Beethovenova Osudová
Partner koncertu
Program
- Ludwig van Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 C dur op. 15
- Toshio Hosokawa: V lese (In the Forest, česká premiéra)
- Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“
Interpreti
- Kammerakademie Potsdam
- Antonello Manacorda - dirigent
- Pierre-Laurent Aimard - klavír
Setkání s umělci v 18.45 / Antonello Manacorda, Pierre-Laurent Aimard
Antonello Manacorda se řadí mezi nejvěhlasnější světové dirigenty klasicistní a raně romantické hudby. S Kammerakademie Potsdam (Komorní akademií Postupim), jejímž uměleckým ředitelem je od roku 2010, přijede poprvé do České republiky, aby společně uvedli „Osudovou“ symfonii a První klavírní koncert Ludwiga van Beethovena. V české premiéře zazní skladba In the Forest (V lese) japonského autora Toshia Hosokawy inspirovaná bambusovým hájem v horách u Hirošimy, kde Hosokawa trávil své dětství poslechem klasické hudby z kazetového magnetofonu. V roli sólisty se představí pražskému publiku dobře známá hvězda Pierre-Laurent Aimard, „fantastický hudebník a výjimečný vizionář“, jak jej nazval The Wall Street Journal.
Všestrannost dirigenta Antonella Manacordy má kořeny v bohatství jeho hudebního a kulturního zázemí: narodil se v italském Turíně, pochází ze šlechtické bretaňské rodiny, vzdělání získal v Amsterodamu a dlouho žil v Berlíně. Než se rozhodl studovat dirigování u legendárního finského pedagoga Jormy Panuly, mezi jehož žáky patřili například Esa-Pekka Salonen, Jukka-Pekka Saraste nebo hvězda „generace Z“ Klaus Mäkelä, stál jako vynikající houslista u zrodu Evropského komorního orchestru (Chamber Orchestra of Europe) Claudia Abbada a Mahlerova komorního orchestru (Mahler Chamber Orchestra). Během čtvrt století se vypracoval v absolutní světovou dirigentskou špičku. Jen v loňské sezoně hostoval ve Vídeňské státní opeře, Teatro La Fenice či Královské opeře Covent Garden a pyšní se i úspěšnými debuty v Metropolitní opeře v New Yorku, Pařížské opeře nebo Bavorské státní opeře. Dirigoval Berlínské filharmoniky, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu či Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Praha bude jedním z posledních měst, kde se Antonello Manacorda představí jako hudební ředitel Kammerakademie Potsdam, u které v této sezoně uzavírá své patnáctileté působení.
„Kammerakademie Potsdam se v posledních letech stala jedním z nejlepších německých komorních orchestrů,“ vychválila těleso z Postupimi rozhlasová stanice WDR. To se za patnáct let pod Manacordovým vedením vyprofilovalo v soubor se zajímavou dramaturgií, který spolupracuje s těmi nejlepšími světovými interprety. Z této či loňské sezony zmiňme Kirilla Gersteina, Isabelle Faust, Christiana Tetzlaffa, Tabeu Zimmermann nebo Magdalenu Koženou. Mezi pravidelné spolupracovníky souboru patří také cembalista a dirigent Václav Luks. Zvuk Kammerakademie Potsdam se stal charakteristickým díky kombinaci moderních nástrojů s dobovou interpretační praxí. „Snažíme se ‚naučit řeč‘ každého skladatele,“ vysvětluje Manacorda. „Hrajeme na mix moderních smyčců a dřevěných dechů, ale máme žestě s přirozeným laděním. To nám umožňuje docílit zvuku, který je blíže originálu,“ dodává.
Ludwig van Beethoven (1770–1827) patří k profilovým autorům souboru. V březnu 2024 vyšel v podání Kammerakademie Potsdam pod Manacordovým vedením komplet Beethovenových symfonií v prestižním vydavatelství Sony Classical. „Beethovenovým záměrem bylo, aby každá z jeho symfonií, přinejmenším počínaje Eroikou, byla dynamickým, proměnlivým zážitkem. Podle mého názoru tento skvěle zahraný a nahraný komplet – ohnivý, úderně zneklidňující, ale zároveň pečující o klenutou lyrickou linku – jeho myšlenku naplňuje,“ pochválil nahrávku časopis Gramophone. Kritik vyzdvihl právě spojení „starého a nového“ v intencích trendu nastoleného legendárním Nikolausem Harnoncourtem. Album s Beethovenovými symfoniemi rozšířilo již tak bohatou diskografii souboru, jež se může pyšnitřadou významných ocenění, včetně ceny Opus Klassik a titulu „Orchestr roku“.
„Tvůrčí nápady se většinou rodí z přírody. Mám rád oceány, hory a lesy; můj dům stojí na vrcholu hory, takže je to dobré místo pro tvůrčí práci,“ říká Toshio Hosokawa (*1955), skladatel, jenž zcela instinktivně spojuje kompoziční proces s konceptem zenového buddhismu a jeho symbolickým výkladem přírody. „Obdivujeme křehkost a pomíjivost květů třešní, ale ani zvuk hudby netrvá dlouho – vytrácí se a nastává ticho…“ Hosokawovy skladby byly uvedeny na Salcburském a Lucernském festivalu, festivalu v Aix-en-Provence nebo v La Monnaie v Bruselu, zazněly v podání Berlínských filharmoniků či Cleveland Orchestra pod taktovkou dirigentů jako Kent Nagano, sir Simon Rattle nebo Robin Ticciati. Žák Isanga Yuna, jenž o svých melodiích říká, že jsou „jako japonská kaligrafie“, je nositelem řady významných ocenění, mezi jinými BASCA British Composer Award 2013.
Pierre Laurent-Aimard je doma jak v hudbě baroka, klasicismu a romantismu, tak v tvorbě současných skladatelů. Coby sólista vystoupil s nejpřednějšími světovými orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Chicagského symfonického orchestru či Newyorské filharmonie a spolupracoval s dnes již legendárními autory, jako byli Pierre Boulez, Gÿorgy Ligeti nebo Elliott Carter. Spojení moderních nástrojů a dobové praxe pro něj není novinkou. Všech pět Beethovenových koncertů natočil pro vydavatelství Teldec spolu s Evropským komorním orchestrem a dirigentem Nikolausem Harnoncourtem, klíčovou osobností historicky poučené interpretace. „Osvěžující přístup tohoto kompletu je pozoruhodný. Nemusíte poslouchat dlouho, abyste se nechali pohltit objevitelským duchem,“ napsal britský časopis Gramophone. Aimardovo provedení prvního Beethovenova koncertu, který vlastně vznikl jako druhý, slibuje jeden z vrcholů Pražského jara 2025. Tím spíš, že místem jednoho z prvních veřejných uvedení tohoto díla byla v roce 1798 Praha za účasti samotného autora.
