SEONG-JIN CHO
Když v roce 2015 korejský klavírista Seong-Jin Cho vyhrál Chopinovu soutěž ve Varšavě, ocitl se náhle ve středu pozornosti a už v ní zůstal. Získal exkluzivní smlouvu s prestižním labelem Deutsche Grammophon a začal vystupovat s předními světovými orchestry a dirigenty. Hned v květnu 2016 se v českém debutu představil na Pražském jaru. Nyní se po osmi letech na festival vrací, aby uvedl program spojující hudbu Maurice Ravela a Franze Liszta.
Program
- Maurice Ravel: Menuet antique
- Maurice Ravel: Sonatina
- Maurice Ravel: Gaspard de la nuit (Kašpar noci)
- Franz Liszt: Léta putování, Rok druhý: Itálie S 161
Interpreti
- Seong-Jin Cho - klavír
„Byl to šok, před soutěží po mně nikdo ani neštěkl, nestojím o slávu, kvůli ní jsem se do soutěže nehlásil. Chci jen dělat umění,“ řekl Seong-Jin Cho pro Hospodářské noviny v souvislosti se svým prvním koncertem na Pražském jaru. Slávě neunikl. Že patří mezi nejcennější klavíristy současnosti, svědčí pouhý přehled koncertů v probíhající sezoně. Mezi vrcholy jsou vystoupení na Salcburském festivalu, BBC Proms, koncerty s Boston Symphony Orchestra či Concertgebouw Amsterdam, debut s Cleveland Orchestra a Chicago Symphony a turné s Berlínskými filharmoniky a jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem. Hudební kritik Geoff Brown pro The Times napsal, že je „absolutním mistrem projasněných textur s mnoha odstíny úhozu a barev“. Když vystoupil v londýnském Barbican Centre, Fiona Maddocks pro The Guardian uvedla: „Jen málokterý klavírista dokáže vyprodat sólový recitál v Barbicanu. Mladý Jihokorejec Seong-Jin Cho zaplnil sál a předvedl technicky bezchybný výkon.“
První polovina pražskojarního recitálu přinese tři díla Maurice Ravela. Úvodní skladba představí francouzského skladatele jako tvůrce, který se osobitým způsobem vyjadřoval k minulosti. Menuet antique dodržuje typickou třídílnou formu starého tance a využívá archaické harmonické spoje. Třívětá Sonatina zase kombinuje klasickou formu s impresionistickými barvami. Zato Kašpar noci se řadí mezi Ravelova nejprogresivnější a současně interpretačně nejnáročnější díla. Skladatel se inspiroval třemi básněmi v próze Aloysia Bertranda, francouzského romantika, předchůdce symbolismu, ke kterému se hlásili velikáni jako Charles Baudelaire a Stéphane Mallarmé. Virtuózní klavírní sazba odkazuje k Lisztovi, nesmírně sofistikované harmonie míří už hluboko do 20. století.
Večer vyvrcholí provedení rozsáhlého cyklu Franze Liszta Léta putování, Rok druhý: Itálie. Bezmála hodinovou programní suitu můžeme vnímat jako skladatelovy stylizované hudební zápisky z Apeninského poloostrova, kde byl oslněn čarokrásnou přírodou, výtvarným uměním i poezií Petrarcy a Danteho.
