Představujeme program Pražského jara 2021
Pražské jaro v roce 2021 nabídne na čtyři desítky koncertů. Na zahajovacím koncertu zazní Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu, pod taktovkou jednoho z nejžádanějších dirigentů současnosti – Vladimira Jurowského a Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin. Se svým novým šéfdirigentem sirem Simonem Rattlem se na festivalu představí London Symphony Orchestra. K dalším vrcholným okamžikům jistě bude patřit hostování Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, při kterém se dirigentské taktovky chopí Jakub Hrůša. Dirigent Iván Fischer a jeho Budapest Festival Orchestra patří ke stálicím pražskojarního festivalu, tentokrát přivezou ryze lisztovský program, sólistou bude vítěz Chopinovy soutěže z roku 2015 Seong-Jin Cho. Čistě mozartovský program přichystal Mahler Chamber Orchestra s klavíristou Leif Ove Andsnesem a sopranistkou Christiane Karg. Rezidenčním umělcem festivalu se stane klarinetista a skladatel Jörg Widmann. Z celé plejády dalších hvězdných osobností jmenujme houslistu Gidona Kremera či klavíristu Garricka Ohlssona. Pražské jaro přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring. V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly s projekty připravenými přímo pro Pražské jaro, dva soubory uslyší české publikum vůbec poprvé. Víkend komorní hudby nabídne sedm koncertů – mj. i špičkové smyčcovékvarteto Modigliani. Festivalem se vine dramaturgická linka věnovaná hudbě Igora Stravinského, která vyvrcholí na závěrečném koncertě uvedením opery-oratoria Oedipus Rex. Českou filharmonii bude při této příležitosti řídit skvělý britský dirigent Mark Wigglesworth, pěveckých partů se zhostí přední čeští a zahraniční pěvci v čele s Christine Rice a Štefanem Margitou, v roli vypravěče se představí Martin Myšička.
Prodej vstupenek bude zahájen ve středu 11. listopadu v 11 hodin prostřednictvím webových stránek Pražského jara www.festival.cz.
Zahajovací koncert
Slavnostní zahajovací koncert Pražského jara, na němž v souladu s festivalovou tradicí zazní Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast, bude svěřen do rukou jedné z nejvyhledávanějších dirigentských osobností současnosti – Vladimira Jurowského – a Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, jehož je šéfdirigentem. „Jurowski je mimořádný umělec, který si je dobře vědom symboliky díla pro české publikum,“ říká ředitel Pražského jara Roman Bělor. „Projekty, kterým se věnuje, si pečlivě vybírá a vždy se ponoří hluboko pod povrch. Lze proto očekávat, že jeho provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici,“ dodává. „Pozvání je obrovskou ctí pro každý orchestr, zejména když jde o orchestr zahraniční,“ uvádí Jurowski. „Chceme proto využít této příležitosti a spolu s Čechy oslavit jejich krajinu a přírodu, historii a kulturu, jejich charakter i jejich ducha. Ať se tedy Má vlast stane naší společnou oslavou, oproštěnou od nacionalistického podtextu a založenou na hlubokém porozumění.“
Zahraniční orchestry
V květnu se do Prahy sjede silná sestava předních zahraničních orchestrů. Pražské jaro opět přivítá London Symphony Orchestra, poprvé však s jeho novým šéfdirigentem sirem Simonem Rattlem. Ten na festivalu v minulosti vystoupil v čele svého orchestru z Birminghamu, později jako šéfdirigent Berlínských filharmoniků. Nyní jej budeme moci sledovat v další kapitole jeho skvělé umělecké dráhy. Na programu bude Mahlerova Šestá symfonie, jedna z Rattleových nejoblíbenějších. Je téměř až symbolické, že se na pražskojarní festival vrací se stejným dílem, se kterým se před deseti lety představil v čele Berlínských filharmoniků. Není se čemu divit – jak Rattle uvedl v řadě rozhovorů, byl to právě Mahler, konkrétně jeho Druhá symfonie, kdo jej ovlivnil natolik, že se pod tíhou dojmu z jeho hudby rozhodl stát dirigentem. „Ovlivnila mě tak silně, že už nebylo cesty zpět. Ale stejně tak si pamatuji na setkání s Šestou symfonií. Pamatuji si, kde jsem tehdy seděl, ve které lóži v liverpoolském sále. Byl jsem ochoten utratit všechny peníze za nahrávky s Bernsteinem, Bruno Walterem nebo s Klemperem. Za cokoliv, co bych našel,“ uvedl u příležitosti pražskojarního koncertu v roce 2011 pro časopis Harmonie.
Vpravdě emotivní rozměr bude mít hostování Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, který je pro nás neodmyslitelně spjat s Rafaelem Kubelíkem, jenž byl jeho šéfdirigentem neuvěřitelných osmnáct let. Dirigentské taktovky se chopí Jakub Hrůša. „První Mahlerovo dílo, které mě jako teenagera kdysi bezmezně uhranulo, zatřáslo mnou a vlastně významně předurčilo mou životní dráhu, byla jeho Třetí symfonie. A dnes ji mohu přivézt do Prahy na Jaro a prožít ji před a se svým nejoblíbenějším, tj. domácím publikem,“ říká o svém vystoupení jeden z nejvyhledávanějších českých dirigentů Jakub Hrůša.
Iván Fischer a jeho Budapest Festival Orchestra patří ke stálicím pražskojarního festivalu. Poprvé zde vystoupili již v roce 1996 a pravidelným návštěvníkům a posluchačům jistě není třeba připomínat jejich úchvatný závěrečný koncert z roku 2008, vystoupení s klavíristkou Marií João Pires v roce 2015 či famózní provedení Mahlerovy velkolepé Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ z roku 2018. „Je pro mě obrovským potěšením vracet se do Prahy, města, které mám osobně rád a jež považuji za důležité kulturní centrum. Na publikum Pražského jara mám jen ty nejlepší vzpomínky,“ svěřuje se Iván Fischer. Na aktuálním ročníku pod jeho vedením orchestr vystoupí spolu s vítězem Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina z roku 2015 Seong-Jin Choem s programem věnovaným Franzi Lisztovi. „Liszt byl skutečně evropským skladatelem, který se cítil doma v Německu, Itálii a Maďarsku stejně jako v ostatních zemích,“ říká o něm Fischer. „Jeho příspěvek historii byl významný: určil směr pro Wagnera a další, byl prvním, kdo zavedl klavírní recitály. Pražský večer věnovaný jeho hudbě bude mimořádnou událostí,“ dodává.
Fenomenální norský klavírista Leif Ove Andsnes je uměleckým partnerem Mahler Chamber Orchestra od roku 2012, kdy spolu zahájili čtyřletý projekt nazvaný Beethoven Journey, v rámci něhož odehráli na 70 živých koncertů po celém světě a následně pro label Sony Classical natočili mimořádně úspěšný komplet Beethovenových klavírních koncertů. Pražské jaro sehrálo v této spolupráci důležitou úlohu, když několik nahrávek vzniklo právě na festivalových koncertech ve Dvořákově síni Rudolfina. V roce 2019 na tuto spolupráci navázali dalším čtyřletým projektem s titulem Mozart Momentum 1785/1786 zaměřeným na dílo staršího z vídeňských klasiků, Wolfganga Amadea Mozarta. Uvedené letopočty 1785 a 1786 nejsou vybrány náhodně. Jedná se o roky, v nichž vznikla řada Mozartových nejvýznamnějších děl včetně několika zcela jedinečných a v mnoha ohledech originálních klavírních koncertů. Na Pražském jaru 2021 v jejich podání zazní Mozartovy Klavírní koncerty č. 23 A dur a č. 24 c moll. Program dále přinese Mozartovu slavnou Symfonii č. 38 D dur „Pražskou“ a koncertní árii s obligátním klavírem Ch’io mi scordi di te? KV 505, v níž se sólového partu zhostí Christiane Karg. Za zmínku stojí, že Mozart sám dílo provedl s českou sopranistkou Josefínou Duškovou.
Jörg Widmann rezidenčním umělcem
Rezidenčním umělcem festivalu se v roce 2021 stane německý klarinetista a skladatel Jörg Widmann. „Je pro mě velikou ctí a potěšením, že mohu být rezidenčním umělcem Pražského jara,“ uvedl Widmann. „Práce mě zavedla do téměř každého hudebního centra na světě, nikdy však do Prahy, vytouženého města všech, kteří milují literaturu a hudbu.“ Widmannova rezidence přinese celkem tři koncerty, které představí jeho oblíbené autory, klíčové pro vlastní tvorbu, i ukázky z jeho vlastní hudby. V rámci Víkendu komorní hudby vystoupí v Anežském klášteře nejprve se skvělým souborem Schumann Quartett, následně pak v recitálu s ruským klavíristou Denisem Kožuchinem. Jeho rezidence pak vyvrcholí provedením Mozartova Klarinetového koncertu A dur s PKF – Prague Philharmonia a jejím šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem. V rámci své rezidence rovněž povede mistrovský kurz.
Stará hudba
„Pražské jaro dává významný prostor staré hudbě. Soubory a umělci, kteří se věnují historicky poučené interpretaci staré hudby přijedou s novými programy ušitými na míru tomuto festivalu,“ říká flétnistka Jana Semerádová, členka umělecké rady Pražského jara. V rámci této řady se můžete těšit na čtyři zahraniční ansámbly a jeden český.
„Ač patří Josquin Desprez mezi nejvýznamnější a vůbec nejzajímavější renesanční skladatele, jeho hudba zní v Praze poměrně zřídka. Jsme proto velice rádi, že u příležitosti 500 let od jeho úmrtí připravil speciálně pro Pražské jaro Huelgas Ensemble, jeden z nejlepších vokálních souborů svého druhu, program věnovaný jeho tvorbě,“ říká dramaturg Josef Třeštík. Koncert v Pražské křižovatce se zaměří na skladatelovo poslední tvůrčí období, které trávil ve svém rodném regionu, ve městě Condé-sur-l’Escaut v dnešní severní Francii, kam se uchýlil po návratu z Itálie. „Josquin byl vizionářem. Ovládl všechny kontrapunktické techniky, aby polyfonii uchopil podle svých představ, často za cenu porušování přijatých pravidel,“ uvádí zakladatel a umělecký vedoucí souboru Huelgas Ensemble Paul Van Nevel.
Vůbec poprvé se českému publiku představí skvělý francouzský Ensemble Correspondances, přiveze hudbu Marc-Antoina Charpentiera. „Je to náš vůbec nejoblíbenější skladatel,“ přiznává umělecký vedoucí Ensemble Correspondances Sébastien Daucé. „Narodil se v Paříži, ale když mu bylo 21 let, odešel do Říma, kde strávil pět let, během kterých poznal hudbu místních mistrů – Giacoma Carissimiho, Alessandra Melaniho a mnohých dalších. A odtud čerpá program našeho vůbec prvního pražského koncertu,“ dodává.
Zcela jedinečným zážitkem bude vystoupení britského ansámblu Phantasm, který je souborem viol da gamba. „Máme velikou radost, že na svém prvním vystoupení na Pražském jaru uvedeme anglickou hudbu pro pět viol z 16. a 17. století,“ říká Laurence Dreyfus, umělecký vedoucí souboru a respektovaný muzikolog. „Je to náš klíčový repertoár, a tak věříme, že si jej publikum rychle oblíbí, protože náleží k té nejlepší tradici komorní hudby.“
Česká Cappella Mariana spolu s kanadským souborem Constantinople připravila program inspirovaný slavným cestopisem Putování Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Harantův barvitý text, vyprávěný Sašou Rašilovem, tak bude průvodcem na hudební cestě do exotických krajin Kypru, Jeruzaléma, Sinaje či Káhiry. Kromě Harantových skladeb uslyšíme i hudbu vzdálených zemí. „K projektu byl přizván fenomenální hráč na setar a umělecký vedoucí ansámblu Constantinople Kiya Tabassian, který je díky svým perským kořenům povolaným garantem k nalezení společného hudebního jazyka,“ říká umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád. Oba ansámbly tak nezůstanou na opačných stranách Bosporu, ale spojí své kvality ve společném představení prolínajícím obě kultury.
Prague Offspring
Pražské jaro přichází s novým formátem věnovaným soudobé hudbě. „Prague Offspring je nová tradice Pražského jara, křupavá, trochu zlobivá, mladá, otevřená, experimentální,“ popisuje nový projekt hudební skladatel a člen umělecké rady Pražského jara Miroslav Srnka. „Praha posiluje svoje jméno na evropské mapě nejnovější hudby. Celý prostor pražského DOXu se oživí zvukem na celý jeden víkend, na který se fanouškům nejnovější hudby začne vyplácet být v Praze“. Postará se o to především jeden z nejdůležitějších ansámblů specializovaných na současnou hudbu Klangforum Wien, který bude rezidenčním souborem po následující tři ročníky. „Podařilo se nám navázat mimořádně plodnou spolupráci, Klangforum zapojit do vzniku projektu a využít jeho zkušenosti i kontakty získané během desítek let, kdy se pohybuje na špici mezinárodního dění soudobé hudby,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. Klangforum Wien vystoupí na dvou večerních koncertech a formou veřejných workshopů a mistrovský kurzů bude předávat své dovednosti mladé generaci skladatelů a instrumentalistů.
Prague Offspring bude mít každý rok rezidenčního skladatele či skladatelku, na jejíž tvorbu se zaměří programy koncertů. V roce 2021 do Prahy přijede Rakušanka Olga Neuwirth, jedna z nejvyhledávanějších umělkyň současnosti. „O Olze Neuwirth se v posledním roce hovořilo v nejširších kruzích zejména v souvislosti s premiérou její opery Orlando ve Vídeňské státní opeře, ale mezi nejzajímavější a nejdůležitější tvůrce patří už několik dekád,“ uvádí Třeštík. „Máme obrovskou radost, že se nám ji podařilo získat.“
Prague Offspring přinese také premiéry děl, které na objednávku festivalu píší autoři a autorky nejrenomovanější – letos Martin Smolka, příležitost dostanou také ti nejslibnější – v roce 2021 Jakub Rataj, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Konstantin Heuer a Ian Mikyska. Festivalové publikum se dále může těšit na setkání s umělci, panelovou diskuzi osobností evropské scény soudobé hudby či performativní instalaci skladatele Matouše Hejla a režiséra Aleše Čermáka. Program nabídne i přednášku a performance architekta komplexu budov DOX+ Petra Hájka, který pojal samotný koncertní sál jako hudební nástroj. Poslední položka Prague Offspring může působit v programu festivalu klasické hudby nezvykle – jedná se totiž o závěrečnou party, ve které se skladatel Konstantin Heuer představí ve své další poloze jako DJ.
Výročí Igora Stravinského a velkolepé završení festivalu
Celým festivalem se vine dramaturgická linka s hudbou Igora Stravinského, jednoho z největších skladatelů 20. století, kterému Pražské jaro vzdá hold v roce jeho významného výročí. Stravinského komorní hudba bude přítomna ve Víkendu komorní hudby, jeho symfonická díla zaznějí v podání čtyř orchestrů a vše vyvrcholí závěrečným koncertem, kdy uvedeme Stravinského arcidílo, operu-oratorium Oedipus Rex.
„Nadčasová vyprávění z minulosti nám poskytují útěchu v době úzkosti,“ říká britský dirigent Mark Wigglesworth, jenž se v čele České filharmonie postará o velkolepé završení festivalu. „Příběhy s trvalou platností nás posilují v přítomnosti a přinášejí inspiraci do budoucna. Příběh krále Oidipa je sice 2500 let starý, ale jeho námět – provinění a odpovědnost – zůstává pro lidský život určující dodnes,“ dodává k dílu Oedipus Rex Igora Stravinského, které spolu se Symfonií č. 7 Sergeje Prokofjeva uzavře 76. ročník festivalu. „Vystoupit na Pražském jaru v roce, kdy se musí zhojit tolik ran, je něco mimořádného. Musíme znovu získat důvěru, důvěru, kterou může inspirovat umění. Festival Pražské jaro měl vždy víru v budoucnost. V současné době ji s ním musíme sdílet víc než kdy jindy,“ dodává Wigglesworth.
