SOČR & Volkov & Bar...
17/05/21 20:00 Obecní dům – Smetanova síň
Zpět na program

SOČR & Volkov & Bartoš

Máte vstupenky? Vyčkejte na email s informací, zda se koncert koná s publikem.

Plánované setkání s umělci před koncertem se neuskuteční.

Program

  • Alexander Zemlinsky: Sinfonietta op. 23
  • Sergej Prokofjev: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Des dur op. 10
  • Igor Stravinskij: Hra v karty, balet o třech rozdáních

Interpreti

  • Symfonický orchestr Českého rozhlasu
  • Ilan Volkov - dirigent
  • Jan Bartoš - klavír

Cena

350 - 700

Datum konání

17 / 05 / 2021
Pondělí 20.00

Sledujte živě!

Léta „posledního bezvětří“ i „temné předtuchy“

Přelom 20. a 30. let minulého století – léta „posledního bezvětří“ i „temné předtuchy“, jak napsal v pamětech Svět včerejška Stefan Zweig – byl v Evropě ve znamení hudebního kvasu, do něhož návštěvníky koncertu uvede objevná programová sonda. V té době ruský skladatel Igor Stravinskij, toho času usazený ve Francii, komponoval u příležitosti 50. výročí založení Bostonského symfonického orchestru na objednávku Sergeje Kusevického Žalmovou symfonii, později hojně provozovanou a pokládanou za jedno z klíčových děl 20. století. Židovský autor Hans Krása formující se v německém prostředí pražského kulturního života psal – taktéž na žalmy – kantátu Die Erde ist des Herrn… (Bohu patří země), v mnoha ohledech blízkou Žalmové symfonii, ale zdaleka ne tak známou. A rakouský tvůrce Alexander Zemlinsky, žák Mahlerův a učitel Krásův, který se po šestnácti letech strávených v čele orchestru Nového německého divadla v Praze vrátil do Vídně, pracoval na Sinfoniettě, která mu měla zajistit větší propagaci ze strany jeho vydavatele. „Celý projekt vznikal v úzké spolupráci s Ilanem Volkovem, mimořádnou dirigentskou osobností s nesmírně širokým záběrem, který se dlouhodobě věnuje i hudbě tzv. terezínských autorů,“ uvádí dramaturg festivalu Josef Třeštík. Bývalý šéfdirigent a dodnes hlavní hostující dirigent Skotského symfonického orchestru BBC, s nímž vystoupil na Pražském jaru v letech 2003 a 2007, sám říká, že Praha je pro něj „tajemným a legendárním místem“, které poprvé navštívil s rodiči v roce 1989. „Byl to nezapomenutelný výlet. Později jsem měl tu čest v místních úžasných sálech a pro fantastické publikum dirigovat několikrát.“ Tentokrát Volkov povede Symfonický orchestr Českého rozhlasu a ve dvou skladbách (Stravinského a Krásově) i Český filharmonický sbor Brno. V Krásově kantátě přizval ke spolupráci také čtveřici špičkových domácích sólistů.

Zemlinsky (1871–1942) se ke kompozici Sinfonietty op. 23 odhodlal z čistě pragmatických důvodů. Když si postěžoval svému vydavateli, že tento málo dbá o propagaci jeho tvorby, dostalo se mu odpovědi, že Zemlinského katalog je skoupý na čistě symfonické skladby kratšího rozsahu, které by bylo možno šířit snáz než jiná jeho díla. Netrvalo to dlouho a Zemlinsky zaslal do vydavatelství Sinfoniettu, pozdně romantickou skladbu stylově oscilující mezi Mahlerem a raným Schönbergem, kterou dokončil roku 1934. Třebaže byl tenkrát už několik let usazen ve Vídni, dílo poprvé zaznělo v jeho předchozím působišti, v Praze, a to 19. února 1935 pod taktovkou Heinricha Jalowetze. Sám autor skladbu poté dirigoval ve Vídni, Paříži, Barceloně, Lausanne, v sezóně 1940/1941 ji v americké premiéře uvedl Dimitri Mitropoulos s Newyorskou filharmonií. V programu Pražského jara zazní poprvé.

Ilan Volkov © Astrid Ackermann (2)

Ilan Volkov strávil několik let jako asistent u Bostonských symfoniků, od roku 2003 vedl Skotský symfonický orchestr BBC a od roku 2009 v něm působí jako hlavní hostující dirigent. V letech 2011–2014 byl hudebním ředitelem a šéfdirigentem Islandského symfonického orchestru. Premiéroval skladby mnoha mezinárodně proslulých autorů, mj. Jonathana Harveye, Hanse Abrahamsena, Unsuk Chin či Marka-Anthonyho Turnage.

Jan Bartoš je v mezinárodním tisku označován jako „jeden z nejlepších klavíristů v Evropě“ a „sofistikovaný a emotivní interpret“. Na nahrávkách, které Bartoš natáčí exkluzivně pro Supraphon, jsou zastoupeni Janáček, Mozart, Beethoven a Novák. Alba si zasloužila uznání periodik Gramophone, Diapason, BBC Music Magazine, The Sunday Times, American Record Guide či The Guardian.

Úspěšné je i Bartošovo nejnovější CD pro Supraphon s vůbec první studiovou nahrávkou Klavírního koncertu e moll Vítězslava Nováka, v níž Bartoše doprovodil Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) pod taktovkou Jakuba Hrůši. Londýnský deník The Guardian ocenil CD jako Klasické album týdne, zařadil je mezi Nejlepší alba měsíce září 2020 a vyzdvihl expresivní podání sólového partu slovy, že „Jan Bartoš k nahrávce přistupuje s patřičnou rázovitostí“. Časopis Stretto ocenil „brilantní provedení jak sólistou, tak dirigentem“, zatímco britský týdeník The Sunday Times zařadil CD mezi „idiomatickou tvorbu Hrůši a Bartoše, kterou se vyplatí znát“. Bartošovo janáčkovské album bylo oceněné Výběrem editora časopisu Gramophone, který poznamenal, že Bartoš vtahuje posluchače do „Janáčkova podmanivého zvukového světa, hudby, jež je zároveň exponovaná i osobní, s provázaností a drobnohledem, jež jsou podané od samého začátku s představivostí a hlubokou důmyslností“. Americká rozhlasová stanice NPR umístila nahrávku mezi Deset klasických alb pro další desetiletí. Bartošovo beethovenské dvojalbum se může pyšnit pětihvězdičkovou recenzí v časopise BBC Music Magazine, kde pisatel nešetří chválou: „Na této nahrávce je mimořádné vše … Arietta z op. 111 je nepopsatelně nádherná.“

SOČR 2021 2

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejvýznamnějším českým orchestrům současnosti. Od sezóny 2018/19 zastává post šéfdirigenta a uměleckého ředitele německý dirigent Alexander Liebreich. Za posledních několik let orchestr spolupracoval s předními českými i zahraničními dirigenty (Tomáš Netopil, Jakub Hrůša, Stephan Asbury, John Axelrod, Ion Marin, Michał Nesterowicz nebo Wayne Marshall) a sólisty (Krystian Zimerman, Alban Gerhardt, Steven Isserlis, Christian Lindberg, Renée Fleming či Jonas Kaufmann). SOČR pravidelně objednává a uvádí skladby předních českých skladatelů současnosti, jako jsou Pavel Zemek Novák, Jan Ryant Dřízal, Miroslav Srnka nebo Jiří Kadeřábek. Z bohaté nahrávací činnosti SOČRu v nedávných letech vzešly významné počiny jako janáčkovská trilogie s dirigentem Tomášem Netopilem, první kompletní nahrávka osmi symfonií Miloslava Kabeláče či záznam všech klavírních koncertů Bohuslava Martinů.