Zpět na program

ZÁVĚREČNÝ KONCERT

Program

  • György Ligeti: Atmosphères
  • Johannes Brahms: Píseň osudu op. 54
  • Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d moll op. 125

Interpreti

  • Česká filharmonie
  • Christoph Eschenbach - dirigent
  • Pražský filharmonický sbor
  • Lukáš Vasilek - sbormistr
  • Simona Šaturová - soprán
  • Lucie Hilscherová - mezzosoprán
  • Steve Davislim - tenor
  • Jan Martiník - bas

Cena

1100 - 3500
2 6 2023
Pátek 20.00
Premium+

78. ročník Pražského jara vyvrcholí uvedením Symfonie č. 9 s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, díla tradičně spjatého se závěrem festivalu. Slavnostní program, na kterém Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a čtveřici špičkových sólistů povede německý dirigent Christoph Eschenbach, přinese spojení Beethovenovy hudby s Písní osudu Johannese Brahmse a mistrovskými Atmosphères Gÿorgyho Ligetiho, jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, od jehož narození na jaře uplyne 100. let. „Lidský duch a jeho touha objevovat, hledat světlo a radost – tak by šlo charakterizovat program závěrečného koncertu, na němž Christoph Eschenbach propojí tři zdánlivě nesourodá díla,“ charakterizuje koncert dramaturg Pražského jara Josef Třeštík.

Christoph Eschenbach patří mezi žijící legendy dirigentské taktovky. Rodák z Vratislavi za války osiřel a vyrůstal u příbuzných v Aachenu. Uměleckou dráhu zahájil jako úspěšný klavírista. Za podpory Goergea Szella a Herberta von Karajana začal pořád více a více účinkovat jako dirigent stal se jedním z nejúspěšnějších ve své generaci. Během padesát let trvající kariéry z pozice šéfdirigenta vedl tělesa, jako jsou Tonhalle Zürich, Orchestre de Paris či Philadelphia Orchestra, a řídil všechny významné světové orchestry včetně Berlínských i Vídeňských filharmoniků. Od roku 2019 je hudebním ředitelem berlínského Konzerthausu. Eschenbachův umělecký profil charakterizuje neutuchající umělecké hledání, spolupráce s těmi nejlepšími umělci i podpora mladých talentů. Je mu připisován „objev“ takových hudebníků, jakými jsou klavírista Lang Lang, houslistka Julia Fischer nebo violoncellista Daniel Müller-Schott. Eschenbachova touha provádět hudbu na nejvyšší úrovni a objevovat nové umělecké obzory neutuchá ani po dirigentově osmdesátce. Pražskojarní večer otevřou Ligetiho novátorské Atmosphères, skladba, o níž lze s nadsázkou říci, že ji každý slyšel, ale málokdo o tom ví. Jedno z nejdůležitějších děl témbrové hudby, kde barva zvuku slouží jako nejdůležitější stavební prvek, použil režisér Stanley Kubrick ve slavném filmu 2001: Vesmírná odysea. Program bude pokračovat Písní osudu pro sbor a orchestr, ve které Johannes Brahms zhudebnil básnický text Friedricha Hölderlina oscilující mezi nebeskými výšinami a lidským utrpením, aby vyvrcholil Beethovenovou monumentální symfonií s „Ódou na radost“ Friedricha Schillera v poslední větě.