Pražské jaro 2020 ve znamení oslav

Mimořádné zahájení

„Máme velkou radost, že Berlínští filharmonikové přijali pozvání Pražského jara, aby se svým novým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem festival zahájili netradičně a s ohledem na jubileum také symbolicky 7. května, tedy 7. 5.,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Mahlerovy Rückert-Lieder zazpívá jedna z nejvyhledávanějších mezzosopranistek současnosti Elisabeth Kulman, sopránového partu v Mahlerově Čtvrté symfonii se zhostí vynikající německá pěvkyně Christiane Karg.

 

Pocta Bedřichu Smetanovi

Smetanova Má vlast, erbovní dílo Pražského jara, zazní tradičně 12. května v podání České filharmonie pod taktovkou jejího šéfdirigenta Semjona Byčkova. Orchestr však bude u příležitosti oslav 75. ročníku doplněn o laureáty Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro a studenty londýnské Royal Academy of Music.

Narozeninový koncert

Slavnostní narozeninový koncert 19. května svede dohromady přední světové i domácí sólisty, které s festivalem pojí dlouhý vztah a v průběhu let na něm vystoupili v různých fázích své umělecké dráhy. Lotyšský houslista Gidon Kremer tak například zahraje dnes všeobecně známou skladbu Arvo Pärta Spiegel im Spiegel, kterou na Pražském jaru uvedl jako novinku v roce 1979. Mezzosopranistka Bernarda Fink dá vzpomenout na svých patnáct festivalových vystoupení, klavírista Garrick Ohlsson dokonce na plných jednadvacet. Zahraniční hvězdy bude dále reprezentovat klavíristka Julianna Avdějeva či pozounista Christian Lindberg. V pestrém programu uvedou skladby, které budou odkazovat k jejich minulým návštěvám Prahy. Z české scény se diváci mohou těšit na mezzosopranistku Dagmar Peckovou, hornistu Radka Baboráka, varhaníka Pavla Svobodu či Pražákovo kvarteto. Nebudeme se však oddávat jen vzpomínání, dramaturgie večera slibuje i překvapivé formace, ve kterých umělci vystoupí vůbec poprvé.

#Beethoven250

V roce, kdy si celý svět připomíná 250 let od narození Ludwiga van Beethovena, bude dílo bonnského rodáka procházet napříč dramaturgií festivalu a zazní v nejrůznějších kontextech.

BBC Symphony Orchestra se svým šéfdirigentem Sakarim Oramem provedou 17. května jeho Sedmou symfonii vedle Stravinského neoklasického Houslového koncertu a skladby Turbulent Landscapes současné skotské autorky They Musgrave. Sólového partu v Stravinského koncertu se zhostí skvělá Vilde Frang.

Beethovenovu Druhou symfonii zase uvede 21. května Academy of St Martin in the Fields, se kterou se představí americký klavírista Murray Perahia jako dirigent i sólista v Klavírním koncertu Roberta Schumanna.

Možná nejvíce provokativní kontext přinese program Symfonického orchestru Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Na koncertě 15. května s podtitulem Kristus a Antikristus zazní Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské vedle symfonické básně Richarda Strausse Tak pravil Zarathustra, inspirované knihou Friedricha Nietzscheho.

Neotřelé spojení Beethovenovy Třetí symfonie „Eroiky“ a Saxofonového koncertu současného amerického skladatele Johna Adamse přinese hostování kanadského dirigenta Petera Oundjiana v čele Pražských symfoniků FOK. Sólového partu se na koncertu 25. května ujme Američan Patrick Posey, jehož s Adamsem pojí dlouholetá spolupráce.

Festivalovému publiku jsme chtěli předvést hudbu vídeňského klasicismu v autentickém podání – Vídeňští symfonikové spolu s legendou poučené interpretace staré hudby dirigentem Philippem Herreweghem a houslistkou Isabelle Faust byli jasnou volbou. V jejich podání zazní 31. května Beethovenův Houslový koncert D dur, v druhé polovině pak Schubertova Čtvrtá symfonie
c moll.

Pokud jde o Beethovenovu komorní hudbu, ta zazní především během Víkendu komorní hudby (22. – 24. května), v rámci kterého vystoupí jak špičkové zahraniční soubory, tak skvělí interpreti domácí scény. Výhradně beethovenovský program přinese slavný Takács Quartet nebo recitál houslisty Jamese Ehnese za klavírního doprovodu Andrewa Armstronga.

Tři poslední Beethovenovy sonáty nabídne recitál rezidenčního umělce Pražského jara 2020 vpravdě světového klavíristy sira Andráse Schiffa, který se uskuteční 1. června v Dvořákově síni Rudolfina.

V samotném závěru festival připomene tradici, podle které jej zakončovala Beethovenova monumentální Symfonie č. 9 „S Ódou na radost“. V čele České filharmonie stane Cornelius Meister – zářný německý dirigentský talent, jehož hvězda strmě stoupá. Rovněž pěvecké kvarteto dává tušit mimořádné provedení – sopranistka Miah Persson, mezzosopranistka Lucie Hilscherová, tenorista Norbert Ernst a basista Franz-Josef Selig. Sborový part byl svěřen Pražskému filharmonickému sboru pod vedením Lukáše Vasilka. Beethovenově „Deváté“ bude předcházet uvedení skladby Verwandlung 6 patrně nejvýznamnějšího německého skladatele současnosti Wolfganga Rihma.

Rezidenční umělec

Klavírista a dirigent sir András Schiff patří již několik desetiletí mezi nejvýraznější osobnosti světa vážné hudby. Stane se rezidenčním umělcem tohoto ročníku Pražského jara. Představí se jako sólista s Petrohradskými filharmoniky (30. května), v již výše zmíněném recitálu (1. června) a v komorním koncertu s Panochovým kvartetem (3. června).

Velmi přesně jej charakterizoval britský deník The Independent, jenž po jeho brahmsovském recitálu ve slavné londýnské Wigmore Hall napsal: „Schiff už dosáhl výšin, ve kterých nemá zapotřebí cokoliv dokazovat; každý recitál je pro něj jednoduše příležitostí ukázat, že i dobře známá díla je možné nasvítit trochu jinak, což v posluchačích vyvolá němý úžas.“

Zahraniční hvězdy

Proslulý norský pianista Leif Ove Andsnes a Mahler Chamber Orchestra v minulých letech oslnili jedinečným projektem The Beethoven Journey, v rámci něhož po dobu čtyř sezón uváděli kompletní sérii Beethovenových klavírních koncertů. Pražské jaro sehrálo v tomto velkolepém projektu zásadní roli, neboť většina materiálů byla natočena právě na festivalových koncertech. Povzbuzeni mimořádným ohlasem nyní přicházejí s novým projektem nazvaným Mozart Momentum 1785/1786. Publiku v průběhu několika let představí Mozartovo vrcholné dílo s důrazem na žánr klavírního koncertu, v jehož vývoji Mozart sehrál zásadní roli. Koncerty 26. a 27. května budou důležitou součástí tohoto projektu.

Světoznámý orchestr Petrohradské filharmonie se na pražskojarní festival vrací po pěti letech a stejně jako při minulém hostování s sebou přiváží repertoár, který je mu ze všech nejbližší – hudbu Dmitrije Šostakoviče, jež zazní pod taktovkou šéfdirigenta Jurije Těmirkanova. Sólistou v Brahmsově klavírním koncertu bude rezidenční umělec tohoto ročníku sir András Schiff. Vystoupí 30. května ve Smetanově síni Obecního domu.

Výrazný talent, výrazná osobnost, výrazná hra. Českému publiku je americká violoncellistka Alisa Weilerstein důvěrně známá – do jejich srdcí se zapsala mistrovským provedením Dvořákova violoncellového koncertu s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Ostatně toto mimořádné umělecké spojení nám dodnes připomíná cenami ověnčená nahrávka společnosti Decca. „Jistota, se kterou hraje bez jediné chyby, temperament a energie jsou ohromující,“ prohlásil po natáčení Jiří Bělohlávek. Všechny tyto vlastnosti zúročí při recitálu, který ji nyní čeká na Pražském jaru – 23. května v rámci jednoho večera uvede všech šest suit pro sólové violoncello J. S. Bacha. Je jen málo violoncellistů, kteří jsou schopni tohoto úkolu náročného na koncentraci a výdrž. Vždyť po dobu tří hodin bude na pódiu jen ona sama a violoncello, jímž je mimochodem překrásný nástroj benátského mistra Domenica Montagnany z roku 1723.

Zimní cesta Adama Plachetky

Barytonista Adam Plachetka se na Pražském jaru představí 25. května v poloze, ve které je českému publiku méně znám. Jeho jubilejní desáté festivalové vystoupení bude jedinečné svou dramaturgií – Plachetka totiž na koncertním pódiu představí Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim roku 2019 studiově natočil. Zimní cesta je cyklus, který si chce zazpívat každý. Hlubší hlasy zcela určitě. A o vhodném čase na toto dílo přemýšlím už dlouho,“ uvedl Plachetka. Na nahrávce i na tomto koncertu jej na klavír doprovodí klavírista Gary Matthewman, přední britský doprovazeč písňového repertoáru, jenž je pravidelným hostem londýnské Wigmore Hall, vídeňského Musikvereinu či newyorské Carnegie Hall.

Znovuobjevené Brittenovy kadence

Dva výrazní mladí umělci spojí své síly na koncertu 29. května – cembalista Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia. „Esfahani je fenomenálním hudebníkem, který dokázal v mezinárodním kontextu vrátit cembalo coby sólový nástroj do středu dění,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. Esfahani má blízko k české kultuře – čtyři roky totiž byla jeho mentorkou Zuzana Růžičková. „Podobně jako jí, i Mahanovi je blízká hudba Johanna Sebastiana Bacha či tvorba anglických virginalistů. Ovšem jako doma se cítí i v té nejnáročnější soudobé hudbě, kterou mnozí autoři píší přímo pro něj,“ uvádí Třeštík. V zahraničí se často podílí na uvádění děl českých autorů. „Jiří Rožeň je zase jeden z nejnadanějších českých dirigentů své generace, kterému se už před třicítkou otevřela mimořádně slibná mezinárodní kariéra,“ hodnotí Josef Třeštík. V živé paměti festivalového publika je koncert v rámci Debutu Pražského jara z roku 2016.

Jejich společný festivalový koncert přinese spojení hudby britských a středoevropských autorů. „Program otevře u nás málo známa Suita na anglická lidová témata, pozdní dílo Benjamina Brittena. Následovat bude Haydnův cembalový koncert, ve kterém Esfahani zahraje kadence, které právě Britten pro koncert napsal v letech 1943–1944 pro cembalistku Lucille Wallace. Dlouho byly považovány za ztracené. Jejich znovuobjevení tak tomuto koncertu propůjčuje atribut historické události,“ upřesňuje Třeštík. Druhou polovinu večera otevře ‚tour de force‘ cembalové literatury, Koncert pro cembalo a smyčce současného anglického autora Michaela Nymana, který je u nás populární především jako autor hudby k filmům Petera Greenawaye. „Celý program pak uzavře Toccata e due canzoni Bohuslava Martinů, kompozice, jejíž četné repetitivní struktury snad trochu připomenou Nymanův minimalistický styl,“ uvádí Třeštík.

Debut Pražského jara

Debut Pražského jara představí 22. května dalšího nadějného českého dirigenta, jemuž byla dána příležitost předvést své umění po boku těch nejlepších. Robert Kružík si vydobyl skvělé renomé jako stálý hostující dirigent Filharmonie Brno i jako dirigent působící v brněnské Janáčkově opeře a Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde mistrně zvládá široký repertoár. Na svůj pražský debut ovšem až doposud čekal. „Jsem moc rád, že Pražské jaro propojilo Roberta Kružíka se snad nejlepším trombonistou historie Christianem Lindbergem, který se zasloužil o rozšíření repertoáru svého nástroje jako nikdo jiný,“ zdůrazňuje dramaturg Josef Třeštík.

Mladí umělci

V rámci koncertních matiné se dostává příležitosti nastupující generaci českých interpretů. V připravovaném ročníku to bude teprve sedmnáctiletý houslista Eduard Kollert (23. května), klavírista Jan Čmejla (24. května), jenž se v tomto roce stal vítězem rozhlasové soutěže Concertino Praga. Vynikající český hráč na bicí nástroje Ladislav Bilan Jr. v rámci svého matiné 16. května představí současnou tvorbu nejen pro marimbu.

Pestrý program od baroka po současnost přinese 16. května koncert čerstvé laureátky Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro flétnistky Chaeyeon You (*2001). Představí se nejen jako sólová hráčka, ale i v komorní sestavě po boku dřívějších laureátek pražskojarní soutěže – cembalistky Moniky Knoblochové a klarinetistky Anny Paulové, která se následně představí rovněž v rámci samostatného koncertního matiné.

Hobojista Martin Daněk, rovněž vítěz Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019 a v současnosti hobojista Luzernského symfonického orchestru, ve spolupráci s dramaturgem festivalu připravil komorní koncert kombinující hudbu barokních mistrů s tvorbou Henriho Dutilleuxe. Jeho koncert se bude konat 21. května v Anežském klášteře.

 

Stará hudba

Milovníci autentické interpretace staré hudby se mohou těšit na dva velkolepé vokálně-instrumentální koncerty.

Vystoupení Freiburger Barockorchester a belgického pěveckého uskupení Vox Luminis nese podtitul Nanebevstoupení Krista. Dramaturgicky sevřený koncert 28. května bude rámován díly J. S. Bacha – kantátou Auf Christi Himmelfahrt allein a Oratoriem k Nanebevstoupení Páně. Dále zazní Telemannova kantáta Ich fahre auf zu meinem Vater a houslová sonáta Vzkříšení Krista severočeského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera.

Mottem vokálního ansámblu Vox Luminis je „Skrze Hlas získat přístup ke Světlu“. Na svém kontě má již třináct CD, za která získal mnoho prestižních ocenění včetně dvou ocenění časopisu Gramophone či BBC Music Magazine Award z roku 2018. Freiburger Barockorchester se v oblasti poučené interpretace staré hudby těší světovému renomé. Pro soubor jsou charakteristické vysoké interpretační nároky, velká radost ze hry a stálá otevřenost pro dosud neznámou hudbu či neotřelá provedení známých kusů.

Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 se již 15 let řadí mezi domácí špičku v oblasti staré hudby. Impulsem pro jejich vznik přitom byla spolupráce s festivalem Pražské jaro, pro nějž umělecký vedoucí souboru Václav Luks připravil uvedení Bachovy monumentální Mše h moll.

V jejich repertoáru nalezneme jak stěžejní díla 17. a 18. století, tak dosud opomíjená díla starých českých mistrů, především Jana Dismase Zelenky. Jeho hudba bude přítomna i na tomto jejich pražskojarním koncertu. „Nesmírně emotivní a dramatická hudební řeč, podpořená invenční instrumentací a vokální virtuozitou, představuje českého hudebního génia v nových barvách,“ prohlašuje Václav Luks o Zelenkově Mši 1724, která zazní v rámci jejich pražskojarního koncertu. Nebyla komponována jako celek, nýbrž je složena z jednotlivých mešních částí, které vznikly kolem roku 1724. „V tomto roce umírá Zelenkův otec a zdá se, že skladatel je touto událostí velmi zasažen,“ přibližuje Václav Luks okolnosti vzniku. „Zrekonstruování imaginární mše, představující tuto sugestivní hudbu pod jedním obloukem, se mi zdá být jedinečnou příležitostí, jak tato díla představit dnešnímu publiku,“ vysvětluje Luks. V první polovině koncertu zazní Händelovo zhudebnění sto desátého žalmu Dixit Dominus, jenž je jednou z prvních kompozic, ve které dvaadvacetiletý Händel naplno rozvinul své kontrapunktické umění a zároveň skvěle využil výrazné dramatičnosti textu.

Nová hudba

Pražské jaro 2020 představí tři výjimečné soubory zaměřující se na interpretaci soudobé hudby. Poprvé na festivalu vystoupí legendární německý soubor Ensemble Modern (2. června), který již čtyři desetiletí nastavuje nejvyšší laťku v interpretaci tohoto žánru a také nemálo ovlivňuje podobu současné tvorby. Představí jedno z vrcholných děl francouzského skladatele Gérarda Griseye, zakladatele a nejvýznamnějšího představitele skladatelského směru tzv. spektrální hudby. Aniž tušil, že komponuje své poslední dílo, vytvořil v něm svůj monumentální umělecký epitaf. Quattre chants pour franchir le seuil (Čtyři zpěvy k překročení prahu) zhudebňují texty pocházející ze čtyř různých světových kultur, jež pojednávají o tématu smrti z různých aspektů.

Pro stejné instrumentální obsazení na objednávku festivalu vzniká nové dílo Jiřího Kadeřábka, mladého autora, který má na svém kontě řadu zahraničních úspěchů a pražskému publiku je znám z provedení orchestrálních děl s BBC Symphony Orchestra (Pražské jaro 2012) či v rámci sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu. S napětím je tedy očekávána jeho připravovaná pražskojarní premiéra. „Dokud skladba není dokončená, nelze o ní nic s jistotou prohlásit,“ zůstává Kadeřábek tajnosnubný. „Vždy mám samozřejmě určitá tvůrčí východiska, ale ta se můžou ve finále ukázat jako irelevantní, a nechávám si je tedy raději pro sebe. Důsledné naplňování nějakého ‚statementu‘ by byla strašná tvůrčí nuda!“ Kadeřábek není autorem, který by sázel na osvědčené koncepty, každou skladbu považuje za výzvu vydat se neprobádanými cestami. Máme se tedy na co těšit!

Na domácí scéně v současné době není mnoho těles srovnatelných s moravským souborem Brno Contemporary Orchestra (20. května), který pěstuje nejnáročnější světový repertoár a zařazuje pravidelně zakázky pro české skladatele – i ten vystoupí na Pražském jaru poprvé. Na programu koncertu zazní díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a jedna česká premiéra.

Svým osobním vztahem k dílu Erkkiho-Svena Tüüra se netají český skladatel Jan Ryant Dřízal, který v době svých studií pobýval i v Estonsku. Pro BCO vytvořil na zakázku Pražského jara skladbu Zběsilost v srdci (Wild at Heart). „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Jiný typ soudobé hudby přiveze 27. května americký Roomful of Teeth – vokální soubor neobyčejných hlasových a hudebních kvalit, pro který vzniká velmi specifický a atraktivní repertoár z okruhu skladatelů souznějících s estetikou tohoto tělesa. Soubor rozvíjí expresivní potenciál lidského hlasu a své výrazové možnosti rozšiřuje díky studiu vokálních technik s mistry vokálních tradic z různých končin světa: od tuvinského hrdelního zpěvu přes korejské, gruzínské a indické vokální projevy až po belting nebo death-metalový zpěv. „Darwin věřil, že hudba a řeč se vyvinuly ve snaze lidí napodobit přírodní zvuky. Mohli byste říci, že Roomful of Teeth je dalším krokem v této evoluci,“ glosuje Burkhard Bilger v rozsáhlém článku věnovaném tomuto vokálnímu ansámblu na stránkách magazínu New Yorker. Právě tato šíře vokálního projevu inspiruje spolupracující skladatele ke vzniku naprosto jedinečného repertoáru.

Jednou z předních osobností souboru je skladatelka a vokalistka Caroline Shaw, která za skladbu Partita for 8 Voices získala Pulitzerovu cenu. Za své první CD z roku 2012 získal soubor o rok později cenu Grammy.

Jazz a fusion

Pražské jaro přinese výraznou trojici jazzových koncertů.  Kytarista Al Di Meola má už zhruba čtyři desítky let trvalé bydliště na jazzovém Olympu v kytarové síni slávy. Na svém koncertu 16. května ve Foru Karlín vystoupí s projektem Across the Universe, do kterého zakomponoval věci z chystaného druhého pokračování gramofonové pocty Beatles a vlastní skladby věnované Astoru Piazzollovi.

Kandace Springs je sice rodačkou z amerického Nashvillu ve státu Tennessee, ale jejím oborem není hudba typická pro hlavní město country music. Třicetiletá zpívající pianistka má žánrově a stylově blízko k jazzu a soulu. Loni vydala album Indigo, na kterém představila soulovější tvář poznamenanou vlivy vzorů jako Ella Fitzgerald, Roberta Flack, Luther Vandross, Eva Cassidy a také Fryderykem Chopinem. Jejím největším idolem ale zůstává Nina Simone, které se prý podobá šíří repertoáru. Kandace Springs představí na koncertu 11. května v Divadle Archa dámské trio, ve kterém bude její partnerkou kalifornská kontrabasistka Aneesa Strings a za bicí soupravu zasedne absolventka University of Illinois Taylor Moore.

Marta Kloučková je multižánrová zpěvačka, textařka a skladatelka působící na české jazzové scéně. Je finalistkou mezinárodní soutěže jazzových zpěváků Voicingers 2017 a semifinalistkou mezinárodní soutěže Riga Jazz Stage 2018. Těžištěm její autorské tvorby je Marta Kloučková Quartet.  Na koncertu 18. května v Mercedes Foru představí kromě skladeb z alba Loving Season, které vyšlo na podzim roku 2018, i hudbu z připravované desky.