Slovenská filharmonie & James Judd Slovenská filharmonie & James Judd Slovenská filharmonie & James Judd
Bohuslávek Martináč
Šalmajka Andělská
zpět na program

Slovenská filharmonie & James Judd

Závěrečný koncert

Fibich / Suchoň / Janáček

Program

  • Zdeněk Fibich: Komenský op.34
  • Eugen Suchoň: Žalm zeme podkarpatskej op. 12
  • Leoš Janáček: Sinfonietta

Interpreti

  • Slovenská filharmonie
  • James Judd - dirigent
  • Jan Vacík - tenor
  • Jozef Chabroň - sbormistr

Partner koncertu

Datum konání

Neděle, 3. 6. 2018 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 21.45

Cena

400 - 2 100 Vstupenky vyprodány
Ilustrace 1
Ilustrace 3

Novinka – Mastercard Lounge

Mastercard Lounge

Objednejte si občerstvení na přestávku a vyhněte se frontám! Pro držitele platebních karet Mastercard otevíráme o přestávkách koncertů v Obecním domě salonek Mastercard Lounge se speciálním menu. Obdržíte poukaz, který vás opravňuje pro vstup do jinak uzavřeného salonku.

Více informací zde.


O programu

Hlavní dramaturgickou linkou festivalu bude připomínka stého výročí založení republiky. Československý akcent se pochopitelně objevuje i v programu závěrečného koncertu. Zazní zajímavý dialog dvou klasiků české a slovenské hudby 20. století – Eugena Suchoně a Leoše Janáčka. Žalm zeme podkarpatskej má pro formování slovenské kulturní identity v mnohém podobný význam jako Má vlast pro českou svébytnost. Vznik Janáčkovy Sinfonietty pak spadá přímo do počáteční dekády první republiky.

V roce 1892 bylo slaveno 300. výročí narození filozofa a myslitele Jana Ámose Komenského, zvaného učitel národů, jenž se narodil na rozhraní Moravy a Slovenska. K této příležitosti vytvořil Zdeněk Fibich (1850–1900) jako své 34. dílo slavnostní ouverturu, která nese jeho jméno: Komenský. Po velkolepé introdukci se rozezní chorálová melodie z Komenského amsterdamského Kancionálu z roku 1659, na kterou Fibich naváže vlastní, stále rozvíjenou zpěvnou myšlenkou, obklopenou dalšími hudebními nápady, s nimiž se po návratu úvodních fanfár v závěru spojí ve slavnostní, zvukově velkolepé apoteóze.

Eugen Suchoň (1908–1993) položil základy moderní slovenské hudby a jeho skladatelské dílo už náleží ke klasickým hodnotám evropské hudby 20. století. Jako bytostný dramatik těží z protikladů rapsodičnosti a klasicky formovaného základu, mimohudební inspirace a principů absolutní hudby, celé jeho dílo tvoří jedinečně celistvý a myšlenkově homogenní komplex, kde „každý tón hudby je napsán krví jeho srdce“ (Igor Vajda).

Žalm zeme podkarpatskej op. 12, první z vrcholů Suchoňova díla, právem získal pověst nejvýznamnějšího a nejkrásnějšího vokálně symfonického díla slovenské hudby vůbec. Autora zaujala závěrečná báseň sbírky Vítr z Polonin Jaroslava Zatloukala, po dohodě s autorem si ji přeložil a upravil. Její až rezignující baladickou náladu přetavil do podoby hlubokého uměleckého a obecně lidského poselství. Dominantní úlohu svěřil orchestru, sbor a sólista jen hudbu konkretizují slovy, její baladičnost, drama, tragiku a vzdor, ale i trpkou lyriku zvolna se měnící v probuzenou naději závěrečného „zem, krása uplakaná, daj nam snívať o jari, čo príde z dážďom kvetov“.

Sinfoniettu, své poslední orchestrální dílo, Leoš Janáček (1854–1928) dokončil v dubnu roku 1926. Bezprostředních podnětů měl několik: živou vzpomínku na vojenský promenádní koncert v Písku, opakovanou žádost Lidových novin o hudební motto, nejlépe fanfáry, k nadcházejícím sokolským slavnostem a vlastní vnitřní přání složit hold milovanému i nenáviděnému městu Brnu. Skladbu velmi dlouho promýšlel, měnil podtituly (vojenská, sokolská), které nakonec odmítl, než její koncepce vyzrála do konečné, neobyčejně pregnantní podoby, zarámované slavnostním zvukem žesťového souboru s tympány.

Janáček psal Sinfoniettu jako všechny své skladby přímo do partitury, notové osnovy si linkoval od ruky na volné listy papíru. Své hudební myšlenky spojoval s konkrétní představou v ideálu čistých instrumentálních barev, jež jsou v jeho orchestrálních skladbách nositeli emocionálního poselství, protože nástroje zde zastupují lidské hlasy. Janáčkova Sinfonietta byla premiérována orchestrem České filharmonie za řízení Václava Talicha 26. června 1926 v Praze v rámci 8. všesokolského sletu a od té doby zní při slavnostních příležitostech, jako je tento závěrečný festivalový koncert.

Britský dirigent James Judd studoval na londýnské Trinity College, po jejímž ukončení se stal asistentem Lorina Maazela v Clevelandu. Po dvou letech se vrátil zpět do Evropy, kde se stal výkonným ředitelem European Community Youth Orchestra, jehož šéfdirigentem byl v té době Claudio Abbado. Po dobu osmi let byl hudebním ředitelem Novozélandského symfonického orchestru, jako hlavní hostující dirigent spolupracoval s Orchestre National de Lille a Adelaide Symphony. V roce 2008 založil Miami Music Project, který za finanční pomoci nadace John and James Knight Foundation podporuje vzdělávání a výchovu dětí z různých sociálních vrstev.

Jan Vacík je absolventem Pražské konzervatoře (housle, hoboj, skladba), studiu zpěvu se začal věnovat až po své emigraci do Mnichova v roce 1985, kde se vzdělával pod vedením Elsy Domberger-Widmayer. Po její smrti odešel do Itálie (Carl Bergonzi), kde obdržel stipendium na Academia Verdiana a posléze na Corale Verdi v Parmě. Debutoval rolí Polluxe v milánské La Scale, v letech 1988–1993 působil v Bayerische Staatsoper. Hostoval na mnoha světových operních scénách (Tokio, Řím, Vídeň, Lyon) pod vedením dirigentů jako sir Charles Mackerras, Riccardo Muti, Jiří Bělohlávek a mnoha dalších.

Slovenská filharmonie byla založena v roce 1949. Na jejím následném uměleckém rozvoji se podíleli šéfdirigenti Tibor Frešo, Libor Pešek či Ondrej Lenárd, který post šéfdirigenta a hudebního ředitele zastával v letech 1991–2001. Mezi hostující dirigenty orchestru patří Claudio Abbado, Karel Ančerl, Mariss Jansons, Neeme Järvi a další. Vedle aktivní nahrávací činnosti pro rozhlas, televizi a hudební vydavatelství (OPUS, Supraphon ad.) orchestr pravidelně koncertuje nejen na Slovensku, ale i v zahraničí (Japonsko, Jižní Korea, USA).

Jozef Chabroň je absolventem bratislavské VŠMU (Blanka Juhaňáková) a se Slovenským filharmonickým sborem spolupracuje od roku 2006. Mezi jeho největší dosavadní úspěchy patří kompletní nastudování Schönbergova díla Mojžíš a Áron pro Curyšskou operu (2011) a příprava sboru na účinkování v operní produkci Chovančina Modesta Petroviče Musorgského pro Vídeňskou státní operu. V sezóně 2017/2018 spolupracuje s BBC Proms, Vídeňskou státní operou, Filharmonickým orchestrem Monte Carlo či Dortmunder Philharmoniker.

Slovenský filharmonický sbor je prominentním reprezentantem slovenského profesionálního sborového umění. Spolupráci s ním ocenila řada renomovaných dirigentů jako Serge Baudo, Zubin Mehta, Libor Pešek či Esa Pekka-Salonen. Kromě pravidelné koncertní činnosti na domácí půdě sbor každoročně absolvuje množství zahraničních zájezdů převážně po Evropě, ale také do Maroka, Turecka či Japonska. Jeho bohatá diskografie zahrnuje nahrávky pro slovenské i zahraniční televize, rozhlas či renomované nahrávací společnosti (Deutsche Grammophon, Naxos, Sony).

 

České století 1918-2018