Les Arts Florissants & William Christie Les Arts Florissants & William Christie Les Arts Florissants & William Christie
Hlasivka_detail_1
Grenadilla_detail_2
zpět na program

Les Arts Florissants & William Christie

Datum konání

Pondělí, 27. 5. 2019 od 20.00
Předpokládaný konec koncertu 22.00

Cena

500 - 3 400 Vstupenky vyprodány

Program

  • Joseph Haydn: Symfonie g moll Hob.I:83 "Slepička"
  • Joseph Haydn: Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 D dur Hob.VIIb:2
  • Leopold Mozart: Sinfonia in B
  • Joseph Haydn: Symfonie č. 82 C dur Hob. I:82 „Medvěd“

Interpreti

  • Les Arts Florissants
  • William Christie - dirigent
  • Cyril Poulet - violoncello

Partner koncertu

Hlasivka_detail_2
Rohlilie_detail_1

Říká se, že William Christie vizionářsky pomohl nalézt opeře budoucí směr tím, že objevitelskou loučí rozjasnil její minulost. Svou autoritou a neúnavným objevitelstvím výraznou měrou přispěl k dnešní popularitě historicky poučené interpretace staré hudby na dobové nástroje, je nezpochybnitelnou autoritou na hudbu 17. a 18. století. Zanedlouho tomu bude přesně čtyřicet let, kdy se udál mezník v jeho kariéře – založení souboru Les Arts Florissants, který dodnes umělecky vede a jenž se stal průkopníkem znovuoživování hudby francouzského baroka.

Na Pražském jaru hostoval francouzský vokálně-instrumentální soubor Les Arts Florissants dvakrát, v roce 1995 a 2014. „Soubor působí jako celistvý organismus a koncentrace, kterou dokázal udržet po celý večer, byla obdivuhodná,“ napsala recenzentka serveru Opera Plus pod dojmem zatím jejich posledního pražskojarního vystoupení. Tehdy přednesli kompletní provedení Sedmé knihy madrigalů Claudia Monteverdiho. Na nadcházejícím koncertu v duchu francouzské linky festivalu uvedou Pařížské symfonie Josepha Haydna, které se u publika těší velké popularitě, a autorův slavný violoncellový koncert. Na přání Pražského jara maestro Christie dále zařadil symfonii Leopolda Mozarta, čímž bude připomenuto třísté výročí jeho narození.

Zajímavé historické okolnosti se váží ke vzniku šesti Pařížských symfonií Josepha Haydna, z nichž první dvě zaznějí na tomto koncertu. V roce 1779 byla Josephu Haydnovi obnovena smlouva ve funkci dvorního kapelníka knížat Esterházyů, v níž došlo k zásadní změně: chyběla v ní klauzule o exkluzivních právech zaměstnavatele na jeho díla. Od té chvíle mohl Haydn přijímat mnohem svobodněji než dříve zakázky od jiných zadavatelů, aniž by kvůli tomu byl jakkoli sankcionován. Hudebník se této příležitosti chopil se značným zaujetím, rozvinul ve větší míře kontakt s mecenáši, vydavateli i manažery a brzy se mohl těšit z velkorysé nabídky, jež přišla ze samého centra instrumentální hudby – z Paříže. Skladatele oslovil afro-francouzský houslista, dirigent, skladatel a slavný šermíř Joseph Boulogne, Chevalier de Saint-George, aby napsal šest symfonií pro zednářský orchestr Concerts de la Loge Olympique, jehož byl hudebním ředitelem. Boulogne byl však jen prostředníkem této zakázky, hlavní iniciativa vzešla od zakladatele orchestru hraběte d’Ognyho, důstojníka, superintendanta pařížské pošty, violoncellisty, hudebního mecenáše a svého času majitele jedné z největších hudebních sbírek Evropy. Haydnovi byla nabídnuta částka, která se neodmítá, a orchestr s dvojnásobným počtem hráčů. Dodnes žasneme nad směsí živelnosti, vtipu, fantazie a zároveň hloubky, jež do těchto symfonií autor vložil. Symfonie č. 82 C dur „Medvěd odvozuje svůj název od strhujícího zemitého finále, jež připomíná atmosféru tradičních pouličních vystoupení s dudáky, kteří hráli k „tanci“ medvědů. Symfonie č. 83 g moll „Slepička“ je excentrické, po všech stránkách výbojné dílo, v němž s námi autor trochu laškuje. Nejprve uvede hlavní téma jako úvod k tragickému dramatu, jež posléze „shodí“ do nadsázky komickým hobojovým „kvokáním“ tématu vedlejšího.

Joseph Haydn je jediným z autorů první vídeňské školy, kdo napsal koncerty pro violoncello. Ačkoliv – po téměř dvě staletí byl Koncert č. 2 pro violoncello a orchestr D dur op. 101 autorsky přisuzován jeho prvnímu interpretovi, českému violoncellistovi a skladateli Antonínu Kraftovi, než byl v roce 1951 objeven Haydnův autograf partitury. Kraft byl ve své době považován za jednoho z nejlepších violoncellistů, za mistra intonace, techniky a výrazu. Haydn psal tento koncert Kraftovi jistě na míru. Koncertu nechybí virtuózní pasáže, lehkost a galantní půvab. Sólový part na tomto koncertu bude svěřen zářnému mladému talentu z Francie, violoncellistovi Cyrilu Pouletovi. Zájem o starou hudbu dovedl mladého umělce na Ženevskou konzervatoř, kde objevil kouzlo hry na barokní violoncello. Před pěti lety byl Poulet vybrán do programu Arts Flo Juniors, akademie mladých umělců souboru Les Arts Florissants, která je určena studentům posledních ročníků konzervatoří. Zde získal tento umělec jedinečnou možnost okusit profesionální prostředí historicky poučené interpretace, podílet se na koncertech a zároveň se potkávat se členy souboru v soukromých lekcích.

300 let od narození Leopolda Mozarta

V roce 2019 si připomínáme třísté výročí narození Leopolda Mozarta, otce geniálních dětí, pedagoga, skladatele a houslisty. Je osobností, o níž bylo mnohé napsáno, mnohé zkresleno, mnohé navždy zapomenuto. Ponecháme-li stranou otázku, zda byl rodičem přehnaně ochranitelským, despotickým, podezřívavým, nebo spíše vášnivě milujícím, a proto vnitřně bojujícím s hranicemi svobody svých blízkých, bezpochyby patřil v polovině 18. století k nejvýznamnějším a nejvzdělanějším salcburským hudebníkům. Podle dobových zpráv byl nesmírně plodným autorem, avšak do dnešní doby se nám dochovala jen část jeho tvorby, v níž nelze vždy jednoznačně potvrdit autorství, anebo naopak nacházíme jeho díla mezi skladbami Wolfgangovými. Autograf Symfonie B dur pro smyčce objevil dirigent a badatel Nikolaus Harnoncourt v hudební sbírce farního kostela Bad Aussee v Horním Rakousku. Leopold Mozart se v této symfonii projevuje jako hudebník bystrého ducha, šarmu a vtipu, jichž si tak ceníme v dílech jeho syna Wolfganga.

 

 

 

Partner Moser Premium salonku

Moser2019