Testovací koncert 10
Vestibulum id ligula porta felis euismod semper. Integer posuere erat a ante venenatis dapibus posuere velit aliquet. Duis mollis, est non commodo luctus, nisi erat porttitor ligula, eget lacinia odio sem nec elit.
Program
- Adrian Le Roy: Gaillarde de la Guerre /kytara/
- Aaron Copland: Symfonie č. 2
- Aaron Copland: Symfonie č. 3
Interpreti
- Adam Holeček
- Academia trio Praha
- Aarón Zapico
- Adam Skoumal - klavír
Partneři koncertu
Al Di Meola má už zhruba čtyři desítky let trvalé bydliště na jazzovém Olymp
Al Di Meola má už zhruba čtyři desítky let trvalé bydliště na jazzovém Olympu v kytarové síni slávy. O popularitě jednoho z průkopníků fúze jazzu, rocku a world music svědčí řada ocenění z odborných i posluchačských anket, tři zlatá alba za více než šest miliónů prodaných nahrávek na různých nosičích nebo ódy na jeho virtuozitu oplývající termíny jako „komplexní rytmická synkopace“, „provokativní melodika“, „sofistikované harmonie“ apod.
Přehrajte si audio ukázku
Nadpis něco něco
Rodáka z Jersey City okouzlily písničky Elvise Presleyho
Rodáka z Jersey City okouzlily písničky Elvise Presleyho natolik, že na střední škole cvičil na kytaru osm až deset hodin denně. Jeho prvními vzory byli mainstreamoví jazzmani Tal Farlow a Kenny Burrell, ale nové stylové možnosti pro něj objevil „Kmotr fúze“ Larry Coryell. V roce 1971 nastoupil Al Di Meola na Berklee College of Music, kde začal od druhého semestru hrát v kvartetu s Barrym Milesem. Nahrávku této skupiny si poslechl Chick Corea, jenž ho v roce 1974 pozval do kapely Return to Forever. Tam se jeho partnery stali mj. Stanley Clarke a Lenny White, se kterými natočil v první polovině sedmdesátých let úspěšná LP Where Have I Known You Before, No Mystery nebo Romantic Warrior.
Chick Corea a Stanley Clarke mu na oplátku pomohli při nahrávání jeho gramofonového debutu Land of the Midnight Sun (1976), na kterém se podíleli mj. Jaco Pastorius, Steve Gadd, Leny White a další stylotvorné osobnosti posledních dekád dvacátého a začátku jedenadvacátého století. Seznam spoluhráčů, se kterými vydal pod vlastním jménem více než dvacet titulů a na desítkách dalších asistoval jako sideman, se od té doby rozrostl do impozantní délky: figurují v něm mj. Jan Hammer, Anthony Jackson, Airto Moreira, Mino Cinelu, Dino Saluzzi, Rachel Z, Omar Hakim, Peter Erskine, Manu Katché, Vince Mendoza, Phil Collins, Paul Simon, Luciano Pavarotti, Herbie Hancock, John Patitucci, Gonzalo Rubalcaba, Charlie Haden ad. Nadšení posluchačů vyvolal Al Di Meola ohňostrojem kytarové virtuozity na třech CD, která s ním natočili Paco de Lucía a John McLaughlin a na albu The Rite of Strings s ním posvětili struny kontrabasista Stanley Jordan a houslista Jean-Luc Ponty.
Jan Čmejla
Jan Čmejla (*2003) patří k velkým nadějím české klavírní školy. Hře na klavír se věnuje od svých šesti let, o dva roky později začal i se studiem skladby. Své první hudební vzdělání získal na ZUŠ Ilji Hurníka a na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy, kde studoval pod vedením Taťány Vejvodové a Lukáše Klánského.
Al Di Meola má už zhruba čtyři desítky let trvalé bydliště na jazzovém Olympu v kytarové síni slávy. O popularitě jednoho z průkopníků fúze jazzu, rocku a world music svědčí řada ocenění z odborných i posluchačských anket, tři zlatá alba za více než šest miliónů prodaných nahrávek na různých nosičích nebo ódy na jeho virtuozitu oplývající termíny jako „komplexní rytmická synkopace“, „provokativní melodika“, „sofistikované harmonie“ apod.
Jan Čmejla
Jan Čmejla (*2003) patří k velkým nadějím české klavírní školy. Hře na klavír se věnuje od svých šesti let, o dva roky později začal i se studiem skladby. Své první hudební vzdělání získal na ZUŠ Ilji Hurníka a na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy, kde studoval pod vedením Taťány Vejvodové a Lukáše Klánského.
Rodáka z Jersey City okouzlily písničky Elvise Presleyho
Rodáka z Jersey City okouzlily písničky Elvise Presleyho natolik, že na střední škole cvičil na kytaru osm až deset hodin denně. Jeho prvními vzory byli mainstreamoví jazzmani Tal Farlow a Kenny Burrell, ale nové stylové možnosti pro něj objevil „Kmotr fúze“ Larry Coryell. V roce 1971 nastoupil Al Di Meola na Berklee College of Music, kde začal od druhého semestru hrát v kvartetu s Barrym Milesem. Nahrávku této skupiny si poslechl Chick Corea, jenž ho v roce 1974 pozval do kapely Return to Forever. Tam se jeho partnery stali mj. Stanley Clarke a Lenny White, se kterými natočil v první polovině sedmdesátých let úspěšná LP Where Have I Known You Before, No Mystery nebo Romantic Warrior.
Chick Corea a Stanley Clarke mu na oplátku pomohli při nahrávání jeho gramofonového debutu Land of the Midnight Sun (1976), na kterém se podíleli mj. Jaco Pastorius, Steve Gadd, Leny White a další stylotvorné osobnosti posledních dekád dvacátého a začátku jedenadvacátého století. Seznam spoluhráčů, se kterými vydal pod vlastním jménem více než dvacet titulů a na desítkách dalších asistoval jako sideman, se od té doby rozrostl do impozantní délky: figurují v něm mj. Jan Hammer, Anthony Jackson, Airto Moreira, Mino Cinelu, Dino Saluzzi, Rachel Z, Omar Hakim, Peter Erskine, Manu Katché, Vince Mendoza, Phil Collins, Paul Simon, Luciano Pavarotti, Herbie Hancock, John Patitucci, Gonzalo Rubalcaba, Charlie Haden ad. Nadšení posluchačů vyvolal Al Di Meola ohňostrojem kytarové virtuozity na třech CD, která s ním natočili Paco de Lucía a John McLaughlin a na albu The Rite of Strings s ním posvětili struny kontrabasista Stanley Jordan a houslista Jean-Luc Ponty.
