ZAHAJOVACÍ KONCERT II
Zpět na program

ZAHAJOVACÍ KONCERT II

Setkání s umělci pro držitele vstupenek: Tomáš Hanus v 19.00.

Program

  • Bedřich Smetana: Má vlast

Interpreti

  • Welsh National Opera Orchestra
  • Tomáš Hanus - dirigent

Když slyším Mou vlast, ptám se sám sebe, jak mohl Smetana něco takového vytvořit. Něco tak originálního, tak jiného,“ říká Tomáš Hanus, umělecký ředitel Velšské národní opery, který se svým orchestrem z Cardiffu zahájí 78. ročník Pražského jara. „V dnešní době tóny Mé vlasti velmi potřebujeme. Probouzejí to lepší v lidech, sebeuvědomění, kdo jsme, co nám říkají naše dějiny a jaký je jejich smysl. Hudba má moc jít hlouběji než slova. Smetanově Mé vlasti se nemusíme povinně klanět, tvářit se učeně a trochu se u toho nudit. Ona má sílu si nás najít sama a obejmout nás,“ dodává Hanus.

Tomáš Hanus je jedním ze tří nejúspěšnějších žáků Jiřího Bělohlávka. Na rozdíl od Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila ovšem téměř vůbec nediriguje v České republice. Aby mělo i domácí publikum možnost poznat jeho dirigentské umění, rozhodli jsme se jej do Prahy pozvat s Orchestrem Velšské národní opery, v jehož čele stojí od roku 2016. Velšské provedení Mé vlasti bude jistě slavnostní a zároveň nespoutané interpretační konvencí. „Skutečnost, že Má vlast nepatří k tradičnímu repertoáru tělesa, není nevýhodou,“ uvádí k tomu sám Hanus. „Náš orchestr je hladový po nových věcech a schopný se vypořádat s nejsložitějšími partiturami. Svěží přístup bez předsudků může být moc zajímavý! U nás v České republice se málo ví, že v orchestru je velmi živá tradice české hudby, a to zejména janáčkovská,“ dodává brněnský rodák. Zasadili se o to především dirigent sir Charles Mackerras a režisér David Pountney.

Hanusův vztah k Mé vlasti sahá až k dirigentovu dětství. „Rád jsem ji poslouchal už jako malý kluk a pamatuji si, že mi v určitých momentech běhal mráz po zádech a marně jsem se snažil zadržet slzy,“ svěřuje se jeden z nejvyhledávanějších operních dirigentů současnosti. „Je trochu smůla, že Má vlast patří mezi tak známá a ‚naposlouchaná‘ díla. Stává se, že i poslech je jen rutinou, a tak interpret může podvědomě mít za cíl hlavně nikoho nepohněvat. Snad i proto, že sám Smetana se v minulosti stal spíš sochou Bedřicha Smetany a toto dílo bylo používáno jako muzejní exponát pro státní rituály. Takže nastupující mladé generace k němu těžko hledaly cestu. Ale přitom je tak moderní, je tam překvapivý každý takt, každá myšlenka,“ dodává. V letošní sezóně Hanuse čeká prestižní debut v milánské La Scale s novou produkcí Rusalky, představení Její pastorkyňa ve Vídeňské státní opeře, inscenace Netopýra v Bavorské státní opeře nebo Věc Makropulos na domovské scéně v Cardiffu, se kterou soubor hostuje také na festivalu Janáček Brno. Coby symfonický dirigent Hanus spolupracoval např. s Londýnským symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem BBC, Symphonie-Orchester Berlin i nejlepšími českými orchestry v čele s Českou filharmonií.

Vedle operních představení Hanus s Orchestrem Velšské národní opery pravidelně vystupuje i na koncertních pódiích po celé Velké Británii. Když jako hudební ředitel stanul před orchestrem poprvé, deník Guardian koncert ocenil nejvyšším počtem pěti hvězdiček a napsal: „V provedení Mahlerovy Druhé symfonie vskutku byla cítit chemie mezi Hanusem a orchestrem a nikdo nemohl očekávat něco ještě lepšího… Hanus využil akustiku sálu k ohromujícímu účinku a monumentální orchestrální coda zpečetila pamětihodný večer.“ Než Hanus s orchestrem zamíří na Pražské jaro, nabídne Mou vlast také cardiffskému publiku v pravidelné koncertní řadě v St. David’s Hall.