Zpět na program

KRYŠTOFOVY SVATYNĚ

Partner koncertu                                               Za finanční podpory

               

S podporou

 

Mikko Franck, představitel nesmírně silné finské dirigentské školy, na hudební scénu vtrhnul jako blesk. Program propojí díla francouzských klasiků se světovou premiérou skladby Kryštofa Mařatky, kterou bude dirigovat přímo její autor. V Paříži a v Praze žijící český skladatel ji napsal inspirován pravěkými jeskynními malbami pro houslistu Amauryho Coeytauxe na společnou objednávku Pražského jara a Francouzského rozhlasu.

Před koncertem v 19.10 proběhne setkání s Kryštofem Mařatkou.
Sukova síň, Rudolfinum
Moderuje dramaturg Pražského jara Josef Třeštík.

Program

  • Louise Farrenc: Předehra č. 2 Es dur op. 24
  • Kryštof Mařatka: SVATYNĚ – v hlubinách jeskynních maleb, koncert pro housle a orchestr (světová premiéra na objednávku Pražského jara a Radio France)
  • Maurice Ravel: Dafnis a Chloé, suita z baletu č. 2
  • Maurice Ravel: La Valse, choreografická báseň pro orchestr

Interpreti

  • Orchestre Philharmonique de Radio France
  • Mikko Franck - dirigent
  • Kryštof Mařatka - dirigent
  • Amaury Coeytaux - housle

Cena

700 - 1900
27 5 2024
Pondělí 20.00

Mikko Franck zahájil svou dirigentskou kariéru v sedmnácti letech a od té doby spolupracuje s významnými orchestry a operními domy po celém světě. V letech 2002-2007 byl hudebním ředitelem Belgického národního orchestru a v letech 2006-2013 generálním hudebním ředitelem Finské národní opery.

Od roku 2015 je hudebním ředitelem Orchestre Philharmonique de Radio France a po celou dobu svého působení se intenzivně věnuje péči o jeho kreativní a eklektický programový styl. Vedl je na turné po Evropě a Asii a nahrál díla Francka, Debussyho, Šostakoviče, Stravinského a Strausse. Kromě toho je pravidelným hostem nejlepších světových orchestrů; v uplynulém roce dirigoval Berlínské filharmoniky či Chicago Symphony. Je velvyslancem dobré vůle UNICEF, v loňském roce mu udělil prezident Finské republiky Pro Finlandia Řádu finského lva. Mikko Franck se českému publiku představí vůbec poprvé.

 

Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu vyniká až neuvěřitelně nuancovanou tónovou kulturou. Když orchestr v roce 2013 Pražské jaro zahajoval, ocenilo to nejen publikum ve Smetanově síni Obecního domu, ale i odborná kritika. „Slyšíte velkou škálu zvukových barev, se kterými si sami muzikanti pohrávají. Flétnisté si užívají moment, kdy předávají slovo houslistům, houslisté zase klarinetistům a zvuk jedné skupiny jako by přirozeně vplouval do druhé,“ napsal tehdy pro Aktuálně.cz Petr Kadlec. Jsou to právě tyto kvality, které orchestr činí ideálním interpretem francouzského repertoáru, charakteristického rafinovanou instrumentací a smyslem pro témbr.

Pod vedením Mikko Francka orchestr v Praze uvede dvě díla Maurice Ravela, která vznikla pro proslulý Ruský balet Sergeje Ďagileva: druhou suitu z baletu Dafnis a Chloé a taneční báseň La valse, extatickou i ironickou poctu vídeňskému valčíku. Mimořádný večer otevře energická Předehra č. 2 Es dur Louise Farrenc, francouzské romantické skladatelky a žákyně Antonína Rejchy, jejíž hudba se v posledních letech zaslouženě těší čím dál větší pozornosti.

Sólistou večera bude francouzský houslista Amaury Coeytaux. Žáka Jeana-Jacquese Kantorowa a Pinchase Zukermana vynáší britský The Strad pro jeho „velikou muzikalitu, bezchybnou techniku a vřelý zvuk“. Coeytaux debutoval v Carnegie Hall v pouhých devíti letech. Coby primárius světoznámého souboru Modigliani Quartet hrál v neprestižnějších koncertních sálech včetně londýnské Wigmore Hall, Elbphilharmonie v Hamburku nebo vídeňského Konzerthausu. Na své stradivárky z roku 1715 v Praze uvede premiéru houslového koncertu Kryštofa Mařatky. Dílo s tajuplným názvem SVATYNĚ – v hlubinách jeskyních maleb je inspirované pravěkým uměním, obrazy zachovanými v jeskyních desítky tisíc let.

„Je úžasné pozorovat, jak vynalézavě dokázal člověk doby kamenné zaznamenávat svůj svět,“ říká skladatel. „Nečekaně, překvapivě zručně, citlivě a s fascinující vnitřní silou, kterou dochované umění vyzařuje. Rozumíme mu? Umíme ho přečíst?“ Každá z pěti vět je osobním pohledem autora na konkrétní artefakt nalezený v jedné z pěti slavných jeskyní – např. obraz býků v jeskyni Lascaux, lvů v jeskyni Chauvet či flétny z jeskyně Isturitz. „Nemá za cíl ho popsat, či dokonce imitovat,“ vysvětluje Mařatka. „Chce pouze upozornit na jeho jedinečnost a dotknout se tím nadčasových hodnot spojujících minulé a budoucí civilizace.“

Autor skladby děkuje paní Karle Lažanské a R.H. za jejich osvícenou podporu.