokonce nařčen z toho, že si dělá z publika legraci. Ve skutečnosti se ve „Čtvrté“ záměrně odklonil od konceptu programní symfonie, za čímž mohla stát touha odlišit se od svých současníků. Zároveň také v tomto díle Mahler nabídl zcela jinou, „komornější“ kvalitu zvuku, k níž se posléze několikrát vrátil. I přes to však do finální věty symfonie zařadil – stejně jako ve druhé a třetí symfonii – píseň ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. Sopránového partu se u této příležitosti zhostí vynikající německá pěvkyně Christiane Karg.

con-grazia_small_levá

O interpretech

Rakouská mezzosopranistka Elisabeth Kulman je absolventkou slavné vídeňské Univesität für Musik und darstellende Kunst. Debutovala na počátku tohoto tisíciletí jako sopranistka v roli Paminy na scéně vídeňské Volksoper. Záhy však přešla ke svému současnému oboru a ztvárnila řadu předních mezzosopránových rolí v operách Glucka, Wagnera, Verdiho či Weilla. Její široký koncertní repertoár sahá od tvorby J. S. Bacha až po díla Alfreda Schnittkeho. Má za sebou spolupráci s řadou předních dirigentských osobností (Kent Nagano, Mariss Jansons, Zubin Mehta). Pražskojarní publikum má v živé paměti její účinkování v Mahlerově Druhé symfonii pod taktovkou Ivána Fischera a za doprovodu Budapest Festival Orchestra v roce 2018. Zajímavostí je, že i tehdy vystoupila po boku sopranistky Christiane Karg.

Christiane Karg studovala zpěv v Salcburku a v italské Veroně. Jako členka mezinárodního operního studia Hamburské opery a následně ansámblu opery ve Frankfurtu ztvárnila postavy Zuzanky (Figarova svatba), Musetty (Bohéma), Zdenky (Arabella) či Melisandy (Pelléas a Melisanda). Dále vystoupila na scéně Bavorské státní opery, drážďanské Semperoper, milánské La Scaly, londýnské Royal Opera nebo Metropolitní opery v New Yorku. V roce 2009 ji magazín Opernwelt udělil titul mladého umělce roku, v letech 2010 a 2016 získala za svou nahrávací činnost prestižní ocenění Echo Klassik.

Berlínští filharmonikové patří k absolutní špičce mezi světovými symfonickými tělesy. Svůj věhlas orchestr získal pod taktovkou legendárního Herberta von Karajana, který zastával funkci šéfdirigenta v letech 1954–1989. Jejich společné nahrávky pro vydavatelství Deutsche Grammophon dodnes patří mezi nejúspěšnější nahrávky klasické hudby všech dob. Mezi další slavné osobnosti, které stanuly v čele tohoto tělesa, patří Claudio Abbado a Simon Rattle, jehož v roce 2019 na postu šéfdirigenta vystřídal Kirill Petrenko. „Nezaměnitelný zvuk, bez ohledu na to, co hrají,“ charakterizuje orchestr deník New York Times. Vedle koncertní činnosti se Berlínští filharmonikové aktivně věnují edukativní činnosti, v rámci níž přibližují svět klasické hudby především mladému publiku.

Rodák z Omsku Kirill Petrenko vystudoval dirigování na univerzitě ve Vídni a jeho první angažmá jej zavedlo do vídeňské Volksoper. V letech 1999–2002 byl hudebním ředitelem divadla v Meiningenu, kde se mu poprvé dostalo mezinárodního uznání díky představení Wagnerovy operní tetralogie Prsten Nibelungův. Mezi léty 2002–2007 byl hudebním ředitelem berlínské Komische Oper. Jako operní dirigent se dále představil v drážďanské Semperoper, pařížské Opéra National de Paris, Royal Opera House a Covent Garden v Londýně nebo Metropolitní opeře v New Yorku. Od roku 2013 je hudebním ředitelem Bavorské státní opery, kde ve světové premiéře uvedl mj. také operu českého skladatele Miroslava Srnky Jižní pól. Kromě toho spolupracoval s orchestry Staatskapelle Dresden, Royal Concertgebouw Orchestra v Amsterdamu, Izraelskou filharmonií, Londýnskou filharmonií či Orchestra Santa Cecillia v Římě. Od této sezóny zastává prestižní post šéfdirigenta Berlínské filharmonie.