Meditativní atmosféra nokturna a rezidenční umělec Igor Levit s hudbou Brahmse a Mortona Feldmana, inspirovanou perskými koberci a zříceninou starověkého paláce v Mari
Rezidenční umělec Pražského jara 2027 Igor Levit repertoárově vybočí ze své festivalové „beethovenovské“ linie v atraktivním formátu nokturna, nočním hudebním setkání ve zcela specifické, meditativní atmosféře. Kratší koncert bez přestávky nabídne jeden z nejkrásnějších klavírních opusů historie, Šest klavírních skladeb op. 118 Johannese Brahmse (1833–1897), dedikovaný skladatelově životní lásce Claře Schumann. O druhé části, Intermezzu A dur, se dokonce říká, že jde o milostný dopis, v němž se snoubí láska, vzpomínky a pocity touhy.
„Jednou z nejzajímavějších vlastností krásného starého koberce barveného přírodními rostlinnými barvivy je takzvaný abrash. Vzniká tím, že se vlna barví po částech – ve velkém množství to není možné. Barva je tedy stále táž, a přece pokaždé trochu jiná. Má v sobě cosi jako mikrotonální odstín. A právě tyto nepatrné barevné přechody dávají koberci onen nádherný, jemný třpyt,“ napsal ve své eseji Crippled Symmetry (Zmrzačená symetrie) v roce 1981 skladatel Morton Feldman (1926–1987). Jedna z nejoriginálnějších osobností americké hudby druhé poloviny 20. století, jejímiž tvůrčími vzory a přáteli byli John Cage nebo malíř Jackson Pollock, nezapře svou fascinaci „mikrotonálními odstíny“ koberců z Blízkého a Středního východu ani ve své poslední skladbě pro klavír Palais de Mari, k níž ho inspirovaly nedokonalé symetrie zříceniny starověkého babylonského paláce v Mari. K poslechu tohoto fascinujícího a svým založením naprosto jedinečného díla 20. století ve skvělé interpretaci Igora Levita, který je v roce 2020 nahrál na album Encounter pro label Sony Classical, může posloužit i pozvánka amerického muzikologa Jamese Pritchetta: „Úvodní čtyřtónový motiv připomíná otevřené dveře. Stojíme na zápraží, nahlížíme dovnitř, a poté jimi projdeme a vydáme se na cestu, i když nemáme tušení, kam nás zavede.“
Igor Levit – rezidenční umělec Pražského jara 2027
The New York Times ho titulují jako „nejdůležitějšího pianistu své generace“, Berliner Morgenpost zase jako „mistra krásného, poetického zvuku a jemného cantabile“. Rodáka z Nižného Novgorodu, jehož rodina emigrovala do Německa, když mu bylo osm, katapultoval na světová koncertní pódia úspěch v Mezinárodní soutěži Arthura Rubinsteina v roce 2005, kdy se jako její nejmladší účastník v historii stal nejen jejím laureátem, ale posbíral i několik dalších cen, včetně Ceny diváků. Mnoho prestižních ocenění získal také za své nahrávky: Opus Klassik, „Umělec roku“ časopisu Gramophone, „Recording Artist“ Musical America nebo „Nahrávka roku“ BBC Music Magazine.
Ve svých třiatřiceti letech ještě posílil své světové renomé streamovanými „domácími“ koncerty během koronavirové krize. Hned ten první přilákal 350 000 posluchačů, k nimž se během padesáti tří večerů připojily další statisíce fanoušků z celého světa. Vedle klasiky jim Levit servíroval také soul, jazz, rock, dvacetihodinovou skladbu Erika Satieho Vexations nebo právě hudbu amerického avantgardisty Mortona Feldmana. Série se stala tak populární, že jeden z koncertů byl dokonce přenášen z paláce Bellevue, sídla německého prezidenta. Za tento projev občanské angažovanosti, stejně jako za své nasazení v boji proti antisemitismu, byl Levit na podzim roku 2020 vyznamenán Řádem za zásluhy Spolkové republiky Německo.
Občan. Evropan. Klavírista.
Pořádá koncerty pro uprchlíky, angažuje se v otázkách ochrany životního prostředí, otevřeně se vyslovuje proti antisemitismu a xenofobii. V roce 2018 vrátil cenu ECHO Klassik na protest proti ocenění raperů Kollegaha a Farida Banga, kteří na svém albu zhudebnili antisemitské texty, a když v roce 2019 spáchal neonacista Stephan Balliet smrtící útok před synagogou v Halle, využil Levit své účasti na předávání prestižní Beethovenovy ceny a vyslovil se proti pravicovému extremismu. Sám pak musel čelit výhrůžkám smrtí a vystupoval s ozbrojenou policejní ochranou. „Nechci být jen člověk, co hraje na klávesy,“ uvedl v jednom z rozhovorů. Nemá řidičák, jezdí na kole a miluje tištěné noviny a časopisy. Když se ho v jednom rozhovoru zeptali, jakými písněmi by charakterizoval sám sebe, odpověděl: Blackstar od Davida Bowieho, Treaty od Leonarda Cohena a The Way I Am od Eminema. V té se mimo jiné zpívá: „Jsem takový, jaký jsem. Jinak to prostě nedokážu.“ Levit je jednoduše svůj a dokládá to v každém vystoupení. Jeho specifický přístup k hudbě a nevyčerpatelná chuť objevovat něco nového jsou až nakažlivé. „Když vidím zavřené nebo jen trochu pootevřené dveře, chci jimi projít. Nechci zůstat tam, kde jsem. Nemyslím v rámci hranic, myslím v procesech.“
Beethovenova a Brahmsova klavírní tria ve špičkovém provedení Igora Levita, Renauda Capuçona a Julie Hagen a Beethoven pass plný zážitků k tomu!
Trojitý debut Ádáma Fischera, v němž se potká temperament skladeb Ludwiga van Beethovena s elegantní hudbou Josepha Haydna. Se vstupenkou získáte i zážitkový Beethoven pass.
Výběr z 32 klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, za jejichž nahrávku byl Igor Levit nominován na cenu Grammy. Slavná Bouře, strhující Valdštejnská a zážitkový Beethoven pass k tomu!