Debut Pražského jara Debut Pražského jara Debut Pražského jara
Hlasivka_detail_1
Grenadilla_detail_1
zpět na program

Debut Pražského jara

Datum konání

Neděle, 19. 5. 2019 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 21.30

Cena

200 - 700 Vstupenky vyprodány

Program

  • Šimon Voseček: Hypnos (světová premiéra skladby na objednávku Pražského jara)
  • Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro lesní roh a orchestr č. 2 Es dur KV 417
  • Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 40 g moll KV 550

Interpreti

  • PKF – Prague Philharmonia
  • Ben Glassberg - dirigent
  • Alexandre Collard - lesní roh

Partner koncertu

Kornetka_L
Rohlilie_detail_1

Taktovka z dračích per

Senzační vítězství Brita Bena Glassberga na věhlasné Mezinárodní soutěži pro mladé dirigenty v Besançonu v září 2017, odkud si ve svých třiadvaceti letech odvezl všechny tři ceny (poroty, orchestru i publika), bylo přirozeným pokračováním a další důležitou událostí jeho skvěle nastartované kariéry.

Jen pár měsíců předtím se stal jedním z nejmladších dirigentů v historii proslulého operního festivalu v Glyndebourne, který zde dostal příležitost debutovat (La Clemenza di Tito). V roce 2016 byl na témže festivalu oceněn za asistování Antonellu Manacordovi v inscenaci Berliozovy opery Béatrice et Bénédict. Od té doby se do Glyndebourne vrací každý rok, v létě 2018 na festivalu řídil Madame Butterfly a v listopadu se s Glyndebourne Tour podílel na úspěšném představení La Traviata: Behind the Curtain.

O Benu Glassbergovi napsal před rokem portál Artsdesk, že je na pódiu „přesný a náročný“, laickou veřejnost si získal nakažlivým entuziasmem, svěžestí a šarmem. Kupříkladu na otázku, z čeho je vyrobena jeho dirigentská taktovka, Glassberg odpověděl: „Myslím, že ze dřeva. A samozřejmě z dračích per.“ Na svůj letošní pražskojarní a zároveň český debut se britský umělec velmi těší, zvláště na kombinaci svého oblíbeného Mozarta se soudobou skladbou: „…pokaždé ocením, když se na programu vedle Mozarta objeví nějaká čerstvá novinka. Jsem si jist, že kombinace Voseček–Mozart vytvoří vzrušující večer hudby.“

Pražské jaro totiž pro tento koncert objednalo skladbu u Šimona Vosečka, českého skladatele působícího od roku 2002 ve Vídni, čímž je symbolicky navázáno na pražsko-vídeňskou linku, která i v Mozartově životě sehrála zásadní roli.

Mimořádným kvalitám orchestru PKF – Prague Philharmonia, a pochopitelně i dirigentovým, dá vyniknout také závěrečná skladba koncertu – Mozartova slavná Symfonie č. 40 g moll. Hned v úvodu nás vtáhne do potemnělé atmosféry neklidu, kterou později střídají prosvětlené lyrické pasáže. Symfonie vrcholí energickým finále.

 

Kdo je nekalou konkurencí soudobých skladatelů?

Skladatel Šimon Voseček je vyhledávaným autorem především operních děl. Ostatně i jeho nové dílo poeticky nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris, která byla zkomponována na objednávku Sirene Operntheater ve Vídni, kde byla roku 2016 s velkým úspěchem provedena. V témže roce mu byla udělena prestižní Hudební cena města Vídeň. Jeho předchozí celovečerní komorní opera Pan Biedermann a žháři získala v roce 2008 cenu Outstanding Artist Award Rakouské republiky. Opera byla uvedena roku 2013 ve Vídni a italském Bolzanu v produkci Neue Oper Wien. O dva roky později zazněla v Londýně a roku 2017 v německém Bremerhavenu.

Skladba Šimona Vosečka byla objednána festivalem Pražské jaro, finančně podpořena Ernst von Siemens Musikstiftung.

Siemens

Poslechněte si tvorbu Šimona Vosečka

Biedermann a žháři, Intermezzo s Babette

Ostrovy (může obsahovat stopy ptáka kiwi)

Francouzského hornistu Alexandra Collarda bychom bez rozpaků mohli nazvat sběratelem cen. V loňském roce 2018 suverénně zvítězil v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro, ale už předtím měl na svém kontě dalších devět soutěžních úspěchů. „První místo na soutěži Pražského jara bylo pro mě neuvěřitelnou poctou a uznáním, jež dalo smysl nekonečným hodinám tvrdé práce, které mu předcházely. A nejlepší na tom všem bylo, když jsem se dozvěděl, že součástí první ceny je vystoupení na festivalu Pražské jaro v následujícím roce! Dirigent Ben Glassberg mě požádal, abych si vybral jeden ze čtyř Mozartových hornových koncertů. Volba byla pro mě jasná, protože mým nejoblíbenějším je tento druhý koncert, a to pro jiskřivý smysl pro humor, který se nejvíce projevuje ve finální větě.“