DEBUT PRAŽSKÉHO JARA
Program
- Sergej Prokofjev: Romeo a Julie, suita z baletu č. 2 op. 64ter
- Jan Novák: Capriccio pro violoncello a malý orchestr
- Ottorino Respighi: Římské pinie, symfonická báseň
Interpreti
- Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
- Alena Hron - dirigentka
- Tomáš Jamník - violoncello
Dirigentka Alena Hron
Debut Pražského jara věnujeme nejslibnějším mladým dirigentům, o jejichž talentu, hudebních kvalitách a uměleckém potenciálu jsme hluboce přesvědčeni. V pondělí 22. května 2023 bude festivalové pódium poprvé patřit dirigentce Aleně Hron (roz. Jelínkové), která Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK povede v neotřele vystavěném programu spojujícím populární balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva, Římské pinie, ve kterých italský skladatel Ottorino Respighi bohatou hrou barev evokuje věčné město, a Capriccio pro violoncello a orchestr českého klasika 20. století Jana Nováka. „Novákova skladba není koncertem ve smyslu zarputilého zápasu mezi sólistou a orchestrem, ale capricciem v pravém významu slova,“ říká sólista večera, jedna z nejvýraznějších osobností české hudební scény Tomáš Jamník. „Je rozmarem, který publiku umožní zapomenout na dění mimo sál a spolu s námi prožít radostné hudební dobrodružství naplněné nápady a vtipem,“ dodává. Debut Pražského jara vznikl z popudu někdejšího prezidenta Umělecké rady Pražského jara Jiřího Bělohlávka. Platforma od té doby umožňuje nejslibnějším mladým dirigentům navazovat spolupráci s nejlepšími domácími orchestry, a získat tak neocenitelné zkušenosti i prostor ukázat svou osobnost. V počátcích rozvíjející se kariéry měli na Pražském jaru svůj debut např. Pavel Trojan, Marek Šedivý, Jiří Rožeň, Robert Kružík, František Macek či Marek Prášil. České dirigenty doplnili i dva vítězové dirigentské soutěže ve francouzském Besançonu – Jonathon Heyward a Ben Glassberg.
Alena Hron bude vůbec první dirigentkou, která se v rámci tohoto formátu představí. „Stanout po boku orchestru FOK a být součástí Pražského jara je pro mne velikou ctí a moc se na naši spolupráci těším,“ říká. Již během studií dirigovala řadu symfonických orchestrů včetně PKF-Prague Philharmonia, Filharmonie Hradec Králové, Severočeské filharmonie Teplice nebo Plzeňské filharmonie. Od roku 2022 spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava, se kterou nahrála kompletní orchestrální dílo Vítězslavy Kaprálové. Spoluzaložila komorní sbor Punkt, který pod jejím vedením získal několik ocenění na prestižních zahraničních soutěžích. Aktuálně také zastupuje pozici asistentky sbormistra u Pražského filharmonického sboru. V nadcházející sezóně bude asistovat Kasparu Zehnderovi při nové produkci Rusalky ve francouzských Metách, čekají ji vystoupení v Opavě a koncerty s Pražským filharmonickým sborem či Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín. „Dílo Jana Nováka považuji za poněkud nedoceněné a na jeho Capriccio se skvělým sólistou Tomášem Jamníkem se opravdu těším,“ říká ke svému debutu na Pražském jaru Hron. „Respighiho Římské pinie jsou mi velmi blízké už z doby, kdy jsem některé jejich části dirigovala během studií v Norsku. Jakýmsi mostem mezi těmito dvěma díly je pak Suita z Prokofjevova baletu Romeo a Julie. Tento balet měl v Brně premiéru v roce 1938, tedy v době, kdy tam byl Jan Novák gymnaziálním studentem. Zároveň má příběh baletu jasnou vazbu na Itálii,“ komentuje dramaturgii koncertu.
Tomáš Jamník, laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, je publiku dobře známý jako špičkový sólista, komorní hráč i originální organizátor a propagátor klasické hudby. Coby akademik hrál s Berlínskými filharmoniky, jako sólista vystupoval s předními českými i zahraničními orchestry včetně londýnského Philharmonia nebo Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. „Na Aleně se mi líbí její neustálý úsměv a upřímná láska k hudbě. Na spolupráci se moc těším,“ říká Jamník o nadcházejícím festivalovém debutu mladé dirigentky.
