Beethovenova a Brahmsova klavírní tria ve špičkovém provedení Igora Levita, Renauda Capuçona a Julie Hagen a Beethoven pass plný zážitků k tomu!
#MeetBeethovenLive
1816 | 10 variací na píseň Ich bin der Schneider Kakadu
Ich bin der Schneider Kakadu! Tak na tyhle variace si dobře vzpomínám, protože jsem s nimi strávil třicet let. Ne že bych nad nimi tak dlouho hloubal, ale pořád se mi vracely do života. Singspiel od českého rodáka Wenzela Müllera Die Schwestern von Prag (Sestry z Prahy) jsem viděl poprvé ve Vídni v roce 1794. Ale jestli ten krejčí vypadal jako papoušek, to už si tedy nevzpomínám!
Variace na populární operní popěvky byly tehdy ohromně módní, proč tedy z poptávky frivolní vídeňské společnosti něco nevytěžit? Kolem roku 1815 jsem skladbu přepracoval a poslední úpravy udělal až v roce 1824 během prací na Misse solemnis a Deváté. Výmluvná ukázka mé touhy po dokonalosti!
1808 | Klavírní trio D dur op. 70 č. 1 „Duch“
Slyším-li tohle trio, zaplavuje mě příval vzpomínek na hraběnku Annu Marii Erdődy. Byla tak křehká! A jak pozorně poslouchala, když jsem improvizoval na jejích salónech! Přezdíval jsem jí Beichtvater (zpovědník). Příliš se o tom nemluví, ale to ona se zasloužila o mou roční rentu a byla v této záležitosti citlivou vyjednavačkou. V roce 1808 mi nabídla útočiště ve své vile na vídeňské Krugerstrasse. Na stejné adrese si mimochodem pronajímali apartmá také Josef Haydn a Constanze Mozart – tedy samozřejmě každý zvlášť! Škoda té rozmíšky, kvůli které jsme se nerozešli úplně v dobrém. Mé Geister-Trio z roku 1808 nese její věnování. Hlavní téma pomalé věty jsem původně zamýšlel jako motiv čarodějnic do plánované opery Macbeth. Z plánů ovšem sešlo, a tak jsem ho použil zde a přízvisko „Duch“ bylo na světě!
Beethovenův nástupce Johannes Brahms
Volba skladby Johannese Brahmse (1833–1897) do druhé poloviny večera není náhodná. Brahms bral Beethovenův hudební odkaz velice vážně a stejně jako on byl neúprosným kritikem svých skladeb: rovněž zničil velké množství náčrtů i již hotových děl, která jej neuspokojovala. Podle Brahmsova životopisce Maxe Kalbecka dokonce skladatel jednou pronesl: „Nevíte, jaké to je, když za sebou neustále slyšíte jeho kroky.“ Robert Schumann neváhal mladého Brahmse označit ve svém proslulém článku Neue Bahnen (Nové cesty) z roku 1853 za Beethovenova nástupce a ten toto „proroctví“ dokonale naplnil svou První symfonií, jíž se přezdívá Beethovenova Desátá. Původní verze Klavírního tria H dur pochází z roku 1853. Na Pražském jaru ovšem uslyšíte revizi z roku 1889, kdy Brahms provedl poměrně rozsáhlé úpravy. Své přítelkyni Claře Schumann však s vrozenou skromností napsal: „Nedal jsem mu paruku, pouze jsem upravil účes.“ V závěrečné větě si svrchovaně užijete Brahmsovy oblíbené maďarské inspirace.
Trojitý debut Ádáma Fischera, v němž se potká temperament skladeb Ludwiga van Beethovena s elegantní hudbou Josepha Haydna. Se vstupenkou získáte i zážitkový Beethoven pass.
Meditativní atmosféra nokturna a rezidenční umělec Igor Levit s hudbou Brahmse a Mortona Feldmana, inspirovanou perskými koberci a zříceninou starověkého paláce v Mari
Výběr z 32 klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, za jejichž nahrávku byl Igor Levit nominován na cenu Grammy. Slavná Bouře, strhující Valdštejnská a zážitkový Beethoven pass k tomu!