Oslava Roku české hudby na Pražském jaru byla přehlídkou výjimečných událostí

Evropskou premiérou díla Superorganisms Miroslava Srnky v kombinaci s díly českých klasiků Dvořáka, Janáčka a Suka se dnes v podání České filharmonie a houslisty Josefa Špačka pod vedením Davida Robertsona završí 79. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Ten nabídl množství novinek věnovaných zejména Roku české hudby, ať už v podobě doprovodného výtvarného projektu Pražské jaro Art Salon, panelové diskuse, interaktivní instalace před Rudolfinem a mnoha premiér. Osvěžením programu byl nově také den věnovaný mladým posluchačům SpringTEEN nebo cena diváků Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Na 38 koncertů, 13 setkání a diskusí s umělci, devět workshopů, pět masterclass, výstavu, promítání či piknik na Kampě zavítalo na 28 tisíc diváků. Návštěvnost přesáhla 90 % a tržby z prodeje vstupenek činily 25,5 mil. Kč. Vyprodáno bylo letos 29 koncertů, což je bezmála o třetinu více oproti minulému roku.

„Nejen bohatý doprovodný program, ale zejména samotné koncerty naplnily naše letošní předsevzetí, že Rok české hudby oslavíme prostřednictvím slavných děl, ale také se pokusíme vyprovokovat diskusi o tom, co pro nás česká hudba znamená, co nám přináší a jak o ni pečujeme. To se nám mnohokrát splnilo a vážíme si toho,“ komentuje letošní ročník naplněný koncerty slavných osobností světa klasické hudby i nevšedních zážitků ředitel festivalu Pavel Trojan.

K těm památným bezpochyby patří samotné zahájení v podání Berlínských filharmoniků pod vedením Kirilla Petrenka. K nejvýraznějším osobnostem festivalu patřil Jakub Hrůša, pražskojarní ambasador Roku české hudby, který na festivalu vystoupil hned několikrát. Jeho koncert s Orchestra dell’Academia Nazionale di Santa Cecilia byl výjimečným festivalovým zážitkem, kdy si publikum skandovaným aplausem doslova vydupalo dva přídavky. Jeho druhým festivalovým počinem bylo koncertní provedení Smetanovy opery Libuše s Českou filharmonií a Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli. Velmi očekávaný projekt se proměnil v triumf, který mnohým divákům ve dvakrát vyprodaném sále Rudolfina přinesl nový pohled na klenot české hudby. K mocným orchestrálním zážitkům patřil také návrat legendy Riccarda Chaillyho s jeho domovským orchestrem Filarmonica della Scala.

Různorodost pražskojarního programu ilustrují další koncerty, které sklidily ohlas publika: ať už to byla niterná vystoupení Miah Persson, Collegia Vocale Gent, Amsterdam Baroque Orchestra s Tonem Koopmanem nebo Sboru Polského rozhlasu – Lusławice, monumentální pocta varhanám Obecního domu v podání Ivety Apkalny, strhující premiéra houslového koncertu Svatyně Kryštofa Mařatky v podání Amaury Coeytauxe s Orchestre Philharmonique de Radio France, svrchované umění klavírní hvězdy Seong-jin Choa či energií nabité Z.E.N. Trio. Úplně jiný pohled do publika pak nabídl SpringTEEN – den věnovaný mladým posluchačům s workshopy, roboty a hravými koncerty, které strhly i nejednoho dospělého. Hudbu ze všech myslitelných úhlů pohledů pak nabídly koncerty současné hudby – ať už to byla pocta klavíru mezi letadly Národního technického muzea v Pianofonii, diskuse, workshopy a koncerty rezidenčního ansámblu Klangforum Wien v DOXu v rámci Prague Offspring anebo jedna z největších festivalových událostí: koncert 11 000 strun Georga Friedricha Haase pro 50 pianin a komorní orchestr, který proběhl v samém závěru festivalu ve dvakrát vyprodaném Foru Karlín.

Benefiční aukce Pražské jaro Art Salon s výtěžkem 2 miliony korun

Obdivovatelé současného výtvarného umění měli jedinečnou možnost spojit vlastní potěšení a investici do umění také s dobrým skutkem. V neděli26. května 2024 bylo na 91. aukci Galerie KODL draženo šest položek na podporu jubilejního 80. ročníku festivalu Pražské jaro. Jednalo se o díla vzniklá pro nový doprovodný výtvarný projekt festivalu – Pražské jaro Art Salon. Šest renomovaných současných českých výtvarníků napříč generacemi pro tuto příležitost vytvořilo díla, jimž byl inspirací cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Díla Milana Grygara, Petra Nikla, Ivana Pinkavy, Jakuba Roztočila, Iry Svobodové a Daniela Vlčka se vydražila za celkovou částku 1 992 000 Kč.

Prestižní aukce Galerie KODL, v jejímž rámci se mimo jiné dražily obrazy Emila Filly, Toyen, Jakuba Schikanedera, Václava Špály nebo Jana Zrzavého, přilákala pozornost více než tisícovky dražitelů. „Jsem opravdu velice rád, že naše galerie mohla tímto způsobem podpořit událost takového uměleckého a společenského významu, jakou je Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, a doufám, že to nebyla naše spolupráce poslední. Cením si, že stejně jako KodlContemporary dává i Pražské jaro výrazný prostor českému soudobému umění, na které můžeme být právem pyšní,“ říká Jakub Kodl, syn majitele Galerie Kodl a zakladatel platformy KodlContemporary. „Rád bych z tohoto místa poděkoval Galerii KODL za skvělou spolupráci a z celého srdce i všem dražitelům, kteří touto cestou podpořili festival Pražské jaro. Částka, kterou se podařilo získat, přispěje k realizaci projektů jubilejního 80. ročníku festivalu Pražské jaro, jehož program bude opravdu mimořádný,“ dodává ředitel Pražského jara Pavel Trojan.

Petr Nikl vytvořil dílo s názvem Moje má vlast a do obrazu, který si rozdělil na šest segmentů, nanášel inkoust a tuš o šesti barvách. Ty následně po plátně roznášeli mechanizovaní broučci a vytvořili tak finální podobu díla.Kupující za ně zaplatil 384 000 Kč. Ivan Pinkava představil fotografii My Fatherland, v níž reflektuje svůj vztah k Mé vlasti jako symbolu, který podrobuje vlastnímu zkoumání. Pinkavova fotografie se prodala za 144 000 Kč. Pro Milana Grygara je zvuk zcela zásadním elementem. Již od poloviny 90. let pracuje na svém cyklu Antifony, a právě z něj vybral jeden obraz, který se vydražil za 840 000 Kč. Na podstatě vizuálního kontrastu a zvukové artikulace vznikalo i plátno Daniela Vlčka s názvem Spherical Event III, inspirovaný motivem Z českých luhů a hájů. Zájemce dílo pořídil za 144 000 Kč. Jakub Roztočil pro svůj obraz No. 78 vytvořil stroj, který nanáší barvu na plátno pokryté tenkou vrstvou vody na základě zdrojové hudební skladby, do které autor libovolně, avšak promyšleně vstupuje, čímž ovlivňuje výslednou podobu díla. Dosažená cena činila 204 000 Kč. Ira Svobodová se nechala inspirovat svou nejoblíbenější básní ze Smetanova cyklu. Obraz Šárka, jehož hlavním motivem je dynamicky tvarovaná růžová stuha, vychází z partitury i příběhu básně, který je, dle autorčiných slov, plný zrady, lásky a napětí. Nový majitel jej pořídil za 276 000 Kč.