JAZZ NA JARU

Camilla George se narodila v nigerijském městě Eket a o hudbu se zajímala od raného dětství. Poslouchala zejména saxofonisty Jackieho McLeana a Charlieho Parkera a hudbu politicky angažovaného nigerijského hudebníka Fely Kutiho, považovaného za krále afrobeatu, nigerijského žánru spojujícího západoafrickou tradici s americkým funkem a jazzem. Na saxofon začala hrát v jedenácti letech, kdy vyhrála hudební soutěž, v níž jako cenu získala lekce hry na tento nástroj.  Postupně se učila u řady jazzových velikánů a absolvovala jazzový program na londýnské Trinity College. Ještě během studia se stala členkou uznávané kapely Jazz Jamaica. Když v roce 2017 vydala své debutové album Isang, jehož název v jejím rodném jazyce Ibio znamená „cesta“, dostalo se mu uznání od kritiky i hudbymilovné veřejnosti. Evening Standard mladou hudebnici označil za „zlaté děvče jazzu“.

Ke svým africkým kořenům i rodné řeči se s ještě větší intenzitou vrátila na svém zatím posledním albu Ibio-Ibio, které je poctou lidem jejího rodného kmene na jihonigerijském pobřeží. Album staví na hypnotizující směsi klasického jazzu s afrofuturismem a hip-hopem. „Newyorská bebopová scéna 40. a 50. let se hemžila hudebníky vycházejícími z různých stylů,“ řekla hudebnice pro deník The Standard. „Opravdoví jazzoví umělci jako Miles Davis do svých skladeb zapojovali nové techniky a zvuky, neustále se vyvíjeli a měnili. A to se děje i teď. V Londýně, v Los Angeles, v New Yorku, všude se jazz mísí s věcmi, jako je grime, hip-hop a elektronika, ale to neznamená, že to není jazz,“ zasazuje do kontextu vlastní tvorbu Camilla George, která sdílí byt s černým kocourem jménem Coltrane.