Setkání s umělci
Ray Chen, Ion Marin, 18.30
Ray Chen je prototypem mladého umělce 21. století. Prostřednictvím svých rozsáhlých aktivit na sociálních sítích pravidelně oslovuje miliony posluchačů a příznivců klasické hudby doslova ze všech koutů světa, kteří obdivují jeho bravurní hru, sledují záznamy jeho mistrovských kurzů, ale také se baví nad jeho vtipnými skeči a poučnými videi. Jak skvěle vystihl Sydney Morning Herald: „Ray Chen je paradoxem: je ztělesněním toho, čemu se říká ‚cool‘, a přitom se v něm spojuje ztřeštěný smysl pro humor s jeho dokonalou virtuózní technikou, v níž se střetávají protipóly ohně a vody.“ Jedenatřicetiletý rodák z Tchaj-wanu je díky tomu jedním z mála umělců světa klasické hudby, jehož lze označit za světovou celebritu.
V roce 2017 byl v kategorii Entertainment & Sports zařazen do elitního výběru třiceti osobností mladších třiceti let asijské edice časopisu Forbes, hostoval v televizním komediálním dramatu Mozart in the Jungle, již řadu let spolupracuje s módním domem Giorgio Armani a objevil se v italské mutaci časopisu Vogue. Vystupoval na tak prestižních a mediálně sledovaných událostech, jako jsou velkolepé oslavy Dne Bastily, kde v roce 2015 hrál pro 800 000 lidí, slavnostní koncert u příležitosti udílení Nobelových cen (2012) či proslulý hudební festival BBC Proms.
Nejen díky tomu tento absolvent Curtisova institutu a vítěz jedné z nejnáročnějších hudebních soutěží světa, Soutěže královny Alžběty v Bruselu (2009), pravidelně vyprodává koncertní sály celého světa a uchvacuje posluchače nejen svým zvláštním charismatem, ale především naprosto excelentní a osobitou hrou na nástroj „Joachim“ Antonia Stradivariho z roku 1715, který v minulosti patřil proslulému maďarskému houslistovi Josephu Joachimovi, jednomu z nejvýznamnějších houslistů 19. století, jenž svým uměním inspiroval celou řadu hudebních skladatelů včetně Johannese Brahmse – ten přímo pro něj napsal svůj Koncert pro housle a orchestr D dur op. 77.
Publiku Pražského jara se Chen představí ve slavné Španělské symfonii francouzského skladatele Édouarda Lala, zkomponované pro houslistu Pabla Sarasata, který dílo premiéroval v Paříži v únoru roku 1875. Pětivětý opus, patřící k nejrozsáhlejším a nejnáročnějším kompozicím houslového repertoáru, je inspirován Sarasatovým rodným Španělskem, jeho půvabnými melodiemi a živelnými rytmy, které ve své době působily na publikum nově a exoticky a staly se nepochybně jedním z důvodů, proč se skladba krátce po své premiéře stala doslova hitem.
Doprovázet jej bude Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK pod taktovkou Iona Marina, umělce patřícího k několika málo současným dirigentům, jimž se podařilo dostat se na absolutní vrchol jak v oblasti operní, tak symfonické hudby. Pravidelný host Metropolitní opery v New Yorku, italské La Scaly či Bavorské státní opery zároveň pravidelně koncertuje s předními evropskými tělesy, jako je Berlínská filharmonie, Petrohradská filharmonie, Gewandhausorchester Leipzig, London Symphony Orchestra či Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od sezóny 2014/2015 je stálým hostujícím dirigentem Hamburských symfoniků, rezidenčního orchestru ikonické Elbphilharmonie.
Mezi umělce, s nimiž se v minulosti setkal na pódiu, patří třeba Maxim Vengerov, Gidon Kremer, Hélène Grimaud či Martha Argerich, s níž například v roce 2007 uvedl v sále Berlínské filharmonie Klavírní koncert G dur Maurice Ravela. Berliner Morgenpost tehdy napsal: „Nikdo si to nenechal ujít. V jejím podání dílo získalo podobu hudebního pomníku intimního charakteru: nezapomenutelné. Ion Marin stál po jejím boku na pódiu Berlínských filharmoniků přesvědčivě a s pochopením.“
Dramaturgie večera má ale i další rozměr, jak prozrazuje sám Ion Marin. „Má inspiraci v jednom z důležitých prvků české hudební tradice – zpracovávání folklorních prvků,“ uvádí. „Od bohatství Lalových témat, která později inspirovala Čajkovského k napsání jeho Houslového koncertu, k Enescově inovativnímu zpracování městského folkloru v mistrovském symfonickém díle. Původní verze Stravinského Ptáka Ohniváka zase odvážně čerpá z harmonického i rytmického bohatství ruské lidové hudby,“ vysvětluje. „Jako obvykle, výběr děl spojuje hudební hledání s emocionálním bohatstvím, které jako umělci chceme sdílet s publikem. Spolu s Rayem Chenem se na tuto hudební cestu moc těšíme,“ uzavírá Marin.