Unikátní filmové snímky z Pražského jara v Národním filmovém archivu
Národní filmový archiv u příležitosti 77. ročníku Pražského jara zpřístupňuje do konce června 2022 deset krátkých dokumentárních filmů a týdeníků, které se k festivalu pojí.
Snímky zachycující několik ročníků festivalu, mezi nimi dokonce i první z roku 1946, doplňuje dotáčka k představení Laterny magiky propagující Pražské jaro, dokumentární film Hudba v srdci Evropy o bohaté hudební tradici českých zemí nebo snímek seznamující s historií a vývojem České filharmonie.
„Jednotlivé filmy odrážejí, jak se proměňovala role festivalu od roku 1946 do konce šedesátých let. Z těsně poválečných ročníků dodnes sálá entuziasmus a láska k hudbě, některé jsou poznamenány dobovou ideologií, jiné mají výrazný autorský a technický rukopis. Všechny digitalizované filmy nabízíme v neupravené podobě, takže nesou stopy času, který od jejich uvedení uplynul,” říká ke zpřístupnění snímků generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
1946: Za přítomnosti Edvarda Beneše i Jana Masaryka
První hudební mezinárodní festival po válce zahájila v Rudolfinu Česká filharmonie s dirigentem Rafaelem Kubelíkem Symfonií č. 7 d moll op. 70 Antonína Dvořáka. Na koncertě byl přítomen i prezident Edvard Beneš s chotí.
Českou filharmonii dále vedl jugoslávský dirigent Krešimir Baranović s Baladickou suitou pro velký orchestr op. 9 Eugena Suchoně. Francouzské Calvetovo kvarteto představilo Smyčcový kvartet F dur Maurice Ravela. Českou filharmonii dirigoval kanadský dirigent Jean Beaudet, americký skladatel a dirigent Leonard Bernstein i britský dirigent Adrian Boult. Doprovázela anglickou klavíristku Mouru Lympany při Klavírním koncertu Es dur Johna Irelanda.
V Královském letohrádku zazněla Sinfonia C dur Josefa Myslivečka v provedení dechového kvinteta českých filharmoniků a Pražského dechového kvinteta s dirigentem Jaroslavem Krombholcem. Mezi posluchači mohli diváci zahlédnout i Jana Masaryka se sestrou. Francouzskou hudbu reprezentovali dirigent Charles Munch s klavíristkou Nicole Henriot a skladbou Césara Francka Symfonické variace pro klavír a orchestr i houslistkou Ginette Neveu se skladbou Ernesta Chaussona Poéme.
Sovětskou hudbu představil dirigent Jevgenij Mravinskij v podobě Symfonie č. 5 d moll op. 47 Dmitrije Šostakoviče. A také houslista David Oistrach s klavíristou Lvem Oborinem a Sonátou pro housle a klavír č. 8 G dur op. 30/3 Ludwiga van Beethovena. Závěrečné slovo festivalu pronesl Jan Masaryk (kontaktní zvuk) a ocenil hudebníky České filharmonie, která byla před padesáti lety založena. Sinfonietta Leoše Janáčka, kterou s Českou filharmonií nastudoval Rafael Kubelík, ukončila první ročník mezinárodního hudebního festivalu.
1947: Bernstein, Šostakovič, Gulda, Fournier
Na druhém ročníku mezinárodního hudebního festivalu opět přivítalo Rudolfinum prezidenta Edvarda Beneše. Pražské jaro zahájila Česká filharmonie pod vedením Rafaela Kubelíka skladbou Antonína Dvořáka Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104 s francouzským violoncellistou Pierrem Fournierem.
Na třetím koncertu České filharmonie zazněla skladba Clauda Debussyho Moře pod taktovkou švýcarského dirigenta Ernesta Ansermeta. Čtvrtý koncert České filharmonie řídil Charles Munch a v ukázce zazněla Symfonie č. 3 Liturgická Arthura Honeggera. Symfonii D dur “Pražskou” ze skladeb Wolfganga Amadea Mozarta zahrál Český komorní orchestr, který dirigoval Václav Talich. Dětský sbor pod vedením Jan Kühna zpíval Chodské písně pro dětský sbor s průvodem klavíru autora Dalibora C. Vačkáře.
Čínská umělkyně Chow Shiao-Yen zazpívala skladbu Liu Shea-Ana Píseň mládí – Červený hrášek s klavírním doprovodem Alfreda Holečka. Friedrich Gulda zahrál první větu Sonáty pro klavír č. 32 c moll op. 111 Ludwiga van Beethovena. Na čtvrtém koncertu České filharmonie vystoupil houslista Ricardo Odnoposoff se skladbou A. K. Glazunova Koncert pro housle a orchestr a moll op. 82 s dirigentem Leonardem Bernsteinem.
Dmitrij Šostakovič byl osobně přítomen na koncertě České filharmonie, kde dirigent Jevgenij Mravinskij řídil jeho skladbu Symfonii č. 8 c moll op. 65. Na závěrečném koncertu zazněla Glagolská mše Leoše Janáčka se sólisty Beno Blachutem a Eduardem Hakenem doprovázené Českým pěveckým sborem vedeným Janem Kühnem a Českou filharmonii dirigoval Rafael Kubelík.
1949: Kühn, Loveday, Kleiber
Další film dokumentuje průběh festivalu Pražské jaro 1949, záběry z koncertní síně v Rudolfinu a Obecním domě střídají pohledy na pražská panoramata. Zaznamenáno je vystoupení Dětského pěveckého sboru, diriguje Jan Kühn, Hudby Hradní stráže, diriguje Jan Fadrhons, a mužského Pěveckého sboru Československého rozhlasu.
Následují záběry z vyhlášení soutěže mladých houslistů o cenu Jana Kubelíka a jejich vystoupení, doprovází Symfonický orchestr FOK řízený Václavem Smetáčkem. Záběry ukazují vítěze Alana Lovedaye, který se posléze stal dlouholetým členem ansámblu Academy of St Martin in the Fields a zemřel v roce 2006. Následuje vystoupení Budapešťského filharmonického orchestru řízeného Jánosem Ferencsikem a Pražského dechového kvinteta, na závěr zazní Óda na radost Ludviga van Beethovena v podání České filharmonie, řídí Erich Kleiber.
1950: Kondrašin, Richter, Oistrach
Film zachycuje některé z koncertů festivalu Pražské jaro 1950, probíhajících v Litomyšli a Praze. Po úvodních záběrech pražského prvomájového průvodu, jemuž kyne prezident Klement Gottwald, následují záběry samotných koncertů. V litomyšlském zámku zazní koncert symfonické básně Z českých luhů z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany v podání orchestru Národního divadla, řídí Jaroslav Krombholc.
Následuje ukázka ze Smetanovy Prodané nevěsty v zámeckém parku, v publiku je přítomen ministr školství Zdeněk Nejedlý a klavírista Emil Gilels. Další ukázka je z Prahy, kde v zahradě Břevnovského kláštera zazní Starosvětský kvintet. Záběry schůzky ministrů Václava Kopeckého a Zdeňka Nejedlého se sovětskými umělci, mezi nimi je přítomen dirigent Kiril Kondrašin.
Vittorio Gui řídí v Obecním domě Mši h moll Johanna Sebastiana Bacha, následuje Klavírní koncert Es dur Ference Liszta v podání Annie Fischer. Následuje soutěž violoncellistů, poté hraje Daniil Šafran koncert pro cello Roberta Schumanna, následuje vystoupení Svjatoslava Richtera a Davida Oistracha. V podání České filharmonie zazní 9. symfonie Ludviga van Beethovena, řídí Hermann Scherchen.
1954: Konwitschny, Talich
Hudební festival Pražské jaro 1954 začal mezinárodní pěveckou soutěží 76 mladých umělců z devíti zemí o cenu Emy Destinnové a Karla Buriana. Zkoušky probíhaly v Rudolfinu za klavírního doprovodu a vlastní soutěží, kde byla v prvním kole povinná skladba Když mě stará matka, píseň Antonína Dvořáka. Československo získalo tři první ceny.
V Obecním domě vystoupil Gewandhausorchester z Lipska s Dvořákovou Symfonii G dur, za řízení Franze Konwitschneho. Slavnostní závěr hudebního festivalu se uskutečnil v Národním divadle, kde skladbu Bedřicha Smetany Z mého života hrálo Smetanovo kvarteto. Ve Smetanově síni Obecního domu zazněla symfonická báseň Holoubek Antonína Dvořáka v podání České filharmonie, kterou dirigoval Václav Talich. Film končí hudební ukázkou Glagolské mše Leoše Janáčka v podání Symfonického orchestru Brněnského rozhlasu s dirigentem Karlem Šejnou.
1955: Cluytens, Kleiber, Mravinskij, Campoli
V Rudolfinu jsou oznámeny výsledky laureátům violoncellové soutěže o cenu Hanuše Wihana. Do Obecního domu byl z promoklé Valdštejnské zahrady přeložen koncert Čínského souboru lidových nástrojů. Následují hudební ukázky Janovy pašije J. S. Bacha v podání Gewandhausorchesteru a lipského chlapeckého sboru Thomanerchor, řídí Günther Ramin, Sinfonietta Leoše Janáčka v podání Symfonického orchestru brněnského rozhlasu, řídí Břetislav Bakala.
Dále zazní Čajkovského Koncert pro housle D dur op. 35 v podání britského houslisty Alfreda Campoli, kterého doprovází Symfonický orchestr hl. m. Prahy s dirigentem Václavem Smetáčkem. Událostí festivalu byl koncert České filharmonie s rakousko-argentinským dirigentem Erichem Kleiberem.
V Rytířském sále Valdštejnského paláce se uskutečnil flétnový koncert Jean Pierre Rampala. Následuje ranní zkouška Španělské rapsodie Maurice Ravela v podání České filharmonie s francouzským dirigentem André Cluytensem. Smetanovo kvarteto hraje Smyčcový kvartet č. 1 F dur op. 18/1 Ludwiga van Beethovena. Poslední filmovou ukázkou je Francesca da Rimini, fantasie pro orchestr op. 32 Petra Iljiče Čajkovského v podání Leningradské filharmonie, kterou diriguje Jevgenij Mravinskij. (Druhou částí tohoto zpravodajského filmu je reportáž U mladých výtvarníků, pojednávající o přípravě školní výstavy studentů AVU.)
1956: Mozartovo Pražské jaro
Film dokumentuje průběh festivalu Pražské jaro 1956, věnovaného W. A. Mozartovi; tematické koncerty se odehrávají na jevištích několika pražských divadel a v Obecním domě. Zachycena je ukázka z Mozartovy loutkové opery s názvem Apollón a Hyacint v Ústředním loutkovém divadle, následují záběry Zdeňka Chalabaly, který diriguje operu Don Giovanni, a dirigenta Antonia Janigra a Záhřebských sólistů. Julius Katchen uvádí Sonátu pro klavír, Beethovenovo kvarteto (z tehdejší SSSR) hraje Mozartovu Malou noční hudbu. Dále zazní proslulá Symfonie G moll č. 40 v podání Vídeňských symfoniků, v Chrámu sv. Víta se odehraje vystoupení Českého pěveckého sboru a orchestru FOK, pod vedením Heinze Fingera zazní mistrova Korunovační mše.
1960: Propagační film Pražského jara ve stylu Laterny magiky
Poetická procházka mladých milenců Prahou, během níž navštíví Národní galerii na Hradčanském náměstí. Snímek vznikl za účelem propagace festivalu Pražské jaro, proto jsou jeho podstatnou součástí hudební motivy a záběry hlavního města. Jedná se o tzv. filmovou dotáčku pro představení Laterny magiky, založeného na principu dokonalé souhry živé taneční kreace s filmovou projekcí. Na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu se tento materiál uváděl jako polyekran. Od roku 1960 byl v upravené podobě součástí pásma nazvaného Zájezdový program, v němž se promítal na tři plátna (levé, středové a pravé).
1967: Hudba v srdci Evropy
Dokumentární snímek o bohaté hudební tradici českých zemí. Film představuje Čechy a Moravu jako rodiště předních hudebních skladatelů (Myslivečka, Smetany, Janáčka, Dvořáka nebo Martinů) i jako místo inspirace zahraničních skladatelů (Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena). Diváky seznamuje nejen s vývojem hudby, ale i s tvorbou slavných hudebníků, jejich rodnými kraji či působišti. Součástí filmu jsou také záběry z Pražského jara 1967, a sice Requiem op. 5 Hectora Berlioze v podání Symfonického orchestru Československého rozhlasu ve svatovítské katedrále.
75 let České filharmonie
Dokumentární film vznikl u příležitosti 75. výročí založení České filharmonie. Diváka seznamuje s její historií a vývojem, určen byl zejména pro zahraniční publikum. Jako odborný poradce na filmu spolupracoval novinář a muzikolog Ivan Medek (1925-2009).
