Mladý komorní soubor Trio Bohémo diváky přivítá v netradičních prostorech vydavatelství Economia. „Na koncertě zahrajeme velmi pestrý a posluchačsky atraktivní program, který pokryje hudební vývoj jednoho století,“ uvádí k dramaturgii houslista Matouš Pěruška. „Nesmírně se těšíme na hudbu Ástora Piazzolly, jehož tvorba je ovlivněna mnoha styly a přitom tak jedinečná!“ doplňuje ho violoncellistka Kristina Vocetková.
Soubor vznikl na počátku roku 2019 a jen pár měsíců poté vyhrál druhou cenu na prestižní soutěži Gianni Bergamo Award ve švýcarském Luganu. Velmi úspěšným pro něj byl rok 2021, kdy soubor obdržel cenu za nejlepší interpretaci díla Vídeňského klasicismu, Bohuslava Martinů a české moderní komorní hudby v rámci ISA Festivalu v Rakousku a o několik dní později zvítězil v Mezinárodní soutěži “Filippo Nicosia“ Award v Itálii. V září téhož roku trio vyhrálo první cenu a cenu publika na Mezinárodní soutěži Johannesa Brahmse v Rakousku a v říjnu 2021 zvítězilo v mezinárodní soutěži Parkhouse Award v Londýně, díky čemuž je čeká koncert v prestižní Wigmore Hall v Londýně. V roce 2021 bylo také vybráno do projektu Britten-Pears Young Artist Programme. Od roku 2020 je soubor součástí European Chamber Music Academy, v jejímž rámci koncertuje po celé Evropě (např. koncertní sál Nagyterem na Akademii Ference Liszta v Budapešti nebo sál TivoliVredenburg v Utrechtu), a má možnost spolupracovat s nejlepšími evropskými profesory komorní hudby, mezi něž patří např. Johannes Meissl, Avedis Kouyoumdjian, Hatto Beyerle nebo Patrick Jüdt. V sezoně 2021/2022 trio čeká debut v proslulé vídeňské Musikverein a účinkování na festivalech Lago Maggiore Musica (Itálie), Gent Festival van Vlaanderen (Belgie) či Schwarzwald Musikfestival (Německo).
Ačkoliv jsou všichni tři členové souboru původem z České republiky, potkali se během studií v maďarské Budapešti. Houslista Matouš Pěruška je absolventem pražské HAMU, kde momentálně studuje v doktorském programu. Zároveň studuje postgraduální program komorní hudby na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti. Během svých studií absolvoval celou řadu mistrovských kurzů pod vedením osobností jako Ivry Gitlis, Ray Chan, Ivan Ženatý, Václav Hudeček, Michael Frischenschlager, Hagai Shaham, Milan Šetena ad. Je účastníkem několika národních i mezinárodních soutěží (Verona, Pöertschach, Pražské jaro). V roce 2019 byl pozván do Španělska jako hostující koncertní mistr k orchestru Camera Musicae. Od roku 2017 je koncertním mistrem souboru Haydn Ensemble.
Violoncellistka Kristina Vocetková je absolventkou Pražské konzervatoře (prof. Jaroslav Kulhan), magisterský titul získala na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, kde momentálně také pokračuje v postgraduálních studiích komorní hudby. Absolvovala mistrovské kurzy u Claudia Bohórqueze, Richarda Aarona, Raphaela Wallfische, Davida Geringase, Jérôma Pernoo, Romaina Gariouda a dalších. Vedle komorní hry se aktivně věnuje také sólové koncertní činnosti. Vystupovala s několika českými orchestry (Sukův komorní orchestr, Barocco sempre giovane, Komorní orchestr Pavla Haase, Severočeská filharmonie) a zavítala do koncertních sálů Slovenska, Rakouska, Maďarska, Chorvatska, Švýcarska, Slovinska, Itálie, Německa, Francie a USA. Je laureátkou více než dvaceti mezinárodních soutěží (Prague Junior Note, Heranova violoncellová soutěž, Rudolf Matz Competition Dubrovník, Sforzando Music Competition Berlín, soutěž Nadace Bohuslava Martinů či Anton Rubinstein International Competition Berlín).
Brněnský rodák Jan Vojtek se hře na klavír věnuje od pěti let. Nynější student magisterského programu na Hudební akademie Ference Liszta v Budapešti ve třídě prof. Némethyho Attily a Rétiho Balázse se úspěšně zúčastnil mnoha soutěží, jako např. Prague Junior Note (2003), International Virtuosi per Musica di Pianoforte Contest (2007), Kaunas Sonorum International Contest (2011), Prague Talent Competition (2012) nebo soutěže Euregio Piano Award (2018). V roce 2017 absolvoval měsíční studijní stáž na Tokyo College of Music v Japonsku. Zúčastnil se také prestižních mezinárodních klavírních kurzů Tel-Hai v Izraeli, kde získal cenu Mariny Bondarenko pro nejlepšího účastníka kurzů. V minulosti sólově vystoupil s Filharmonií Brno, Moravskou filharmonií Olomouc nebo filharmonií v maďarském městě Györ.
Program koncertu otevře Klavírní trio c moll Josefa Suka (1874–1953). „Nese opusové číslo dvě a jedná se tedy o dílo plné mladistvých emocí,“ soudí Kristina Vocetková. „Druhá věta je naplněním motta ‘v jednoduchosti je krása’, ale ze Sukových harmonických postupů se mi pokaždé tají dech,“ doplňuje. Původně čtyřvětá skladba z roku 1889, kterou mladý skladatel napsal ještě během svých studií na konzervatoři, je věnována pražskému lékaři H. Herschovi, u něhož doma v té době Suk hrával. V následujících letech 1890 a 1891 dílo prošlo řadou úprav, v jejichž rámci došlo především k vypuštění Scherza. Ve své finální třívěté podobě pak trio poprvé zaznělo na konzervatoři v roce 1891 na I. hudebním večeru chovanců skladatelů. Během svých studií v kompoziční třídě Antonína Dvořáka Suk skladbu opět přepracoval a následně provedl na koncertě zpěváckého spolku Harmonie na Královských Vinohradech. V roce 1907 dílo vyšlo v nakladatelství Mojmíra Urbánka, který na Sukovu žádost skladbu označil názvem Petit trio. „Ve třetí větě mě baví objevovat kompoziční podobnosti s Johannesem Brahmsem,“ prozrazuje klavírista Jan Vojtek.
Následovat bude Klavírní trio C dur Bohuslava Martinů (1890–1959). „Patří k našim nejoblíbenějším skladatelům a prokomponovanost jeho třetího tria shledávám naprosto výjimečnou,“ prohlašuje Matouš Pěruška. Skladbu zkomponovanou v New Yorku na jaře roku 1951 autor dedikoval americkému pianistovi a skladateli Leopoldu Mannesovi, s nímž během svého prvního roku pobytu ve Spojených státech strávil určitý čas ve městě Edgartown na ostrově Martha’s Vineyard ve státě Massachusetts. Nepochybně jedno z vrcholných děl komorní tvorby Martinů upoutá originální a výraznou rytmikou a neotřelými melodiemi, pro něž skladatel našel inspiraci v moravských lidových písních.
Na závěr koncertu zazní Čtvero ročních dob v Buenos Aires skladatele a hráče na bandoneon Ástora Piazzolly (1921–1992), které posluchače zavede do podmanivého světa argentinského tanga. V sezoně 2021–22 si celý hudební svět připomíná 100 let od jeho narození a 30 let od jeho úmrtí.
Budova mediálního domu Economia, vydavatele Hospodářských novin, Respektu, Ekonomu nebo provozovatele zpravodajského webu Aktuálně.cz, je bývalou průmyslnou halou tzv. Kotlárny. Autorem přeměny je slavný španělský architektonický atelier Ricardo Bofill Taller de Arquitectura společně s českým studiem AED Project. Kotlárna je stavbou s obrovskou historií sahající do dob Rakouska-Uherska. V budově se vyráběly parní kotle, které se dodávaly do celého císařství. Unikátností projektu je skutečnost, že prostor nebyl konverzí rozdělen a ponechal si svůj původní ráz. Dnes se zde místo kotlů produkují informace. Koncert se uskuteční v části budovy zvané Backstage, který slouží redaktorům, editorům a dalším pracovníkům vydavatelství ke schůzkám i malému odpočinku a přímo sousedí s vysílacím studiem DVTV.
Dnes je centrem kulturního a společenského života, před několika lety byste však pražský Karlín nepoznali. Dřívější industriální zázemí hlavního města přitom bylo ve stylu moderny přetvořeno k současné podobě docela nedávno. Druhý dech chytil Karlín po roce 2002, kdy povodně zničily tuto čtvrť v blízkosti řeky Vltavy. Několik domů muselo být zbouráno a nějakou dobu trvalo, než se zde život vrátil do normálu. Od té doby se Rohanské nábřeží změnilo v luxusní kancelářskou čtvrť, kde místo šedých činžovních domů a průmyslových hal vyrostly moderní budovy. I přes modernizaci si však vybrané budovy zachovaly svůj původní ráz, a tak můžeme obdivovat skloubení moderní architektury s původním továrenským vzhledem. K takovým patří například nejstarší budova bývalé sýpky (Cornlofts), ze které jsou nyní bytové jednotky, kanceláře či obchody, nebo dům bývalé elektrocentrály (Machinehause). Kromě průmyslových skvostů se v Karlíně najde i řada dalších historicky cenných památek. Za zmínku stojí kostel sv. Cyrila a Metoděje z poloviny 19. století, který je jednou z největších sakrálních staveb v Čechách, barokní Invalidovna, která je zároveň národní kulturní památkou nebo Negrelliho viadukt, který je historicky první pražský železniční most přes řeku Vltavu a zároveň také druhý nejstarším pražským mostem přes tuto řeku. Multifunkčním prostorem kulturních a společenských akcí se stalo Forum Karlín. Nelze opomenout ani Hudební divadlo Karlín, jedno z největších pražských divadelních scén. Karlín je zkrátka moderní místo s historickým srdcem.
Více tipů na zajímavá místa a výlety po Česku najdete na webu Kudyznudy.cz.