Staňte se na chvíli studenty a filozofy, jež si v záři blikajících svíček legendární lipské Zimmermannovy kavárny dopřávali začátkem 18. století za zvuků libé hudby exotický luxus zvaný káva.
Podle legendy objevil blahodárný účinek kávových zrn všímavý etiopský pasáček koz Kaldi. Lahodný mok, na jehož přípravu vám dnes stačí vlastnit solidní kávovar a zrnka kvalitní kávy, se stal v průběhu času nejen tělesnou vzpruhou, ale i důvodem k setkávání se a ke sdílení myšlenek, nápadů a zkušeností. Tak vznikly první kavárny, kde si lidé vyměňovali natolik zásadní informace, že se těmto místům začalo říkat „školy mudrců“. A kde se také hojně muzicírovalo!
Jedna z nejslavnějších kaváren, nesoucí jméno svého zakladatele a provozovatele Gottfrieda Zimmermanna, vznikla v roce 1702 v Lipsku. Proč o ní mluvíme? Protože právě zde se díky souboru Collegium Musicum propojily cesty dvou zdánlivě nespojitelných skladatelů: Georga Philippa Telemanna (1681–1767) a Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750). Pro každého z nich měla hudba jiné poslání. Zatímco Telemann chtěl publikum okouzlit a potěšit, Bach toužil, aby se lidé jejím prostřednictvím dotkli Boha. Přesto i on pohroužený do tajemných sil ars combinatoria dokázal překvapit, o čemž svědčí i pražskojarní program, ve kterém vás špičkový český soubor staré hudby Collegium Marianum v čele s hráčkou na barokní příčnou flétnu Janou Semerádovou a triem vynikající pěvců přenese o tři sta let zpět, abyste poznali Johanna Sebastiana Bacha „telemannovského střihu“, tj. plného lehkosti, smyslu pro humor a také obchodního talentu! Stačí citovat z textu jeho Kantáty o kávě, která měla premiéru kde jinde než v Zimmermannsches Kaffeehaus: „Pokud si třikrát denně nedopřeji svůj šálek kávy, samým trápením seschnu jako kozí pečínka!“ Že by narážka na objevitele kávy? V každém případě koncert pro všechny, kteří se chtějí hudbou pobavit.