SOČR, Liebreich & Hadelich

Základní pravda o naší existenci

„Jsem nadšen, že poprvé vystoupím na Pražském jaru!“ netají radost jeden z nejvyhledávanějších houslistů současnosti Augustin Hadelich. Program koncertu, na němž spojí síly se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením jeho šéfdirigenta Alexandra Liebreicha, je nejen posluchačsky atraktivní, ale i dramaturgicky rafinovaný. Předkládá hudbu tří různých období – klasicismu, romantismu a 20. století – Houslový koncert Ludwiga van Beethovena, zřídka uváděnou symfonickou báseň Les Éolides Césara Francka, od jehož narození uplyne v roce 2022 rovných 200 let, a Koncert pro orchestr, vrcholný opus folkloristického období klasika polské hudby Witolda Lutosławského. „Beethovenův Houslový koncert je jedním z největších děl, jaké kdy bylo pro housle napsáno. Hraji ho od svých osmi let,“ říká Hadelich. „Kdykoliv hraji pomalou větu, žasnu, jak dokonalá, prostá, intimní a lidská hudba to je. Možná nám dává – byť jen na okamžik – zahlédnout základní pravdu o naší existenci, záblesk toho, co je za ní,“ dodává. Za zmínku dále stojí, že Alexander Liebreich během svého nedávného šéfdirigentského působení u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu Katovice (NOSPR) pořídil ceněné nahrávky několika skladeb Lutosławského, mezi nimiž nechybí ani Koncert pro orchestr. Máme se na co těšit.

Burcující ideály

Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena (1770–1827) vznikal v ovzduší skladatelova hrdinského období; je prosycen patosem a burcujícími ideály, tak jako další skladby, které Beethoven tehdy skládal. O slovo se v něm ovšem hlásí i „klepání osudu“ Páté symfonie, mimo jiné hned v úvodu v podobě vstupního tympánového motivu. Premiéra díla, která se uskutečnila 23. prosince 1806 v Divadle na Vídeňce, nedopadla vůbec dobře. Skladatel dopisoval koncert na poslední chvíli a materiál odevzdal těsně před provedením. Traduje se dokonce, že sólista Franz Clement musel učinit mezi prvními dvěma větami vynucenou pauzu, aby mohl přečíst finální Rondo. Koncert pak téměř na čtyři dekády upadl do zapomnění. Na pódium jej poté vrátil Joseph Joachim, tehdy dvanáctiletý, s orchestrem Londýnské filharmonické společnosti. „Trvalo mnoho let a stálo to mohou úsilí Josepha Joachima, který dílo zařazoval na programy navzdory orchestrům a publiku, než dílo konečně našlo své místo v repertoáru,“ říká Augustin Hadelich. „Jak se vyvíjela technika houslové hry, nároky koncertu bylo snazší zvládnout. Nyní koncert patří k nejvíce milovaným a nejčastěji uváděným dílům pro housle,“ dodává.

Citlivost hedvábí

„Německo-americký houslista Augustin Hadelich má dechberoucí techniku. Je těžké rozhodnout, co je působivější, zda vysokorychlostní výkon jeho levé ruky (…), nebo pravá ruka ovládající smyčec s dokonalou rovnováhou mezi ráznou energií a citlivostí jemného hedvábí,“ uvedla   stanice Bavorského rozhlasu BR-Klassik. Syn německých rodičů narozený v Itálii a absolvent třídy Joela Smirnoffa na Juilliard School započal svou hvězdnou kariéru po vítězství v Mezinárodní houslové soutěži v Indianapolis (2006). Je držitelem několika ocenění, mezi nimiž se vyjímá cena Grammy, kterou získal roku 2016 za nahrávku houslového koncertu L’arbre des songes Henriho Dutilleuxe. Na CD natočená pro prestižní vydavatelství Warner Classics nahrál Paganiniho 24 capriccií (2018), houslové koncerty Brahmsův a Ligetiho (2019); na albu Bohemian Tales (2020), nominovaném na Grammy, provedl ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu pod taktovkou Jakuba Hrůši Dvořákův Houslový koncert a moll a spolu s klavíristou Charlesem Owenem komorní skladby z odkazu Dvořákova a Janáčkova.

Pro další labely natočil Houslový koncert D dur Čajkovského a Lalovu Španělskou symfonii (LPO 2017) či Sibeliův Houslový koncert d moll a Concentric Paths Thomase Adèse (AVIE 2014).

Hadelich spolupracoval s většinou významných orchestrů ve Spojených státech i v Evropě – mj. se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, s nímž pod vedením Jakuba Hrůši uvedl Dvořákův Houslový koncert, nebo s Concertgebouw Amsterdam, před nímž se představil s Houslovým koncertem Jeana Sibelia. Beethovenův koncert provedl mj. s Bostonským symfonickým orchestrem a jeho šéfdirigentem Andrisem Nelsonsem nebo s Losangeleskou filharmonií a Edo de Waartem. Hraje na housle z dílny cremonského houslařského mistra Giuseppa Guarneriho del Gesù z roku 1744. Mezi vrcholy jeho současné koncertní sezony patří debut s Berlínskými filharmoniky, se kterými provede Houslový koncert č. 2 Sergeje Prokofjeva, nebo premiéra Houslového koncertu, který pro něj napsal irský skladatel Donnacha Dennehy.

Pod taktovkou šéfdirigenta

Alexander Liebreich (1968) je od sezony 2018/2019 šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, počínaje sezonou 2022/2023 povede Orquestra de València a bude též uměleckým poradcem Palau de la Música v témže městě. Coby hostující dirigent vystoupil s filharmoniemi mnichovskou nebo drážďanskou, s rozhlasovými orchestry berlínským, stuttgartským či mnichovským, symfonickými orchestry BBC, NHK, Concertgebouw v Amsterdamu ad. Pravidelně spolupracuje se sólisty jako Lisa Batiashvili, Frank Peter Zimmermann nebo Gautier Capuçon. Účinkoval na prestižních pódiích a festivalech po celém světě. Zasáhl také do operního světa – nejvýznamněji ve spolupráci s režisérem Hansem Neuenfelsem ve Frankfurtské opeře. V letech 2011–2014 byl prvním evropským uměleckým ředitelem festivalu v jihokorejském Tchongjongu (TIMF), na který pozval prominentní skladatele ze západu i východu (Heiner Goebbels, Beat Furrer, Unsuk Chin, Toshio Hosokawa ad.).

V letech 2006–2016 působil jako umělecký vedoucí a šéfdirigent Mnichovského komorního orchestru, s nímž pro prestižní labely (Deutsche Grammophon, Sony Classics, ECM) nahrál několik CD včetně Requiem Tigrana Mansurjana, jež bylo nominováno na Grammy a obdrželo International Classical Music Award. Toto dílo, k jehož vzniku dal svým impuls, s velkým úspěchem provedl za osobní účasti skladatele v české premiéře s Filharmonií Brno a sboru Czech Ensemble Baroque Choir. „Provedení Mansurjanova Requiem bylo výborné,“ napsal pro aktualne.cz Boris Klepal. „Zasloužený aplaus vestoje zaplněného sálu pak vyjadřoval nejen úctu k přítomnému skladateli a interpretům, ale také obdiv k jednomu z hudebních vrcholů 64. koncertní sezony Filharmonie Brno – možná tomu nejniternějšímu,“ napsal pro web Opera Plus Jiří Čevela.