Slovenská filharmonie & James Judd
Bohuslávek Martináč
Šalmajka Andělská
zpět na program

Slovenská filharmonie & James Judd

Fibich / Suchoň / Janáček

Partner koncertu

Datum konání

Neděle, 3.6. 2018 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 21.45

Cena

400 - 2 100
Ilustrace 1
Ilustrace 3

Program

  • Zdeněk Fibich: Komenský op.34
  • Eugen Suchoň: Žalm zeme podkarpatskej op. 12
  • Leoš Janáček: Sinfonietta

Interpreti

  • Slovenská filharmonie
  • James Judd - dirigent
  • Jan Vacík - tenor
  • Slovenský filharmonický sbor
  • Jozef Chabroň - sbormistr
Ilustrace 10
Ilustrace 3

Novinka – Mastercard Lounge

Mastercard Lounge

Objednejte si občerstvení na přestávku a vyhněte se frontám! Pro držitele platebních karet Mastercard otevíráme o přestávkách koncertů v Obecním domě salonek Mastercard Lounge se speciálním menu. Obdržíte poukaz, který vás opravňuje pro vstup do jinak uzavřeného salonku.

Více informací zde.

Důležité upozornění:

Na zahajovací koncert 12. května a závěrečný koncert 3. června nelze vstupenky rezervovat, Pražské jaro umožňuje pouze přímý prodej on-line a v prodejních místech. Děkujeme za pochopení.

 

Oslavy 1918-2018

Hlavní dramaturgickou linkou festivalu bude připomínka stého výročí založení republiky. Zazní hudba českých a slovenských autorů, jejichž tvorba nalezla odezvu na světových pódiích a přispěla tak k vytváření moderního kulturního obrazu Československa a České republiky v zahraničí. V této souvislosti připomeňme Bohuslava Martinů, Josefa Suka, Klementa Slavického, Pavla Bořkovce, Miloslava Kabeláče či Eugena Suchoně, ale i zástupce mladé skladatelské generace, jako je Michal Nejtek, Ondřej Adámek, Lukáš Sommer nebo Marko Ivanović.

Československý akcent se zrcadlí též v programech zahajovacího a závěrečného koncertu. Mou vlast zahraje Česká filharmonieTomášem Netopilem, závěrečný koncert bude patřit Slovenské filharmonii s novým šéfdirigentem Jamesem Juddem. Na programu bude zajímavý dialog dvou klasiků české a slovenské hudby 20. století – Eugena Suchoně a Leoše Janáčka. Žalm zeme podkarpatskej má pro formování slovenské kulturní identity v mnohém podobný význam jako Má vlast pro českou svébytnost. Vznik Janáčkovy Sinfonietty pak spadá přímo do počáteční dekády první republiky.

 


O skladbách

V roce 1892 bylo slaveno 300. výročí narození filosofa a myslitele Jana Ámose Komenského, zvaného učitel národů, jenž se narodil na rozhraní Moravy a Slovenska. K této příležitosti vytvořil Zdeněk Fibich (1850-1900) jako své 34. dílo slavnostní ouverturu, která nese jeho jméno: Komenský. Po velkolepé introdukci se rozezní chorálová melodie z Komenského amsterdamského Kancionálu z roku 1659, na kterou Fibich naváže vlastní, stále rozvíjenou zpěvnou myšlenkou, obklopenou dalšími hudebními nápady, s nimiž se po návratu úvodních fanfár v závěru spojí ve slavnostní, zvukově velkolepé apoteóze.

Eugen Suchoň (1908-1993) položil základy moderní slovenské hudby a jeho skladatelské dílo už náleží ke klasickým hodnotám evropské hudby 20. století. Jako bytostný dramatik těží z protikladů rapsodičnosti a klasicky formovaného základu, mimohudební inspirace a principů absolutní hudby, celé jeho dílo tvoří jedinečně celistvý a myšlenkově homogenní komplex, kde „každý tón hudby je napsán krví jeho srdce“ (Igor Vajda).

Žalm zeme podkarpatskej op. 12, první z vrcholů Suchoňova díla, právem získal pověst nejvýznamnějšího a nejkrásnějšího vokálně symfonického díla slovenské hudby vůbec. Autora zaujala závěrečná báseň sbírky Vítr z Polonin Jaroslava Zatloukala, po dohodě s autorem  si ji přeložil a upravil. Její až rezignující baladickou náladu přetavil do podoby hlubokého uměleckého a obecně lidského poselství. Dominantní úlohu svěřil orchestru, sbor a sólista jen hudbu konkretizují slovy, její baladičnost, drama, tragiku a vzdor, ale i trpkou lyriku zvolna se měnící v probuzenou naději závěrečného „Zem, krása uplakaná, daj nam snívať o jari, čo príde z dážďom kvetov.“

Sinfoniettu, své poslední orchestrální dílo, Leoš Janáček (1854-1928) dokončil v dubnu roku 1926. Bezprostředních podnětů měl několik: živou vzpomínku na vojenský promenádní koncert v Písku, opakovanou žádost Lidových novin o hudební motto, nejlépe fanfáry, k nadcházejícím sokolským slavnostem a vlastní vnitřní přání složit hold milovanému i nenáviděnému městu Brnu. Skladbu velmi dlouho promýšlel, měnil podtituly (vojenská, sokolská), které nakonec odmítnul, než její koncepce vyzrála do konečné, neobyčejně pregnantní podoby, zarámované slavnostním zvukem žesťového souboru s tympány.

Janáček psal Sinfoniettu jako všechny své skladby přímo do partitury, notové osnovy si linkoval od ruky na volné listy papíru. Své hudební myšlenky spojoval s konkrétní představou v ideálu čistých instrumentálních barev, jež jsou v jeho orchestrálních skladbách nositeli emocionálního poselství, protože nástroje zde zastupují lidské hlasy. Janáčkova Sinfonietta byla premiérována orchestrem České filharmonie za řízení Václava Talicha 26. června 1926 v Praze v rámci 8. všesokolského sletu a od té doby zní při slavnostních příležitostech, jako je tento závěrečný festivalový koncert.

 

Britský dirigent James Judd studoval na londýnské Trinity College, po jejímž ukončení se stal asistentem Lorina Maazela v Clevelandu. Po dvou letech se vrátil zpět do Evropy, kde se stal výkonným ředitelem European Community Youth Orchestra, jehož šéfdirigentem byl v té dobš Claudio Abbado. Po dobu osmi let byl hudebním ředitelem Novozélandského symfonického orchestru, jako hlavní hostující dirigent spolupracoval s Orchestre National de Lille a Adelaide Symphony. V roce 2008 založil Miami Music Project, který za finanční pomoci nadace John and James Knight Foundation podporuje vzdělávání a výchovu dětem z různých sociálních vrstev.

 

Slovenská filharmonie byla založena v roce 1949. Na jejím následném uměleckém rozvoji se podíleli šéfdirigenti Tibor Frešo, Libor Pešek či Ondrej Lenárd, který post šéfdirigenta a hudebního ředitele zastával v letech 1991-2001. Mezi hostující dirigenty orchestru patří Claudio Abbado, Karel Ančerl, Mariss Jansons, Neeme Järvi a další. Vedle aktivní nahrávací činnosti pro rozhlas, televizi a hudební vydavatelství (OPUS, Supraphon ad.) orchestr pravidelně koncertuje nejen na Slovensku, ale i v zahraničí (Japonsko, Jižní Korea, USA).

 

Jozef Chabroň je absolventem bratislavské VŠMU (Blanka Juhaňáková) a se Slovenským filharmonických sborem spolupracuje od roku 2006. Mezi jeho největší dosavadní úspěchy patří kompletní nastudování Schönbergova díla Mojžíš a Áron pro Curyšskou operu (2011) a příprava sboru na účinkování v operní produkci Chovančina Modesta Petroviče Musorgského pro Vídeňskou státní operu. V sezóně 2017/2018 spolupracuje s BBC Proms, Vídeňskou státní operou, Filharmonickým Orchestrem Monte Carlo či Dortmunder Philharmoniker.

Slovenský filharmonický sbor je prominentním reprezentantem slovenského profesionálního sborového umění. Spolupráci s ním ocenila řada renomovaných dirigentů jako Serge Baudo, Zubin Mehta, Libor Pešek či Esa Pekka-Salonen. Kromě pravidelné koncertní činnosti na domácí půdě sbor každoročně absolvuje množství zahraničních zájezdů převážně po Evropě, ale také do Maroka, Turecka či Japonska. Jeho bohatá diskografie zahrnuje pro slovenské i zahraniční televize, rozhlas či renomované nahrávací společnosti (Deutsche Grammophon, Naxos, Sony).

Jan Vacík je absolventem Pražské konzervatoře (housle, hoboj, skladba), studiu zpěvu se začal věnovat až po své emigraci do Mnichova v roce 1985, kde se vzdělával pod vedením Elsy Domberger-Widmayer. Po její smrti odešel do Itálie (Carl Bergonzi), kde obdržel stipendium na Academia Verdiana a posléze na Corale Verdi v Parmě. Debutoval rolí Polluxe v milánské La Scale, v letech 1988-1993 působil v Bayerische Staatsoper. Hostoval na mnoha světových operních scénách (Tokio, Řím, Vídeň, Lyon) pod vedením dirigentů jako Sir Charles Mackerass, Richardo Mutti, Jiří Bělohlávek a mnoha dalších.

 

České století 1918-2018